Naučný

Během druhé světové války byl Lamanšský průliv významným strategickým bodem, a zároveň hranicí mezi dvěma znepřátelenými mocnostmi: Velkou Británií a nacistickým Německem. Ten, kdo ovládal průliv, měl pod kontrolou všechna válečná a komerční plavidla – a s nimi v podstatě i veškerý přísun zbraní, techniky a zásob. Zvlášť důležitá byla Calaiská úžina. V nejtenčí části průlivu docházelo k nejčastějším srážkám s nepřítelem. Proto musela být celá oblast chráněná systémem bunkrů vybavených děly. V roce 1942 nacisté v rychlosti postavili šestnáct obřích dělostřeleckých artilérií podél francouzského pobřeží. Byly natolik přesné a mocné, že mohly rozstřílet jakékoli anglické plavidlo na kusy. Dokonce dostřelily až na britské pobřeží. Winston Churchill se zalekl síly těchto zbraní a v panice nařídil vystavět šest vlastních děl…

Záliv Matsalu u Baltského moře je rajskou zahradou Estonska. Národní park je odlehlou naplaveninovou oblastí s rozmanitou faunou a florou. Od března do listopadu je tu dostatek potravy pro všechny obyvatele. Chráněné močály mají celosvětový význam a jsou důležitou evropskou zastávkou migrujícího ptactva. Je to domov losů. V zimě zatopené louky pokryje ledová krusta a losi odcházejí za potravou do lesů. V této roční době se živí větvičkami a kůrou stromů. Zima zde trvá půl roku, proto losi šetří svou energii. Na větších tocích voda nezamrzá a vydry v nich loví ryby a žáby. V březnu se pomalu navrací slunce, ledová krusta se rozpadá a louky jsou zaplavovány. Losi se do močálů vracejí za potravou. Opuštěné pláže s mělkými vodami…

Psalo se září 1968. Probíhalo slavnostní představení letounu 747. Naprostá senzace. Měřil dvaapůlkrát víc než tehdejší největší dopravní letadlo na světě, vážil přes 150 tun. Maximální vzletová hmotnost naloženého letadla činila 300 tun. Letušky se při prvním nástupu do Jumbo Jetu trochu bály, pak se ale strach proměnil v naprosté nadšení. Program výroby letadel je ovšem řízen zákaznickou poptávkou, ta v posledních zhruba deseti letech poklesla. Většina lidí si stále myslela, že přijdou další objednávky. Nakonec si museli přiznat blížící se konec. Z otevřeného hangáru už nikdy žádné další Jumbo nevyjede.

Ví se, že profesor Koutecký založil, vybudoval a institucionalizoval nejdříve v Československu a pak v Česku nový lékařský obor: dětskou onkologii. Ale nikdo netuší, že po smrti své ženy neuměl vybrat peníze z bankomatu a dodnes neodešle esemesku. Ví se, že byl šéfem kliniky, děkanem, prorektorem, vychoval nespočet dětských onkologů, ale nikdo netuší, že podstatou jeho léčby je láska a víra v člověka, nikoliv samotné léčení nemoci. I proto učí lékařskou etiku, (…i proto mu po jmenování do akademické funkce vyhrožovali zabitím). Ví se, že zvrátil úmrtnost českých dětských onkologických pacientů o osmdesát procent. Ale nikdo neví, že před třemi lety zemřela jeho milovaná manželka a vloni dcera. Ví se, že má rád život. Hudbu, umění, ale nikdo ale neví,…

Magazín o moderních technologiích pro starší děti ve věku od osmi do dvanácti let pod vedením Dronýho, nejlepšího robomoderátora v celé galaxii, protože je obdařen umělou inteligencí. Droný se z futuristicky laděného studia skrze velkou interaktivní obrazovku propojuje se svými dvěma redaktory, kteří v terénu natáčejí reportáže o těch nejzajímavějších technologických inovacích.

V pohoří Šumava pramení Vltava. Nejdelší řeka České republiky je napájená přítoky Studené a Teplé Vltavy. Razí si cestu šumavskými vřesovišti a rašeliništi. Právě tam získává svou charakteristickou žlutou barvu, díky níž vypadá takřka jako tekuté zlato. Ale to není jediný důvod, proč získala svou přezdívku Zlatá řeka. Vltava je odjakživa velkou inspirací básníků, architektů i hudebních skladatelů. Na jejích březích stojí bezpočet historických památek, které se staly svědky dlouhé a pestré historie českých zemí. Přes Vltavu se klene celkem osmnáct mostů a sama Zlatá řeka protéká Prahou, také zlatou a stověžatou. Toto hlavní město Česka zdobí moře zlatých střech a žlutě se třpytících pískovcových zdí. Takřka celý tok řeky Vltavy je poklidný. Ale čas od času upustí uzdu svému…

Mimo náš dohled probíhá nový vesmírný závod, který narušuje globální geopolitickou rovnováhu. Technologický gigant Elon Musk již vyslal na oběžnou dráhu 3 000 satelitů, aby přinesl internet přes satelity na nejodlehlejší místa na planetě. Zmocněním se nízké oběžné dráhy Země získává geopolitickou převahu a vtahuje Čínu a Evropu do závodu o tuto oběžnou dráhu. Satelitní projekty se množí. Jaký svět vzejde z této kolonizace nízké oběžné dráhy Země? Vesmírné agentury se obávají přetížení a zvýšeného rizika diplomatických krizí. Zatímco Elon Musk vidí svou moc upevněnou spojenectvím s Donaldem Trumpem, píše se nová kapitola v dobývání vesmíru s bezprecedentními dopady na Zemi. Měli bychom vyhlásit moratorium na stop stav dalších satelitních projektů? A můžeme to vůbec zvrátit?

Vietnam, Laos, Kambodža, Thajsko a Bangkok jsou fascinující země, které už několik století uchvacují fantazii lidí z celého světa. Jsou vyhlášené nesmírnou krásou, pestrými barvami a senzační krajinou, ale také záhadnými kulturními zvyky. Každá epizoda dokumentárního seriálu Asie z výšky zve diváky na putování po staré cestě – na slonu, historickou železnicí, v polorozpadlých autobusech, v rikše i pěšky. Poznejte duši těchto zemí a vychutnejte si nejpůsobivější záběry Asie z výšky.

A jako antilopa, Ž jako žirafa, Africká abeceda je seriál, ve kterém můžeme pod každým písmenem objevit nějaké zajímavé zvíře, rostlinu nebo něco jiného (např. strom baobab). V souhrnu pak společně procestujeme celou Afriku a poznáme jak úžasně barevný a úchvatný je to kontinent. Seriál Africká abeceda je objevná mozaika autenticky natočená v afrických reáliích a ve výsledku skládající ucelené poznání zejména exotických zvířat, která tu žijí. Seriál má 34 dílů po 5 minutách, komentáře čtou (střídavě) Miroslav Táborský a Jitka Ježková, režisérem tohoto náročného projektu je Václav Chaloupek.

Stavitelé Benátek byli od založení města nuceni neustále vymýšlet a experimentovat s novými technickými řešeními. Jak takové mistrovské dílo architektury vzniklo uprostřed bažiny? A jaké výjimečné a bezprecedentní techniky museli Benátčané vyvinout, aby se přizpůsobili nedostatku pitné vody? Přestože Benátky prošly staletími, nyní probíhá skutečný závod s časem o jejich přežití, kdy čelí mimořádným výzvám spojeným se změnou klimatu a stoupající hladinou moře. Podaří se současným stavitelům vynalézt dostatečně účinné metody jejich ochrany?