Show

Průřez koncerty šumperských festivalů.

Nový hudební pořad kombinující záznam koncertů nejzajímavějších a nejprogresivnějších českých kapel s dokumentárním pohledem do zákulisí muzikantů. Vydáme se v něm i mimo pódia hudebních klubů, do nahrávacích studií, na festivalové scény či zkušeben, kde se setkáme s muzikanty, producenty, manažery, vydavateli, promotéry, hudebními dramaturgy a publicisty a dozvíme se to nejzajímavější, co se v daném žánru děje. Čtrnáctideníkem provázejí herečka a zpěvačka skupiny Kyklos Galaktikos Johana Matoušková a hudební publicista a zakladatel Ceny české hudební kritiky Apollo Pavel Kučera. Jednotlivé díly: 1. J.A.R. v Lucerně – Jak slavil své 25. výročí založení J. A. R. v Lucerně? 2. Lake Malawi v Parníku – Nový projekt Lake Malawi zaplavil ostravský klub Parník ambiciózním britpopem. 3. Tata Bojs v Arše –…

Komedie o tom, kam až nás může dovést jistota, že naše pravda je jediná správná. „Napadlo vás, jak by bylo fajn, kdyby určitá část populace nesměla chodit k volbám? Jestliže ne, Davida Marka, úspěšného moderátora satirické televizní show, to napadlo za vás…

Týdenní souhrn toho nejdůležitějšího z oblasti světové i české vědy.

Brněnská skupina působící s přestávkou v devadesátých letech od roku 1960. Skupinu založil kytarista Petr Směja ve svých čtrnácti. Dále v ní hráli bubeník Jiří Rybář, Pavel Pokorný – v té době houslista a Jan Čarvaš, kontrabasista (od r. 1961) spolu hráli až do sezony 1980/81, kdy skupinu opustili Čarvaš a pak Směja, zbylí členové jen pozměnili název a pokračovali dál. Skupinu pojmenovali Synkopy a každým rokem měnili vročení za názvem (Synkopy 62, 63…). Zpočátku hráli běžné populární a taneční hity, v roce 1964 však začali hrát big beat. Obsazení kapely se v šedesátých letech několikrát změnilo. V roce 1966 Synkopy vystupovaly několikrát v Polsku, na festivalu v Glivicích úspěšně porazily dalších 17 kapel a získaly 1. cenu Gliwicki X, nejspíš…

Historie těchto ocenění se píše od 90. let 20. století, když Ministerstvo kultury ČR v roce 1995 poprvé udělilo Státní cenu za literaturu a Státní cenu za překladatelské dílo za výjimečné literární počiny. Státní cenou za literaturu tehdy ministerstvo současně navázalo na stejnocenná prvorepubliková ocenění, která byla poprvé předána v roce 1920. Postupem let se rozrostl seznam oborů, jejichž osobnosti a díla jsou každoročně oceňovány. V současnosti předává ministr kultury na návrh odborných komisí Ceny Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění, architektury a kinematografie a audiovize. Slavnostní ceremoniál se uskuteční ve Stavovském divadle v Praze. Večerem provede Daniela Brzobohatá za doprovodu hudebních těles Prague Brass quintet a FAMA Quartet.

Pořad se věnuje tématům společným pro více regionů, kde existují různé způsoby řešení určitého problému, více názorů a úhlů pohledu na dané téma. Chybět nebudou aktuální živé vstupy, stejně tak práce iReportérů a regionální dění na sociálních sítích

Hudební pořad postavený na písničkách legendárního pražského písničkáře Karla Hašlera. Pořadem provází populární imitátor Petr Martinák.

Jako svou devátou, předposlední operu naplánoval Antonín Dvořák Rusalku a jako libretistu zvolil mladého literáta a režiséra Jaroslava Kvapila. První pracovní schůzku jim zprostředkoval tehdejší ředitel Národního divadla F. A. Šubert. Vytvořili společně hudební drama, kde se vodní víla zamiluje do pozemského prince. Marně ji otec Vodník varuje. Její upřímný cit se setkává s lidskou proradností. Inspiraci získal Kvapil při svém pobytu v Dánsku a jako předlohu zvolil Andersenovu pohádku o Malé mořské víle. Kvapilův text však čerpá i z dalších literárně dramatických zdrojů, např. z dramatu Gerharda Hauptmanna „Potopený zvon“ a z fantaskního světa Erbenových balad. Světová premiéra Dvořákovy a Kvapilovy Rusalky se uskutečnila 31. března 1901 v pražském Národním divadle pod taktovkou Karla Kovařovice, s R. Maturovou v…

Cyklus BRAVO! nabízí 30 minut exkluzivní komorní hudby v podání nejlepších českých interpretů mladé generace a ve vizuálně atraktivním prostředí patinovaného sálu benediktinského kláštera v Rajhradě