Lékařský

Dánsko, roku 1952. Několik let po konci II. světové války se zdravotnictví potýká s akutním nedostatkem sester, a proto se odvážná ředitelka zdravotnické školy v městečku Frendenslund rozhodne pro odvážný experiment – poprvé v dánské historii otevře škola své dveře i mužským studentům. Rozšíření řad v dosud ryze ženské profesi má své příznivce i odpůrce. Na škole se ale schází pestrý kolektiv nadšených mladých lidí, které i přes jejich rozdíly pojí touha pomáhat a prožívat společně studentská dobrodružství… Romantický dánský seriál byl opakovaně nominován na Dánské filmové ceny a setkal se i s velkou popularitou u domácího publika. V hlavních rolích uvidíme výrazné tváře mladé generace dánského herectví – vedle Molly Blixt Egelindové například Mortena Andersena nebo Katrine Greis –Rosenthalovou.

Nejčastější příčinou úmrtí v perinatálním období je sebevražda. 20% žen v období šestinedělí trpí psychickými problémy a 75% z nich nevyhledá pomoc. Ženy v šestinedělí, i ty po císařském řezu jsou ponechány bez systémové poporodní péče v domácím prostředí, přesto, že je ohroženo jejich fyzické i psychické zdraví. Ještě před revolucí bylo běžné, že ženy po porodu navštěvovaly ženské sestry. V dnešní době je kompetentní osobou k péči o ženu a novorozence komunitní porodní asistentka. Zdravotní pojišťovny mají na tuto péči kód, a žena má nárok na tři návštěvy hrazené ze zdravotního pojištění. Pojišťovny však nechtějí s komunitními porodními asistentkami uzavírat smlouvu a předseda České gynekologické a porodnické společnosti nevidí k návštěvě porodní asistentky u ženy těhotné či po porodu…

Čtyřdílná dokumentární série Sperminátoři sleduje několik mužů na oplodňovací misi za záchranou české populace. Jejími protagonisty jsou muži, kteří darují sperma již řadu let. Jsou průkopníky modelu soukromého dárcovství a své sperma poskytují často bez účasti jakýchkoli institucí, bez nároku na honorář a na „dobré slovo“. Mají různý věk, různé zájmy, různý počet potomků a dokonce i různé metody dárcovství. Jedno však mají společné – touhu rozšířit svůj genofond. Ta některé z nich dokáže pohltit natolik, že ji staví nad všechny ostatní zájmy. Altruismus se mnohdy stává závislostí a poptávka po jejich „službách“ je obrovská. Kdo jsou muži, kteří se cítí být předurčeni k šíření svých genů? Kdo jsou ženy, které využívají jejich „služeb“? A jak jsou na tom děti,…

Příběh lékaře, který se ožení s dcerou horského zvěrolékaře, ale odmítne praxi v alpské vesnici a jde za kariérou do Mnichova. Nešťasnou náhodou přijde jeho manželka při autonehodě o život a tchán mu tuto událost dává za vinu. Dojde k rozkolu, který vyústí téměř ze strany zvěrolékaře (tchána) v nepřátelství. Usmíření těch dvou zařídí hospodyně zvěrolékaře a přiláká zetě lékaře, aby začal praxi u nich na horách. Vlivem laviny přijde lékař o život a místo něj nastoupí nový mladý lékař a vesnice tak konečně získala opět svého lékaře, který poskytuje všestranné služby obyvatelům hor tak, jak je to běžné odjakživa u venkovských lékařů.

MUDr. Ondřej Frank je úspěšným lékařem, primářem oddělení speciální diagnostiky v prestižní Nemocnici Centrum. Je spolehlivý, je bezchybný, je striktně racionální. Oplývá neotřesitelnou sebejistotou. Všichni ho respektují jako špičkového experta, ale jen málokomu je sympatický. Jeho život se však náhle zcela změní. Kvůli zranění hlavy přijde o část svých vzpomínek. Frank se probouzí v realitě, kterou vůbec nezná. Musí postupně objevit a pochopit okolní svět, ale zejména svou vlastní osobnost. A jak se s proměnou svého bývalého primáře vyrovnají jeho kolegové? Pracovní i osobní vztahy najednou získaly zcela jinou dynamiku. Seriál je inspirován skutečným pravdivým příběhem lékaře Pierdante Piccioniho, primáře velké nemocnice v severní Itálii, který popsal ve svých autobiografických románech „Minus dvanáct“ a „První pomoc“.

Obrovský pokrok v oblasti prenatální péče zásadně změnil způsob, jakým přemýšlíme o začátku života. Genetické testy, více či méně jisté diagnózy, otázky, na něž nemusí být jasné odpovědi – to vše nevyhnutelně vede k rozhodování o životě před narozením a vyvolává závažné etické otázky, s nimiž se rodiče i společnost musejí vyrovnávat. Režisérka sleduje dva páry z Česka a Francie na jejich cestě těhotenstvím a zároveň přibližuje příběhy rodičů, kteří v minulosti museli čelit nejtěžšímu rozhodnutí. Skrze osobní výpovědi a odborné pohledy lékařů, genetiků, sociologů a filozofů prozkoumává hranice prenatální péče, kde se medicína střetává s etikou a pochybnostmi.

Viera je osamelá mama s dvoma deťmi, ktorá žije v Berlíne. Kedysi pracovala ako vedúca staničná sestra v nemocnici, no neskôr ostala bez práce. Po neúspešných pokusoch nájsť si niečo v Berlíne, dostane ponuku, ktorú vo svojej životnej situácii nemôže odmietnuť. Avšak má to jeden háčik. Bude sa musieť s deťmi presťahovať až na západnú hranicu Nemecka, šesťsto kilometrov od Berlína. Získa prácu ako ošetrovateľská asistentka v lekárskej praxi doktora Wegnera, avšak cenou za to bude odtrhnutie jej detí od domova. Viera i jej deti Paul a Mia, zanechajú svoj rozbehnutý život v Berlíne a ocitnú sa v úplne odlišnej, neznámej, zato atraktívnej turistickej oblasti Nemecka. Deti si budú zvykať na nové prostredie, školu a kamarátov a Viera na novú…

Lidské tělo. 206 kostí, 650 svalů. Opatřené srdcem, které se stáhne tři miliardkrát za život. A plícemi, do nichž proudí vzduch průduškami o celkové délce dva a půl tisíce kilometrů. To vše dokonale řízené miliardami nervových buněk a miliardami kilometrů generické informace vytvářejících kombinace, které z každého z nás činí jedinečnou bytost. Celkem 100 bilionů buněk. To vše tvoří naše tělo. Tělo, které nás každý den bere na cestu plnou zázraků, překonává samo sebe, dosahuje nových cílů a posouvá hranice lidských možností.

Andreovi Fantimu, brilantnímu vedoucímu interního oddělení, se po nehodě obrátí život vzhůru nohama. Přežije, ale nepamatuje si na posledních dvanáct let svého života…

Tři muži, kteří podstoupili vazektomii, komentují své důvody k zákroku. Mnoho dětí, pohodlná antikoncepce i rozhodnutí o životě bez dětí. Jde o důvody ryze lidské, i když pro někoho kontroverzní. Vazektomie je chirurgický zákrok, při kterém dochází k přerušení chámovodů muže za účelem sterilizace, jedná se o jednu z forem mužské antikoncepce. V ČR byla zlegalizovaná teprve před 11 lety, od té doby se stala relativně dostupnou. Androlog Lukáš Bittner nás provádí po centru, kde se vazektomie provádí a vysvětluje průběh a možné komplikace zákroku. Provedení vazektomie nemá vliv na kvalitu erekce a orgasmu. Zákrok je možné provádět v lokální anestezii. V porovnání s ženskou sterilizací je vazektomie téměř bez rizika. Proces je návratný, chámovody lze opětně spojit, i když…