Naučný

Co se ukrývá na dně vodní nádrže? Jaké osudy potkaly obyvatele zatopených domů?

Bundesautobahn 2 je jednou z nejrušnějších, nejnebezpečnějších a zdaleka nejdůležitějších dálnic v celé Evropě. Mnozí lidé na ni neúnavně pracují dnem i nocí. A ještě více po ní jezdí na cestách po kontinentu. Co se stane, když má řidič náklaďáku potíže s převezením obřího mobilního domu a jeho cesta trvá dlouhých 600 kilometrů až do Berlína? Jak se policie vypořádá s řidičem, který má na autě špatné registrační značky? Co když se v provozu objeví motocyklový gang? Nebo armáda, jež nezadržitelně míří k místu, kde bez přestávky pracují silničáři? Tyto a podobné, ještě napínavější situace se odehrávají na německé dálnici Bundesautobahn 2 a také v tomto jedinečném strhujícím dokumentárním seriálu.

V deväťdesiatych rokoch na Slovensku sa z pádu komunistického režimu radovali nielen bežní občania, ale aj niektorí kriminálnici, ktorí lacno získanú slobodu pochopili ako príležitosť k novým zločinom. Naopak bezpečnostné zložky, ktoré dovtedy slúžili totalitnému režimu, neboli schopné nastaviť sa na nové podmienky v demokratickom štáte. V krajine sa začal rýchlo rozvíjať organizovaný zločin. Jedným z tých, ktorí sa stali jeho výraznými tvárami, bol Jozef Roháč, zločinec s literárnym talentom. Nájomný vrah Jozef Roháč bol v Maďarsku právoplatne odsúdený na doživotie. Ako povedal, nič ho už nemôže prekvapiť. Môže však prekvapiť nás – tým, že by využil svoj literárny talent a napísal príbeh organizovaného zločinu 90.rokov. Netreba pochybovať, že by to bol bestseller nielen medzi kriminalistami.

Bratislava je středně velké evropské město. Z ekonomického hlediska ovšem patří k nejrychleji se rozvíjejícím regionům našeho kontinentu. Panuje tu neustálý shon. Město se zahušťuje a developeři si rozdělují poslední zelené plochy. Stavby, často necitlivě umístěné, vytlačují z Bratislavy naše nenápadné sousedy. Začínají nám chybět – a tak hledáme náhrady. Podvědomě cítíme, že jsme součástí přírody. Ale zároveň potřebujeme i město. Žijeme tu, pracujeme, chodíme do školy, nakupujeme v nespočetných supermarketech. Vychutnáváme si procházky starými uličkami i po nábřeží Dunaje. Žijeme, nebo možná spíš přežíváme v prostředí města. Na opevněných březích Dunaje, uprostřed betonu a asfaltu. Ale naštěstí tu nejsme sami, jak dokazuje všímavost autora Branislava Molnára.

Velký návrat Jiřího Krampola před kamery s pořadem Nikdo není perfektní. Jak ho prožívá? Proč se nikdy osobně nesetkal s Jean-Paul Belmondem? Co ho trápí a co mu dělá radost – to všechno odhalí nejen on, ale i jeho přátelé Luděk Sobota, Uršula Kluková a Miloš Schmiedberger

Fascinující dokumentární seriál Hranice neznáma se zabývá novým věkem objevování a dobývání vesmíru, který rozpoutaly technologické inovace v privátním sektoru i ambiciózní plány globálních mocností. Sledujte, jak pokračují přípravy na další start soukromé vesmírné lodi, vyslání lidské posádky na Mars nebo objevení obyvatelných planet. Odhalte, jak noví hráči v tomto oboru, ať už státy nebo korporace, zásadně mění cíl lidstva na hranici neznáma.

Máte rádi toulky po horách? Chcete obdivovat krásu a tajemství turistických chat? Tak se vydejte s hercem Vladimírem Čechem přímo na vrcholky hor.

Je tomu už více než jedna lidská generace, kdy královna dánská Margareta II. pozvala sochaře Bjørna Nørgaarda na oběd a požádala ho, aby navrhnul sochu pro poslední volnou kryptu do katedrály Domkirke v Roskilde, kam by měla být pochována ona a její manžel princ Henrik. Pro chrám, kam se pohřbívají dánští panovníci už osm století, navrhnul profesor královské akademie skleněný sarkofág, ve kterém jsou vymodelovány dvě postavy v nadživotní velikosti symbolizující prázdnotu moci. Křišťálová podstata pro otevřenost a demokratizaci vládnutí. Po několika letech diskusí o záměru a jeho financování začal Bjørn Nørgaard hledat, kdo by dokázal odlít sochu složenou ze šesti tunových kusů taveného čirého skla. Pět let experimentoval v Japonsku, v Číně, v USA a nakonec skončil na Pelechově…

Do čela sovětských komunistů se Michail Gorbačov postavil v roce 1985, a prvním a zároveň posledním sovětským prezidentem byl v letech 1990-1991. Chtěl reformovat socialismus, nakonec však ztratil kontrolu nad událostmi a ocitl se na okraji politického života. Jeho zásluhy jsou přesto nemalé: perestrojka, glasnosť, parlamentní vláda, ukončení studené války…

Slaměná krása představuje pětici Nositelů tradice lidových řemesel, kteří se věnují starým pletařským technologiím. Ukážou nám výrobu figurek z kukuřičného šustí i ze žitné slámy, zpracování přírodního lýka či orobince, techniku sešívání slaměných šňůr a také tradiční pokládání slaměných došků. V dnešní době si řemeslníci veškerý materiál zajišťují sami. Ti z nich, kteří potřebují třeba slámu, musí nejprve obilí zasít, ručně pokosit, svázat do snopů, uložit, stébla očistit, vybělit a pak teprve mohou plést. Jiní zase potřebný materiál sklízí na březích rybníka, loupou, suší, třídí a následně štípou. Ocenění výrobci tak uchovávají odkaz řemesel, kterým se dnes věnuje jen málokdo.