Publicistický

Pořad se věnuje tématům společným pro více regionů, kde existují různé způsoby řešení určitého problému, více názorů a úhlů pohledu na dané téma. Chybět nebudou aktuální živé vstupy, stejně tak práce iReportérů a regionální dění na sociálních sítích

O kolik více nebo méně je živá rostlina než zvíře? Padající květináč se pokusí podívat na náš svět ze zcela netypického úhlu a uvědomit si naše vnímání či otupělost ve vztahu k živým organismům, zejména pak rostlin, keřů a stromů. Jak se na problematiku lidského přístupu k živým organismům dívá botanik, filosof, vegetarián, řezník nebo květinářka? Vnímají rostliny naši přítomnost? Dokáží se bránit? Jakým způsobem s nimi lze komunikovat a proč by člověk měl zachovávat úctu ke všem živým organismům? Scénárista Josef Fišer a režisér Ladislav Cmíral na tyto otázky v červnovém rozkvetlém Padajícím květináči zkusí najít odpověď doprovázenou vtipným nadhledem, který k tomuto pořadu patří.

Dvě řady publicistikého pořadu z brněnského studia České televize. První vydání se věnuje myslivosti a druhý je určen pro rybáře.

Dějiště hraného seriálu Ratolesti dokumentárním pohledem režiséra I. Bystřičana… Tábor je město s bohatou historií, turistickou atraktivitou a zdánlivě poklidným životem. Na první pohled se nezdá, že by zde panovaly zásadní sociální problémy. Pod povrchem tohoto „maloměstského ideálu“ se však odehrávají každodenní boje těch, kteří pracují s dětmi a mladistvými, jež se potýkají s nefunkčními rodinami, školním neúspěchem, psychickými potížemi nebo také s drogovou závislostí. Režisér Ivo Bystřičan ukazuje realitu, kterou většina obyvatel měst nevnímá. V centru filmu stojí klíčová nezisková organizace Cheiron T jako východisko k sociálním problémům odrážejících se v životech dětí, mladistvých a celých rodin. Skrze příběhy těch, kdo se snaží těmto mladým lidem pomáhat, sleduje, jak komplikované je poskytovat sociální pomoc v menším městě, kde se problémy…

Příběh Jindřicha Jašíka, kterému byla diagnostikována před patnácti lety schizofrenie, je ojedinělý nejen v České republice. Kvůli medikaci nedokázal reagovat ani na slinu, která mu kapala z pusy, neovládal své tělo. Nechtěl ale zůstat pouhou živou mrtvolou a vzal život do svých rukou. Prací se svými myšlenkami, jež na něho dorážely a velmi ho mučily, dokázal zvrátit neléčitelnou diagnózu a opět se stát pánem ve svém vlastním těle. Vrátíme se v čase a dozvíme se, co předcházelo Jindrově cestě na uzavřené oddělení psychiatrie a vedlo až k dnešnímu spokojenému životu bez užívání psychofarmak. Čas „bláznovství“, který může postihnout kohokoli, nahradil dobou tvorby, spolupráce a pomoci lidem s duševní krizí. S odborníky na psychologii a psychiatrii se zároveň zamyslíme nad tím,…