Přírodovědní

Jediný z významných mořských proudů se rodí v ledu a proudí až k rovníku. Na své cestě podél tichomořského pobřeží Jižní Ameriky je nepolevující přírodní silou přinášející život na stovky kilometrů daleko. Humboldtův neboli Peruánský proud. Mezi Antarktidou a Jižní Amerikou se nachází pás ledové vody. Tisíc kilometrů dlouhý Drakeův průliv. Představuje přechod mezi klimatickými pásmy. Ledové vody antarktického moře se zde mísí s teplejšími vodami omývajícími nejjižnější cíp Jižní Ameriky. Humboldtův proud zde poprvé naráží na patagonské pobřeží. Místo, kde se pohoří And noří do Tichého oceánu, je rozeklané fjordy a poseté souostrovími. Mořské pobřeží s nejjemnějším pískem obklopuje hustý les. A pod hladinou oceánu se skrývá tajemný svět… Jihoamerická poušť Atacama se rozprostírá v délce dvanácti set kilometrů…

V tomto přírodopisném dokumentu objevíte úžasný svět biodiverzity. Od žhavých písečných dun Namibie, přes tropický tasmánský deštný prales, až po hořké vody Baltského moře – tento film odhaluje nejpozoruhodnější ekosystémy a tvory, kteří je obývají. Dozvíme se také, jak lidská činnost vedla k zániku mnoha pozoruhodných druhů, a zamyslíme se nad tím, jak je důležité zachovat rozmanitá životní prostředí. Zjistíme, jak si příroda během milionů let vyvinula nové metody přežití. Dozvíme se, jak moderní společnost tato řešení využívá v každodenním životě, při výrobě léků, nových technologií a navrhování nového designu. Tento snímek je oslavou zázraků naší přírody. Ale zároveň přináší důležité poselství o dopadu lidské činnosti na naše neobyčejné ekosystémy a vybízí nás k zamyšlení, jak je důležité zachovat rozmanité…

Správy jednotlivých NP se především snaží uchovat ekosystém nejméně ovlivňovaný člověkem. Chtějí ukázat hodnoty krajinářské, přírodní (vzácnou faunu a flóru), nebo kulturní (lidovou architekturu, sakrální aj. památky). Proti tomu ovšem stojí módní přístup, ryze konzumní, všechno v národních parcích přizpůsobit potřebám lidí. Proto se cyklus bude blíže věnovat zajímavým záchranným programům národních parků.

Tento dokument je závěrečnou epizodou cyklu Středomoří – soužití člověka a přírody a je takzvaným ‚filmem o filmu‘. Přináší scény ze zákulisí, které přibližují práci filmařů, kteří použili nejmodernější technologie k zachycení jedinečných, dechberoucích záběrů přírody. Diváci se znovu podívají na nejvzácnější středomořské druhy, tentokrát ale z jiného úhlu pohledu. Seriál se natáčel dva roky ve dvanácti různých zemích a snaží se odpovědět na otázku, co lze udělat pro ochranu těchto ohrožených ekosystémů.

Režisér Asgeir Helgestad může být považován za norskou odpověď na legendárního anglického přírodovědce a dokumentaristu Davida Attenborougha. Celý život sleduje, v jakém stavu je a jak se postupně mění divoká příroda v jeho rodné severoevropské zemi. Pozoruje pestrý život včel na vlastní farmě, divoké soby vysoko v horách i pestrobarevné papuchalky obývající pobřeží oceánu. Odhaluje krásy ohroženého světa a upozorňuje na ničivé lidské aktivity, které zhoršují životní prostředí. Ale především s obrovským nadšením a velkou trpělivostí zaznamenává půvaby norské divočiny. Dokument Norsko: Volání divočiny vypráví příběh o osobním vztahu autora k přírodě a připomíná, že je nejen mocná, ale také velmi zranitelná.