Komedie

K Zemi se blíží létající talíř se dvěma návštěvníky z vesmíru. Promění se v pivní soudek a přistane na korbě náklaďáku. Když ho chce výčepní ve sklepě narazit, ozvou se zevnitř protesty a soudek vyletí otevřenými dveřmi ven. Druhé přistání ufonů, tentokrát v kontejneru na odpadky uprostřed skládky za sídlištěm, je zdařilejší. Mimozemšťané zvaní A a B vypadají jako lidé, jen jsou poněkud staromódně oblečení. Jejich první cesta vede do bytu doktora Jánského, který byl vybrán Nejvyšším počítačem galaxie jako „naprosto průměrný, bezvýznamný člověk, který navíc neumí lhát“…

Ovdovělý otec zůstane na výchovu dcery sám a musí zvládnout vlastní pochybnosti, obavy, smutek a taky hory špinavých plenek.

Slavný novinář a praktická učitelka spolu začnou bydlet. Když se jí ale naskytne nová pracovní příležitost, dostane jejich vztah pořádně zabrat.

Sympatický inženýr, je vzorným pracantem, avšak čas od času na několik dní zmizí, aby se oddal bezuzdnému flámování. Jeho kamarádi sice tyto absence kryjí – ale nakonec dospějí k závěru, že musí svého druha oženit, aby mu zabránili v dalších výstřelcích. Po mnoha zmatcích a nedorozuměních však kýžená svatba přece jen nastane, a dosud slabošský protagonista se může v klidu věnovat budování nové společnosti. Ač celý příběh vyhlíží, jako kdyby pocházel z nějakého meziválečného kýče, filmové podoby se dočkal v roce 1950; však také námět poskytl v té době již nežijící Vladimír Slavínský.

Alegorická černá groteska o tom, jak člověk ničí vlastní planetu na příkladu mikrobů v lidském těle, je pojata výtvarně i animačně velmi precizně kreslenou ultrafánovou animací. Zároveň se tu poprvé v autorově tvorbě objevuje odlehčený humor, střídající momenty, při nichž mrazí. Třeba když se z mikrobů stane pochodující stádo, vedené hlavním diktátorem či anti-happy end