Naučný

Poznejte umění dávných stavitelů…

Výjimečné svědectví ženy, kterou ve 13 letech odvezli s celou rodinou do koncentračního tábora Osvětim. O všechny své milované přišla. Teď, po více než 70 letech se vrací na místa plná hrůzy. Prochází plynové komory, krematorium. Jaké myšlenky, pocity a touhy má dnes již 84 letá Erika Bezdíčková Unikátní dokument reportéra Televize Barrandov Martina Hlaváčka a režiséra Karla Snopa.

S Markem a Michaelem můžete ledasčemu přijít na kloub – ve vědeckých laboratořích i v terénu.

Volné pokračování populárního zábavně-vzdělávacího seriálu Zvěd, v němž se spolu s Vojtěchem Klingerem a zvídavou holčičkou Bertou podíváme po stopách fyzikálních jevů, s nimiž se setkáváme při svých každodenních činnostech. Zvěd se Bertě v jejím bytě zjeví vždy, když jí v hlavě naskočí všetečná otázka. A nejen, že má na všechno odpověď, ale ještě Bertě představí pokus, kterým si daný princip nebo jev názorně dokážeme. Jsou to pokusy bezpečné a Zvěd s Bertou si při jejich provádění vystačí s materiály a pomůckami, které se běžně nacházejí v každé domácnosti. Takže nic nebrání malým divákům, aby se inspirovali a doma si stejný pokus zkusili taky.

Zdaleka ne každý národ se může pochlubit tolika nápady, vynálezy a objevy, kolik se jich zrodilo právě v českých hlavách. K významnému odvětví, které Československo za první republiky proslavilo po celé Evropě, patří automobilový průmysl. Je pravda, že po první světové válce byla republika v tomto odvětví ještě popelkou, ale značky Tatra, Škoda, Praga, Aero, Jawa, Wikov nebo Walter se během dvacátých a hlavně třicátých let začaly dynamicky rozvíjet. V rámci různých originálních technických a designérských řešení si Česká republika vydobyla přední místo v rámci celé Evropy. Nový dokumentární cyklus České televize Klenoty s vůní benzínu mapuje historii známých, ale i méně známých českých automobilek. Nejkrásnější automobilové skvosty v pořadu představí herec David Suchařípa.

Během druhé světové války byl Lamanšský průliv významným strategickým bodem, a zároveň hranicí mezi dvěma znepřátelenými mocnostmi: Velkou Británií a nacistickým Německem. Ten, kdo ovládal průliv, měl pod kontrolou všechna válečná a komerční plavidla – a s nimi v podstatě i veškerý přísun zbraní, techniky a zásob. Zvlášť důležitá byla Calaiská úžina. V nejtenčí části průlivu docházelo k nejčastějším srážkám s nepřítelem. Proto musela být celá oblast chráněná systémem bunkrů vybavených děly. V roce 1942 nacisté v rychlosti postavili šestnáct obřích dělostřeleckých artilérií podél francouzského pobřeží. Byly natolik přesné a mocné, že mohly rozstřílet jakékoli anglické plavidlo na kusy. Dokonce dostřelily až na britské pobřeží. Winston Churchill se zalekl síly těchto zbraní a v panice nařídil vystavět šest vlastních děl…

Záliv Matsalu u Baltského moře je rajskou zahradou Estonska. Národní park je odlehlou naplaveninovou oblastí s rozmanitou faunou a florou. Od března do listopadu je tu dostatek potravy pro všechny obyvatele. Chráněné močály mají celosvětový význam a jsou důležitou evropskou zastávkou migrujícího ptactva. Je to domov losů. V zimě zatopené louky pokryje ledová krusta a losi odcházejí za potravou do lesů. V této roční době se živí větvičkami a kůrou stromů. Zima zde trvá půl roku, proto losi šetří svou energii. Na větších tocích voda nezamrzá a vydry v nich loví ryby a žáby. V březnu se pomalu navrací slunce, ledová krusta se rozpadá a louky jsou zaplavovány. Losi se do močálů vracejí za potravou. Opuštěné pláže s mělkými vodami…

Psalo se září 1968. Probíhalo slavnostní představení letounu 747. Naprostá senzace. Měřil dvaapůlkrát víc než tehdejší největší dopravní letadlo na světě, vážil přes 150 tun. Maximální vzletová hmotnost naloženého letadla činila 300 tun. Letušky se při prvním nástupu do Jumbo Jetu trochu bály, pak se ale strach proměnil v naprosté nadšení. Program výroby letadel je ovšem řízen zákaznickou poptávkou, ta v posledních zhruba deseti letech poklesla. Většina lidí si stále myslela, že přijdou další objednávky. Nakonec si museli přiznat blížící se konec. Z otevřeného hangáru už nikdy žádné další Jumbo nevyjede.

Ví se, že profesor Koutecký založil, vybudoval a institucionalizoval nejdříve v Československu a pak v Česku nový lékařský obor: dětskou onkologii. Ale nikdo netuší, že po smrti své ženy neuměl vybrat peníze z bankomatu a dodnes neodešle esemesku. Ví se, že byl šéfem kliniky, děkanem, prorektorem, vychoval nespočet dětských onkologů, ale nikdo netuší, že podstatou jeho léčby je láska a víra v člověka, nikoliv samotné léčení nemoci. I proto učí lékařskou etiku, (…i proto mu po jmenování do akademické funkce vyhrožovali zabitím). Ví se, že zvrátil úmrtnost českých dětských onkologických pacientů o osmdesát procent. Ale nikdo neví, že před třemi lety zemřela jeho milovaná manželka a vloni dcera. Ví se, že má rád život. Hudbu, umění, ale nikdo ale neví,…

Magazín o moderních technologiích pro starší děti ve věku od osmi do dvanácti let pod vedením Dronýho, nejlepšího robomoderátora v celé galaxii, protože je obdařen umělou inteligencí. Droný se z futuristicky laděného studia skrze velkou interaktivní obrazovku propojuje se svými dvěma redaktory, kteří v terénu natáčejí reportáže o těch nejzajímavějších technologických inovacích.