Show

Motýl na anténě je jediná televizní hra V. Havla a jako taková není příliš známá. Absurdní a zábavná komedie je sebeironickou karikaturou intelektuálské společnosti 60. let se silně autobiografickými rysy. Dramatik Jeník slaví narozeniny v rodinném kruhu s manželkou, tchyní a jejich podnájemníkem. Absurdní večírek mu současně slouží jako námět aktovky, kterou se chystá napsat. Škodolibá tchyně, podnájemník instalatér, kterého intelektuální hovory uspaly hned na začátku večírku a vodovodní kohoutek, který ve vedlejším pokoji kape stále rychleji… Audience je naproti tomu aktovka velmi známá, ale překvapí v ní Jiří Maryško v roli Sládka. Jde o originální kreaci zcela nezávislou na jakýchkoli vzorech, především na legendárním Sládkovi Pavla Landovského. Maryškův Sládek je skvostnou pohybově-hereckou etudou, která si nezadá s Polívkovým Burkem……

V deseti dílech uvidí diváci populární osobnosti, oblíbené herce a komiky v situacích, v jakých je dosud neviděli. Čekají je soutěžní disciplíny, při kterých budou muset prokázat umění improvizace a často budou nuceni vystoupit ze své komfortní zóny a překonat sami sebe. Ztřeštěné úkoly, napínavé hry a nelehké výzvy slibují neopakovatelnou atmosféru a zábavné situace. Součástí každého dílu je jedinečná hra „Šikmá plocha“, ve které hvězdní hosté hrají vtipné scénky odehrávající se uvnitř místnosti, která je postavena pod 22,5 stupňovým úhlem.

Zřejmě poslední hra Divadla Járy Cimrmana je koncipována coby symbolická derniéra nejenom Cimrmanova divadla, ale především výjimečného autorského dua Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Děj se točí kolem otázky, proč je vlastně nebe selektované podle národností? Vždyť ani největší český politik nebyl Čech, ale maďarský Slovák, který měl navíc za manželku Američanku.

Hlavním hrdinou románu Jurije Andruchovyče z roku 1993 je ukrajinský básník Otto Vilhelmovyč von F., který se zdá být do určité míry autorovým alter egem. Andruchovyč stejně jako Otto von F. pobýval v Moskvě jako stipendista Literárního institutu a podle vlastních slov není ani on sám schopen přesně rozlišit, co se skutečně stalo, co čerpal z městského folkloru a co je fikce. Otto von F. se vydává ze sedmého patra ubytovny pro literáty na nekončící opilecký tah hlavním městem Sovětského svazu, který se začíná rozpadat. Jeho postmoderně dekadentní pouť končí v moskevském podzemí, kde kromě krys pobývají bývalí mocní impéria… Otto von F. má v inscenaci Dušana Pařízka, kterou nastudoval v pražském Divadle X10, dva protagonisty – Stanislava Majera a…

K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud – z divadla.(oficiální text distributora)

Ondřej Suchý a jeho hosté vzpomínají v ostravském studiu Československé, později České televize. Pro mnoho z hostů to byl po dlouhé době (či poprvé) návrat na televizní obrazovky.

Úvodní krátká přednáška pojednává o vztahu Cimrmana k historii a návrzích na vylepšení, které souvisí se školní výukou dat, ale obsahuje i zamyšlení nad defenestrací. A co říci k Cimrmanovu dílu Blaník Z předmluvy k prvnímu vydání loutkové epopeje Blaník vyjímáme: Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že: „Jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežíti.“

Anekdoty v podání populárních komiků a herců.

Představení Divadla Járy Cimrmana uvádí mistrovu hru tentokrát formou rekonstrukce s výkladovými odbočkami a s několikačetnými retrospektivami. Do souvislostí je tu dáno několik důležitých faktů mistrovy umělecké dráhy. Připomenuto je působení divadelního souboru Lipany, dozvíme se něco o tom, jak houbová kalamita dokázala skoro zničit Cimrmanův rukopis, i o Cimrmanově nápadu, jak dopravovat horníky pod zem a na povrch dolů a jak geniálně mistr vyřešil problém, kdy se v dole hromadí horníci. A co dodat k postavě samotného Bobeše Němý Bobeš premiérem… Ponořme se tedy do samotného příběhu. Již zlověstný dialog:“ Mikovče, kde máš ženu Je na malinách“ slibuje napětí. V představení hrají: Ladislav Smoljak – hajný, baron a Wassermann, Zdeněk Svěrák – lékař, Jan Hraběta – farář, Bořivoj Penc…