Pořady

Tento seriál detailně zkoumá extrémní prostředí od věčné temnoty antarktické zimy po nejvyšší stromy a nejhlubší jeskyně na Zemi, jejichž obyvatelé nikdy neuvidí denní světlo. Koprodukční cyklus BBC. Díly: Od pólu k pólu Hory Sladkovodní svět Jeskyně Pouště Království ledu Travnaté pláně Džungle Mělká moře Lesy mírného pásma Hlubiny oceánu

Prvním hostem pořadu bude legendární cestovatel Miroslav Zikmund. Následovat bude Jane Goodallová, světově proslulá bioložka, která se proslavila svým celoživotním výzkumem šimpanzů a tím, že mimo jiné jako první dokázala, že nejen člověk, ale i zvířata dokážou používat nástroje. Dále se můžete těšit například na Reinholda Messnera (první člověk na vrcholu Everestu bez kyslíku a první, kdo zdolal všech 14 osmitisícovek), Freyu Hoffmeisterovou (kajakářka, která jako první na světě obeplula Jižní Ameriku, dále Austrálii, Island a aktuálně obeplouvá Severní Ameriku) a další světové i naše osobnosti.

Každý by je chtěl mít, zvyšují prestiž a lámou rekordy; nyní vám s pomocí výrobních závodů, testovacích drah, konstruktérů a inženýrů prozradíme, čím to, že jsou tyto divy ze světa automobilů tak podivuhodné. V každé epizodě se důkladně podíváme na jeden ze supervozů naší doby. Bude mezi nimi Bugatti Divo za čtyři a půl milionu liber a neméně aerodynamické Ferrari Roma, švédský nováček Koenigsegg Regera, stejně jako technologický vrchol Elona Muska, Tesla Model S. Mimo to prozkoumáme i několik vozidel, která přinesla rozhodující změny v minulosti, jakož i některé extrémní výstřelky v konstrukcích supersportovních aut.

Nová řada Fantastické inženýrství vzdává hold jejich úspěchům. Jednotlivé díly se zaměřují na to, jak vznikly obrovské stavby, rekordní budovy, válečné lodi a vesmírné lodě, a na jejich funkci. Pořad se soustředí na tyto moderní výtvory, ale vrací se také do minulosti, aby představil příběhy jedinečných inženýrů, kteří tyto technologické pokroky umožnili. Jak by mohly tak moderní stavby vzniknout bez jejich práce? Rozhovory s odborníky oživí minulost inženýrství a představí, jak tyto neuvěřitelné úspěchy ovlivnily moderní svět.

Koktejlparty. Teroristická buňka. Bakteriová kultura. Mezinárodní organizace. Toto všechno jsou sítě, ale od poměrně nedávné doby jsou to zároveň i součásti překvapivé revoluce na poli vědy. Snad nejdůležitějším vědeckým objevem počátku jedenadvacátého století je zjištění, že všechny sítě a systémy vznikají na základě totožného stavebního principu a fungují podle zcela jednoduchých, zato však mimořádně efektivních pravidel. To jsou hlavní premisy výzkumu sítí, jehož metody se používají v řadě oblastí; od výzkumu rakovinového bujení po boj s terorismem, od analýz skupinové dynamiky v podnicích po fungování automatické sebeorganizace společenství, které vytváří Wikipedii, od předpovídání lidského chování po práci konstruktérů letadel.