Publicistický

Izraelská tajná zpravodajská služba Mossad byla založena 13. prosince 1949. Jejím deklarovaným úkolem bylo chránit existenci státu Izrael – malé země, která se stávala azylem Židů přijíždějících ze všech částí naší planety. Mossad je považován za jakousi životní pojistku, prevenci proti jakémukoli novému holokaustu. Agenti této služby nejen získávají informace, ale jsou oprávněni i k zabíjení. Nebezpečí ohrožující Izrael několikrát donutila Mossad k riskantním operacím, které bylo obtížné skrýt před veřejností. Zřejmě neexistuje jiná tajná služba, která by z blahodárného stínu utajení vystoupila do popředí tolikrát jako Mossad. Izraelská vláda nic nepotvrzuje, ani nedementuje. Řada legend, díky kterým tato tajná služba dost neblaze proslula, se šíří proto, aby vyvolaly strach, a to zejména v muslimském světě; Izrael si chce nepřátele…

Ondra i Lucka to v životě nemají snadné, oba mají mentální hendikep, který je limituje v možnostech najít si samostatné anebo společné bydlení. Zároveň ale stejně jako většina lidí v jejich věku přirozeně touží vypadnout z rodného hnízda, žít si po svém bez rodičovského dohledu a mít vztah. Organizace Rytmus nabízí možnost vyzkoušet si všechny tyto tužby formou tréninkového bytu. Podaří se Lucce a Ondrovi vyjít si navzájem vstříc ve společném bytě? Dokáží jejich rodiče přijmout fakt, že jejich hendikepované dítě je vlastně dospělé? A vydrží jejich vztah každodenní soužití? Dokument vyrobila Česká televize ve spolupráci s organizací Rytmus – od klienta k občanovi, z.ú.

V Soluni, městě pod Olympem, odkud k nám přišli Konstantin a Metoděj, žije už od dětství pan Karel Čížek. Narodil se českým rodičům v Itálii a v Čechách strávil všeho všudy rok. Do řečtiny překládá největší české básníky 20. století, ale taky básníky italské. Je držitelem řady italských a řeckých vyznamenání a taky Ceny Jana Masaryka. Je malíř i grafik. A vypráví nejen o tom, proč je těžké překládat do řečtiny Seiferta, ale i o tom, jak se v průběhu desetiletetí změnilo město, v němž žije.

Tváří protestního hnutí, které si dalo za cíl hájit polskou justici před zásahy vlády, vedené od roku 2015 konzervativní stranou Právo a spravedlnost, se stal soudce, Igor Tuleya. Dokument sleduje jeho neúnavnou snahu poukazovat na nezávislost práva a prostřednictvím demonstrací, přednášek a kurzů aktivizovat veřejnost i evropské kolegy. A v neutěšené situaci politické rozpolcenosti současného Polska, spolu s kolegy, čelit šikaně konstruktivní aktivitou i černým humorem.

Na základě vzácné videokazety natočené jejím otcem před srebrenickým masakrem se mladá žena vydává na cestu zpátky, potkává tátovy kamarády a známé, hledá odpovědi na důležité otázky poté, co její život navždycky změnil jeden z nejtěžších zločinů proti lidskosti v moderní Evropě… Srebrenica byla pro Alisu vždycky slepým bodem v paměti. V roce 1993 se město Srebrenica stalo chráněnou enklávou. O dva roky později ho srbské síly obsadily a zavraždily osm tisíc muslimských mužů a chlapců. Srbské oddíly zničily všechny stopy vedoucí k obyvatelům Srebrenici – jejich deníky, fotografie i osobní věci. Zatímco příběh pachatelů už známe, příběh lidí žijících v enklávě je potřeba zrekonstruovat i nad rámec několika zpravodajských záběrů. Alise je dnes 39 let a je sama matkou,…

Domácí násilí zůstává jedním z nejzávažnějších problémů české společnosti. Děje se za zavřenými dveřmi a mnohdy skrytě pokračuje i na úřadech či v soudních síních, kde se oběti musejí obhajovat dříve, než dostanou šanci být vyslyšeny. Bojují se vzpomínkami, sebevědomím a často prožívají posttraumatickou stresovou poruchu, přesto jsou vystaveny pochybnostem a podezírání. Neměly něco udělat jinak? Nebyla to jejich chyba? Nevymýšlí si? Mechanismům znevěrohodnění čelí přeživší násilí nejen ze strany agresorů, ale také systému, který je má chránit. Dokument sleduje pozvolnou, křehkou proměnu systému ochrany obětí domácího násilí v Česku. Policisté, právníci i neziskové organizace věří, že změna je možná, ale zatím až příliš závisí na osobním nasazení jednotlivců a jejich vůli vykročit ze zajetých kolejí.

Jak nechat rozpadnout schody, herce proměnit v sutiny či je nechat padat metry hluboko? Dokument o vzniku první česko-slovenské fantasy Vědma nahlíží do zákulisí natáčení a ukazuje, jak se dělají filmové triky, hudba či kostýmy.

Zatímco ve středověku lidé spoléhali na magii a zaříkávání, dnes využívají moderní technologie a online modely počasí. Pro některé Čechy se bouřky staly životní výzvou – pro lovce bouří naplněním vášně a touhy po dobrodružství, pro člověka zasaženého bleskem pak zkušeností, která navždy změnila jeho život. Výpovědi odborníků i laiků skládají mozaiku, která ukazuje naši fascinaci bouřemi i proměnu vztahu člověka k přírodě.

Šikana, ponižování, nerespektování handicapu, neadekvátní nabídky práce – tím vším si procházejí lidé se zdravotním postižením. Muži po obrně nabízejí úklid, ostrahu či práce ve výškách. Nevidomá žena s vysokoškolským vzděláním nemůže pracovat ve středisku rané péče pro děti se zrakovým postižením, protože nemá řidičák. Těžce slabozraká žena nemůže jako postižená dělat ani dobrovolníka v nemocnici. Další musí jen skládat pastelky či plést košíky. To vše za směšnou mzdu a mnohdy se k tomu přidává ještě povinnost vracet část mzdy zaměstnavatelům, kteří na ně berou státní příspěvky. Šedá zóna a denní realita pro více než milion lidí s OZP. Zákony sice máme, ale jak ukazují v dokumentu zachycené příběhy, nefungují. A přitom je to vše hlavně a jen o lidech,…

Šestidílná historická minisérie oživuje každodenní realitu nejzásadnějších událostí v dějinách Spojených států amerických a přibližuje zapomenuté a nečekané zvraty minulosti. První série se zaměřuje na skutečný, i když někdy takřka neuvěřitelný příběh o politickém skandálu Írán-Contras, ilegálním prodeji zbraní a financování protivládních povstalců v Nikaragui. Nechvalně proslulý debakl studené války, který se týkal i utajovaného vojenského střetu, málem způsobil pád prezidenta Ronalda Reagana.