Publicistický

Všichni sedíme na časované bombě. Pokud mají pravdu pesimistické hlasy, představované drtivou většinou světových klimatologů, máme přibližně deset let na to, abychom odvrátili ekologickou katastrofu nedozírných rozměrů, kterou by doprovázelo extrémní počasí a jež by nenávratně změnila tvář naší planety a život na ní. Pokud jste se teď zarazili, určitě vás zaujme hit filmového festivalu v Sundance, Nepříjemná pravda režiséra Davise Guggenheima. V ní popisuje zanícený souboj jednoho muže s mýty a nepravdami obklopujícími fenomén globálního oteplování a jeho návod na únik ze slepé uličky. Tím mužem je bývalý americký viceprezident Al Gore, který po neúspěšných prezidentských volbách v roce 2000 přesměroval kormidlo svého života vstříc záchraně planety před nezvratnými změnami.

Myslivost, jak ji neznáte? Sokolníci, kteří na letištích pomáhají zajistit bezpečnost letového provozu. Akademičtí pracovníci na středních a vysokých školách, kteří připravují do života generace studentů. Hospodáři, jež se věnují úpravám krajiny a usilují o to, aby se v ní dobře žilo lidem i volně žijícím živočichům. Dámy, které věnují svůj volný čas nejmenším průzkumníkům přírody. Ale také kněz, hudební skladatel nebo mistr ve vábení zvěře. Osobnosti, které představuje během svého putování Aleš Háma, sám aktivní myslivec. Jejich prostřednictvím tak nabízí pohled na myslivost, který se vymyká klišé a inspiruje k dalšímu přemýšlení.

Projekt „Bojovníci proti totalitě pohledem dětí“ uspořádalo Ministerstvo obrany ČR ve spolupráci s Českou televizí, Českým rozhlasem, Československou obcí legionářskou, Nadačním fondem československých legií, Sdružením válečných veteránů, Konfederací politických vězňů a Svazem pomocných technických praporů. Do projektu se zapojilo několik desítek škol z celé České republiky a na svých dílech pracovali děti a studenti několik měsíců. Výsledkem byly projekty zdařilé i méně zdařilé, ale všechny měly výjimečnou autentickou hodnotu – nabízely pohled mladých lidí, kteří s bývalým režimem neměli žádnou osobní zkušenost a nikdo je tedy nemůže podezírat ze zaujatosti. Dokument ostravského televizního studia představí vítězné projekty, které propojí krátká představení soutěžících. V dokumentu se představí práce studentů z Opavy, Prahy, Uherského Hradiště, Děčína a Police nad Metují.

Sarannah má pocit, že po sedmdesátce dostala novou životní šanci a může znovu prožít své mládí. Přestěhuje se do Luxoru a začíná nový život, pak potkává o třicet let mladšího Hamdyho. Šíleně a šťastně zamilovaní se vezmou. Jediné, co chce, je trávit s ním čas a užívat si života, nehledě na skutečnost, že v prvním patře jejího domu žije Hamdyho druhá manželka s dětmi. Její kamarádka Maria se seznámila s třicetiletým Khaledem a vzala si ho. Jaké však bylo její zděšení, když se vrátila po delším pobytu v rodném Holandsku a zjistila, že se z jejího designového butiku pod Khaledovým vedením stal přeplněný bazar. Místní průvodce Abdel-Rahim, ženatý muž se dvěma dětmi, po vzoru svých známých zoufale hledá cizinku, která…

Prostřednictvím příběhů bývalých celníků se chtějí tvůrci dokumentu zabývat tím, jak zrušení hranic ovlivnilo životy konkrétních lidí i společnosti. Životní pohyb v našem případě bývalých celníků je pohybem hranice: kde se dnes nachází hranice našeho státu, národa, historie, kultury? První republika byla dobou svrchované národně-občanské emancipace, pak přišly režimy totalitní, následně opět osvobozující doba demokracie, ale k čemu směřovat dnes? Dokážeme v sobě nalézt vnitřní hranice své identity, jestliže se nelze opřít o hranici viditelnou a pevně danou? Budeme sledovat život tří celníků z České republiky, Polska a Slovenska v regionu nejvýchodnějšího českého města Jablunkova, kde se nacházely hraniční přechody všech tří států. Budou nás zajímat jednotlivé lidské a společenské příběhy a také srovnávání daných kontextů, ze kterého by mělo…