Válečný

Při osvobozování Zlína na počátku května 1945 je vážně raněn mladý partyzán Pavel. Během dalších dnů, kdy se v nemocnici zotavuje, vzpomíná na osudové okamžiky, které prožil v předchozím měsíci v okolních horách a snaží se vyrovnat s největším traumatem – vypálením pasekářské osady Ploština německým jagdkommandem poté, co ji partyzáni opustili. Film je adaptací stejnojmenného dobového knižního bestselleru Ladislava Mňačka, který zde přetavil s časovým odstupem do umělecké formy zážitky své, partyzánského oddílu, jehož byl členem, i obyčejných pasekářů, kteří partyzánům poskytli zázemí. Film patří k několika ojediněným dílům, která se neschematicky a demýtizujícím způsobem vypořádávají s tematikou protektorátu a odboje.

Příběh fotografky a modelky Elizabeth Lee Millerové, která se během druhé světové války stala uznávanou válečnou korespondentkou časopisu Vogue.

Příběh je zasazen do pohraničního městečka Eglau a jeho ústřední postavou je bohatý mlynář a majitel pily August Habermann. Ač Němec, nerozlišuje české a německé obyvatele své obce, pomáhá i za cenu možného vlastního sebezničení. Válka, nacistická surovost a zřejmě i značně podlomená psychika lidí však udělá své v okamžiku osvobození a Habermann se stává obětí lidového lynče, jeho žena a dítě musí odejít do Německa spolu s dalšími sudetskými Němci v rámci poválečných odsunů. Režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu.

Dramatik František Langer zpracoval v Jízdní hlídce konflikt československých legií s bolševickým režimem v Rusku. K látce však přistupoval korektně a ze sovětských vojáků nečinil žádné zloduchy, spíše je představil jako vším zklamané lidi, kteří nevidí jinou budoucnost svou a své země než v násilné společenské změně. Každého proto nutí, aby se k nim připojil. Ani režisér Václav Binovec nesklouzl k lacinému osočování, zdůraznil izolovanost legionářské hlídky, zabarikádované ve vesnickém domku a odhodlaně vzdorující nepřátelské přesile.

Jeden z příběhů první světové války, který se odehrával na pomezí Evropy a Asie. Osmnáctiletý Archy Hamilton se v Austrálii přidává k imperiálním sílám, které později míří do jádra konfliktu, doutnajícího starého kontinentu. Vyhlídky nevypadají pro oddíl vůbec dobře…

Film Památkáři je akční drama inspirované skutečným příběhem jednoho z největších pátrání po uměleckých pokladech v historii, které se soustřeďuje na sedm vysloužilých mužů bez kondičky – ředitelů muzeí, umělců, architektů, kurátorů a historiků umění – kteří se postavili do předních linií Druhé světové války, aby zachránili světová mistrovská díla ze spárů nacistických zlodějů a vrátili je do rukou jejich právoplatných majitelů. Ovšem jsou-li ony artefakty ukryty za nepřátelskou linií, jak by mohlo našich sedm statečných uspět Památkáři i přesto svádějí závod s časem, aby zabránili zničení tisíců let staré kultury – a neváhají nasadit své životy, odhodlaní chránit a bránit největší díla lidstva.

Jen několik málo měsíců, po takřka absolutním obsazením země invazivními vojsky Korejské lidové armády, v roce 1950, vydal americký námořní generál Douglas McArthur (Liam Neeson) přímý rozkaz k tajné operaci nazvané X-Ray, která měla dle jeho osobního názoru přivést v případě úspěchu celou jeho rozsáhlou námořní flotilu spojeneckých vojsk, čítajících takřka osmdesáti tisícové vojsko, až k samotným mělčinám přístavního města Inčchon. Mělké vody, obepínající geograficky strategický přístav obsazené země, byly ale poseté podmořskými minami, jejichž plán rozmístění měl pouze jeden jediný člověk, tyranský severokorejský velitel Gye-jin Lim (Beom-soo Lee). Jihokorejský velitel Hak-soo Jang (Jeong-jae Lee) se s generálovým požehnáním vydává společně se sedmi členy na sebevražednou misi, která má rozhodnout o výsledku celé Korejské války. Jeho úkolem je infiltrovat se…

Motorový torpédový člun PT-109 proslul jako plavidlo pod velením J. F. Kennedyho, který pro záchranu svých můžu neváhal nasadit vlastní život

Hans Pippig se v dubnu 1943 dostává za šíření bolševické propagandy do koncentračního tábora Buchenwald. Během nadcházejících let se stane členem táborové buňky, která plánuje ozbrojený převrat, jenž má nastat ve chvíli, kdy budou Němci vyklízet tábor před postupující západní frontou. Na jaře 1945 se do tábora s jedním z mnoha transportů dostává malý chlapec, kterého tam v kufru propašoval přítel jeho otce. Pippig chlapce náhodou objeví a rozhodne se za pomoci kolegů ze skladiště oděvů pro vězně a zabavených věcí chlapce v táboře schovat a uchránit před jistou smrtí… Film z produkce společnosti UFA Fiction představuje druhou adaptaci stejnojmenného románu Bruna Apitze z roku 1958. Autor, který sám coby komunista strávil osm let v koncentračním táboře Buchenwald, v knize…

Po největší razii v dějinách lidstva, která proběhla pod taktovkou francouzské policie, se v pařížské cyklistické aréně tísní na třináct tisíc Židů. Pět dní bez vody, bez jídla a bez zdravotní péče. Dr. Sheinbaum (Jean Reno) internovaný spolu s ostatními dělá, co může. Intenzita rasismu šířeného zdejší kolaborantskou vládou hluboce zasahuje mimo jiné také sestru Červeného kříže Anette Monod (Melanie Laurent).