Válečný

Slavný okupační příběh režiséra Karla Kachyni a scenáristy Jana Procházky relativizuje otázku viny a trestu. Hrdinkou je mladá žena, jíž nacisté popravili manžela. Nebylo to z politických důvodů, ale za šmelinu. A tuto do černých šatů oděnou vdovu přinutí dva prchající němečtí vojáci, aby je přepravila do blízkosti americké armády, Rusů se až panicky bojí. Hrdinka chladnokrevně chystá odplatu, jenže lidské nitro je nevyzpytatelné. Vyprávění se vyznačuje graficky strohým obrazem, jemuž vévodí lesní scenerie, a pozvolna gradujícími vášněmi, znásobenými i čnící jazykovou bariérou. V hlavních rolích excelují Iva Janžurová a Jaromír Hanzlík.

Drama z doby nacistické okupace začíná na nádraží, kudy projíždí transport s německými vojáky. Vlak zůstane stát kvůli improvizované sabotáži jednoho z železničářů. Odbojářská spojka Růžena Kubínová (Vlasta Chramostová) je zatčena při náhodné razii. Cynický rada Dönnert (Miroslav Holub) odhalí její falešné doklady a nechá ji krutě vyslýchat. Tuší, že by mohla přispět k odhalení celé skupiny. Do její cely nasadí konfidentku Hertu (Majka Tomášová), jež se vydává za bezúhonnou Anču Novákovou. Německá agentka vzhledem ke svým hereckým schopnostem dočasně získá Růženinu důvěru. Klíčovou informaci se ale nedozví… Film měl původně točit režisér Václav Gajer.(oficiální text distributora)

Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana.

V zimě roku 1946 je skupina německých zajatců umístěna do tábora hlídaného ženami, který vede krutý důstojník Pavlov. Většina žen cítí k nepříteli, který ve válce zabíjel jejich blízké, odpor. Pouze doktorka Natalia jedná se zajatci slušně. Právě ona je vybrána, aby pronikla do skupiny členů SS mezi nimi. Její poslání však zkomplikuje láska k jednomu ze zajatých mužů…

Příběh začíná v září 1939 v polském Krakově, kde je židovská obec vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muž, který chce využít války ke svému obohacení. Chopí se příležitosti a z vysoce postavených důstojníků SS si udělá přátelé. Otevře ve městě továrnu na výrobu kuchyňského nádobí. Jako zaměstnance si najme tu nejlevnější možnou pracovní sílu – Židy. Nacisté mají v plánu všechno židovské obyvatelstvo vymýtit. Přichází vystěhování do ghetta a posléze i deportace do pracovního tábora. Schindler, který se postupem doby dokázal vcítit do utrpení svých zaměstnanců, sepisuje se svým účetním Izákem Sternem seznam 1100 lidí, kterým, jak se později ukáže, zachrání život.

Rok 1944. Důstojník SS Konrad Neumann a vdovec Petr Bernat se ukrývají před sněhovou bouří na odloučené chatě. Mají oba muži něco společného nebo je svedla dohromady pouze náhoda? Jak bouře venku nabývá na síle, napětí narůstá a k bouři se pomalu a jistě schyluje i uvnitř. Spatří ještě někdo z nich světlo dne?

Příběh filmu se odehrává ve slovenských horách v době slovenského národního povstání. Prostřednictvím dětských hrdinů vypovídá o hrůzách a nesmyslnosti války. Film konfrontuje dětství s ničivou sílou války, která hluboce zasáhne do života dětí, mění jejich sny a touhy a vytrhává je z bezstarostné hravosti.(Zlín Film Festival)

První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony.

Na počátku roku 1944 nacisté ovládali celou západní Evropu, ale Den D všechno změnil. Dne 6. června 1944 se západní spojenci pod velením generála Eisenhowera vylodili na pobřeží v severní Francii. V srpnu byla osvobozena Paříž. Němci ustupovali na všech frontách. Ale s úspěchy přišly i problémy. Proto v září 1944 vypracoval maršál Montgomery plán, nazvaný Market Garden (Tržiště). Nenadálé obsazení holandských mostů – přístupových cest do Německa – britskými a americkými výsadky, mělo vést k ukončení bojů ještě před Vánoci. Celou akci však komplikuje složitý terén pro výsadkáře…

Film přiblížuje fašistický útok na Polsko, vpád do Francie, bitvu o Anglii, přepadení SSSR v roce 1941 a rovněž dění na „tajné frontě“ – případ Sorge, Rudá kapela. Tedy: světové panoráma a všechny politické a válečné peripetie tohoto období až po klíčovou událost prvních let druhé světové války – porážku fašistů u Moskvy. Ve filmu nejsou žádné smyšlené postavy, vystupují tu jen reální lidé s konkrétními životopisy. Partyzánka Zoja Kosmoděmjanská a politický pracovník Vasilij Kločkov, rozvědčík Richard Sorge a generál Ivan Panfilov. Mezi výhradně autentickými postavami najde divák vedle prostých vojáků i významné politické osobnosti, jako byli Stalin nebo Churchill. Angažováno bylo celkem 250 herců a mnohým z nich dali maskéři podobu těchto konkrétních historických postav. Boj o Moskvu je…