Publicistický

Dokument sleduje způsoby, jakými vede Vladimir Putin hybridní válku s Evropou. Na cestě za obnovením velkého Ruska mu stojí suverénní státy EU a NATO, které ovlivňuje pomocí dezinformací, fake news a tajných agentů…

Po celém světě jsou miliardy uživatelů chytrých telefonů. Lidé je používají v práci, doma, s rodinou i v lese. Už bychom se bez nich asi nemohli obejít. A přitom „smart phone“ nám vstoupil do života poměrně nedávno. Je to skvělá věc. Ale teprve ve chvíli, kdy ho ztratíme, zapomeneme, poškodíme, nebo se nám prostě vybije baterie, zjistíme, že nastává problém. Chytrý telefon – neustále připojený a neustále dostupný – je totiž plný aplikací. Proč se do nich každou chvíli tak nutkavě díváme? Vědci se stále více zaměřují na studium vlivu sociálních sítí na naše chování. Stojí za tím, mimo jiné, molekula, která se stala technologickou hvězdou: dopamin. Chemická látka v našem mozku, která velmi úzce souvisí se závislostmi.

Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní. Pokud jste se teď zarazili, určitě vás zaujme hit filmového festivalu v Sundance, Nepříjemná pravda režiséra Davise Guggenheima. V ní popisuje zanícený souboj jednoho muže s mýty a nepravdami obklopujícími fenomén globálního oteplování a jeho návod na únik ze slepé uličky. Tím mužem je bývalý americký viceprezident Al Gore, který po neúspěšných prezidentských volbách v roce 2000 přesměroval kormidlo svého života vstříc záchraně planety před nezvratnými změnami.

Myslivost, jak ji neznáte? Sokolníci, kteří na letištích pomáhají zajistit bezpečnost letového provozu. Akademičtí pracovníci na středních a vysokých školách, kteří připravují do života generace studentů. Hospodáři, jež se věnují úpravám krajiny a usilují o to, aby se v ní dobře žilo lidem i volně žijícím živočichům. Dámy, které věnují svůj volný čas nejmenším průzkumníkům přírody. Ale také kněz, hudební skladatel nebo mistr ve vábení zvěře. Osobnosti, které představuje během svého putování Aleš Háma, sám aktivní myslivec. Jejich prostřednictvím tak nabízí pohled na myslivost, který se vymyká klišé a inspiruje k dalšímu přemýšlení.

Projekt „Bojovníci proti totalitě pohledem dětí“ uspořádalo Ministerstvo obrany ČR ve spolupráci s Českou televizí, Českým rozhlasem, Československou obcí legionářskou, Nadačním fondem československých legií, Sdružením válečných veteránů, Konfederací politických vězňů a Svazem pomocných technických praporů. Do projektu se zapojilo několik desítek škol z celé České republiky a na svých dílech pracovali děti a studenti několik měsíců. Výsledkem byly projekty zdařilé i méně zdařilé, ale všechny měly výjimečnou autentickou hodnotu – nabízely pohled mladých lidí, kteří s bývalým režimem neměli žádnou osobní zkušenost a nikdo je tedy nemůže podezírat ze zaujatosti. Dokument ostravského televizního studia představí vítězné projekty, které propojí krátká představení soutěžících. V dokumentu se představí práce studentů z Opavy, Prahy, Uherského Hradiště, Děčína a Police nad Metují.

Sarannah má pocit, že po sedmdesátce dostala novou životní šanci a může znovu prožít své mládí. Přestěhuje se do Luxoru a začíná nový život, pak potkává o třicet let mladšího Hamdyho. Šíleně a šťastně zamilovaní se vezmou. Jediné, co chce, je trávit s ním čas a užívat si života, nehledě na skutečnost, že v prvním patře jejího domu žije Hamdyho druhá manželka s dětmi. Její kamarádka Maria se seznámila s třicetiletým Khaledem a vzala si ho. Jaké však bylo její zděšení, když se vrátila po delším pobytu v rodném Holandsku a zjistila, že se z jejího designového butiku pod Khaledovým vedením stal přeplněný bazar. Místní průvodce Abdel-Rahim, ženatý muž se dvěma dětmi, po vzoru svých známých zoufale hledá cizinku, která…

Prostřednictvím příběhů bývalých celníků se chtějí tvůrci dokumentu zabývat tím, jak zrušení hranic ovlivnilo životy konkrétních lidí i společnosti. Životní pohyb v našem případě bývalých celníků je pohybem hranice: kde se dnes nachází hranice našeho státu, národa, historie, kultury? První republika byla dobou svrchované národně-občanské emancipace, pak přišly režimy totalitní, následně opět osvobozující doba demokracie, ale k čemu směřovat dnes? Dokážeme v sobě nalézt vnitřní hranice své identity, jestliže se nelze opřít o hranici viditelnou a pevně danou? Budeme sledovat život tří celníků z České republiky, Polska a Slovenska v regionu nejvýchodnějšího českého města Jablunkova, kde se nacházely hraniční přechody všech tří států. Budou nás zajímat jednotlivé lidské a společenské příběhy a také srovnávání daných kontextů, ze kterého by mělo…

Nedávné a hlavně současné osudy bývalého městysu Bílá Voda a dnešních obyvatel, pocházejících z různých koutů Evropy, očima pražského a nyní zdejšího dokumentaristy a starosty, rodáka z Ostravy. Pohnutá historie se výrazně podepsala na osudech dnešní obce. V důsledku válek o dědictví rakouské byla roku 1742 většina Slezska odtržena od habsburské monarchie. V roce 1742 se sice Bílá Voda stala místem podepsání protokolu o rozdělení Slezska, ale rázem se změnila na enklávu. Přitom pár let předtím zde byla založena piaristická kolej. Úpadek pokračoval až do poloviny dvacátého století, kdy byla odlehlá výspa republiky využita k internaci řeholních sester. V té době zde vznikla i psychiatrická léčebna, zaměřená na léčení alkoholismu a pak i drogových závislostí. Obec má tři stovky obyvatel,…

Viktorie i Dominika vstoupily na svět dvířky babyboxu. Nakolik vyhřívaná kovová schránka změnila trajektorii jejich životů? Je dobře, že babyboxy existují? Co jejich existence znamená pro identitu dítěte, které se v něm ocitne? Zachraňují babyboxy životy, nebo jen nabízejí pohodlné východisko pro ženy, které by jinak zůstaly matkami? Babyboxový svět není černobílý. Jejich obhájci i odpůrci mají pádné argumenty a je na každém z nás, abychom si udělali vlastní úsudek. Jisté je, že odevzdáním dítěte do schránky babyboxové příběhy nekončí – naopak jsou na začátku. S novou mámou a novým tátou za zády získávají babyboxátka novou identitu, což s sebou nese velkou porci radosti i nečekaných úskalí.

Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor se chystají na koncerty v New Yorku. Ředitel Pražského filharmonického sboru David Mareček vysvětluje, jak funguje současný vývoz české hudby a její prezentace v zahraničí. Kromě koncertů v USA se v dokumentu podíváme na Dny Bohuslava Martinů, na festival Brutal Assault, festival židovské hudby Štetl Fest, Jazz Fest Brno, uslyšíme koncert ZUŠ Rýmařov na Maloměstském náměstí či Janáčkovu Moravskou lidovou poezii v písních v podání Ivy Bittové.