Životopisný

Dílo Jesseho Krimese je spjato s rolí umění jako nosného prvku k reflexi společenských mechanismů i ke změně vlastní životní cesty. Tvůrce, který sám prošel vězeňskou zkušenosti během výkonu trestu kvůli drogovým deliktům, se zabývá možností odsouzeného přenést z vězeňské zkušenosti do života něco pozitivního a prezentuje silný lidský i umělecký příběh. Krimes dosud vystavoval v pařížské galerii Palais de Tokyo v rámci skupinové výstavy Le Bord des Mondes, v newyorské MOMA na skupinové výstavě Marking Time: Art in the Age of Mass Incarceration, samostatně pak mimo jiné v Zimmerli Museum, newyorské Burning in Water Gallery, Philadelphia Museum of Art a na přelomu roku 2024/2025 v Metropolitan Museum of Art v New Yorku.

Dva nejslavnější Řekové světa, královna opery a multimilionář. Maria Callasová „La Divina“ – Božská, jak ji nazývalo publikum, je nepochybně největší operní pěvkyní 20. století. Svůj věhlas získala nejen díky temnému zabarvení svého sopránu, ale také hereckému nadání, které se vyznačovalo velkým temperamentem. Dokázala opeře vdechnout duši; zpívala nejsložitější sopránové árie na nejslavnějších scénách světa a publikum ani nedýchalo. O sedmnáct let starší Aristoteles Onassis, který začínal s 250 dolary v kapse a vypracoval se na nejbohatšího Řeka všech dob, se se svou slavnou krajankou nemohl nepotkat. Měli nejen společné kulturní kořeny, ale svým způsobem si byli podobní i osudem. Ani jeden z nich nedostal v životě nic zadarmo a oba dosáhli absolutního vrcholu. Oba měli kromě talentu obrovskou disciplínu…

Koncem 80. let se Rob a Fab proslavili jako Milli Vanilli – aniž by zazpívali jediný tón. Odhalení pravdy spustilo jeden z největších skandálů hudby.

Astrid Lindgrenová, rodným jménem Astrid Anna Emilia Ericssonová (14. listopadu 1907 – 28. ledna 2002) patří mezi celosvětově nejznámější autorky knih pro děti. „Pippi Dlouhá punčocha“ či „Děti z Bullerbynu“ mají i dnes místo v knihovnách mnoha dětí a vyrostli na nich i mnozí jejich rodiče. Svěží i provokativní životopisný snímek dánské režisérky Pernille Fischer Christensenové ale nesleduje tyto poetické dětské příběhy, zaměřuje se na veřejnosti nepříliš známé mládí Astrid Lindgrenové. Jak ovlivnil nelehký životní osud, svobodné mateřství a těžká ekonomická situace v předválečném Švédsku spisovatelčinu osobnost?

Film vypráví příběh gangsterů, dvojčat Reggieho a Rona Krayových, jedněch z nejznámějších neblaze proslulých zločinců v historii Velké Británie a jejich říše organizovaného zločinu, kterou v 60. letech dvacátého století vybudovali ve východní části Londýna. Hlavní dvojroli Rona a Reggieho ztvárnil Tom Hardy.

Barevný český film o vynikajícím českém lékaři doktoru Janském. Sportovně založený medik Jan Janský dokončuje úspěšně svá studia. Chce se stát chirurgem, ale ocitá se na psychiatrické klinice profesora Kuffnera, kde společně se svým kolegou Kozderou se snaží vypátrat spojitost mezi srážlivostí krve a duševními chorobami. Dojdou k překvapivému zjištěni, že je možno krev lidí rozdělit do čtyř skupin a tím zamezil srážení krve při transfuzích. Objev Janského se však setká s nepochopením české lékařské veřejnosti, která přínos tohoto vědce lékařské vědě uznává teprve po Janského tragické smrti.

Píše se rok 1892. Lizzie žije s přísnými rodiči v tmavém domě. Když k nim nastoupí mladičká a pohledná služebná Bridget, brzy se spolu sblíží. Aby je otec, který jejich vztahu rozhodně nefandí, nemohl rozdělit, společně vymyslí ďábelský plán… Píše se rok 1892. Mladá dívka Bridget přichází do velkého domu Bordenových jako služebná. V domě žijí dvě sestry Lizzie a Emma, jejich otec Andrew a nevlastní matka Abby. Pan Andrew je velmi přísný, Lizzie občas propadne záchvatům, klepe se a neví o sobě. Její otec jí psychicky terorizuje a dává za vinu, že kvůli ní je rodina zranitelná, když ukazuje své oplzlé pohyby veřejnosti. Andrewův majetek se neustále zvětšuje a on velmi šetří. Za dveřmi někdo nechává výhružné vzkazy, a dokonce…

Hvězdně obsazené biografické drama The Fighter v hlavních rolích s Markem Wahlbergem a Christianem Balem vypráví skutečný příběh o nepravděpodobné cestě Mickyho Warda za boxerským titulem v kategorii velterovy váhy. V jeho rockyovské cestě jej vedl nevlastní bratr Dicky, bývalý šampión, který kdysi úspěšnou kariéru vyměnil za drogy a kriminální činnost.

Na počátku 50. let vznikla řada životopisů, v nichž portrétovaní umělci (vědci, národní buditelé atd.) byli představeni jako předvoj dělnické třídy, jako mluvčí utlačovaných. Prosazovali se navzdory nepřející buržoazii a zpátečníkům všeho možného druhu. Přesně tak je vykreslen i Mikoláš Aleš, jenž zásluhou herce Karla Högera a režiséra Václava Kršky získal aspoň věrohodně polidštěné rysy. Jeho konání je uvěřitelné, dokáže získat soucit i obdiv. Civilisticky, bez přehnaných karikujících prvků film se soustředí na období, kdy se účastnil soutěže na výzdobu Národního divadla. Do role herce Šamberka byl původně obsazen Otomar Korbelář (byl nahrazen Jiřím Steimarem).

Australský rekordman Ron Clarke přijíždí v pohnutém roce 1968 do Prahy za legendárním běžcem Emilem Zátopkem, jehož bezmezně obdivuje. V rozhovorech Rona s Emilem se děj filmu retrospektivně vrací do stěžejních momentů atletova sportovního i soukromého života a spojuje se v komplexní portrét muže, jenž neztrácí tempo ani poté, co jeho poslední závod skončí a jenž dokáže bojovat nejen na atletickém oválu. Film vypráví o nezlomné síle vůle, která dodnes inspiruje tisíce sportovců po celém světě. A také o jedinečném vztahu dvou lidí – Emila a Dany Zátopkových – kteří navzdory všem překážkám spolu strávili celý život.