Životopisný

Nadaný a čestný, leč chudý černošský mladík Carl z amerického Jihu (Cuba Gooding Jr.) neměl v roce 1943 příliš na vybranou. Jako dobrovolník vstoupil do armády, ale jeho sen o službě u amerického námořnictva na každém kroku zakopával o otevřený rasismus. Jako první černoch se sice dostal, i když s velkými obtížemi, do elitní školy pro potápěče-záchranáře, nicméně ani jeho velitel Billy Sunday (Robert De Niro) mu to nijak neulehčoval…

Nečekaným hrdinou filmu je Alexej, hasič v elektrárně. Na nebezpečné misi ho doprovází inženýr Valerij a vojenský potápěč Boris. Jejich úlohou je vypustit vodu z nádrže pod hořícím reaktorem. Nemají čas na řádnou přípravu; voda v zatopených chodbách, kterou budou muset projít, je každou hodinu teplejší, protože roztavené jádro reaktoru prosakuje stále blíže. Tři muži, připraveni obětovat vlastní životy, aby zabránili ještě větší katastrofě, sestoupili do hlubin budovy reaktoru…

Na počátku stál slovenský televizní seriál Lekár umierajúceho času, věnovaný vědci rudolfínské doby Janu Jeseniovi. Skončil na popravišti spolu s dalšími pány po prohraném protihabsburském povstání. Když režisér Miloslav Luther pojal ideu z natočeného materiálu vytvořit zkrácenou verzi pro kina, musel jej nejen syžetově přestavět, ale také nadabovat do češtiny. Vznikla však jen ilustrativní skládanka, osvětově popisující jednotlivé etapy hrdinova pohnutého života.

Celovečerní snímek Amundsen ukazuje nejen výpravy do neprozkoumaných ledových pustin a oceánů a polární lety vzducholodí, ale odhaluje i život a osobnost legendárního objevitele, včetně řady méně známých skutečností, jako byl jeho vztah s bratrem nebo milostné aféry.

V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze – proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena…

Zoufalý dospívající mladík se z nouze zaplete s nebezpečným světem ilegálních zápasů, protože peníze získané za vítězné souboje chce věnovat na léčbu nemocné matky. Brzo přijde na to, co všechno snese. Musí totiž podstoupit střetnutí s bezohlednými…

Celý film se odehrává jako tíživý sen, v mysli horečkou zmučeného umělce. Vzpomíná, jak svou hrou ohromil samotného Paganiniho. Režisér Václav Krška vyprávění vtiskl i lyrické podloží, snažil se dospět k podobenství o trnité umělcově cestě za uznáním. Přiklonil se k teatrální expresivitě celkového pojetí, zvláště pak k přepjatému herectví.

Nemožné je možné, padají normy, konvence, pravidla. Už jako kluk pochopí, že spolehnout se musí jedině sám na sebe. „Totáčem“ 80. let kličkuje nepříliš vzorově a přelomový listopad prožije rovněž nezvykle – mezi blázny v léčebně. Po revoluci už to jede, ba letí. Nahoru, ale i dolů. Do Německa a zpátky. Na Pankrác a zpátky. Do Číny a zpátky. Vše je tak snadné, až je to k smíchu (ale i tzv. „vo hubu“). Může za ten rozlet chytrost nebo vychytralost? Z netušených a nekonečných možností internetu vyroste ve finále virtuální blahobyt. Hrdina má všechno, dokonce plánuje hodně netradiční rodinu… Vypadá to na happyend, ten se ovšem stylově zvrtne.

Jack DiNorscio (Vin Diesel), obviněný z drogového překupnictví, obrátí soud vzhůru nohama, když se rozhodne obhajovat sám sebe. Zdánlivě jasný případ, tak skončí jedním z nejvíc šokujících verdiktů v soudní historii. Skutečný Jack DiNorscio během natáčení tohoto filmu zemřel, Vin Diesel se s ním ještě předtím setkal, aby porozuměl, co pro něj soudní spor skutečně znamenal a za co bojoval.

Enid Blytonová začala svým bratrům vyprávět příběhy, které se staly únikem z bezútěšných vztahů v rodině, kterou následně otec opustil. Během učitelského působení po 1. světové válce začala své povídky rozesílat vydavatelům. Ujal se jí Hugh Pollock, za něhož se také provdala. Měli spolu dvě dcery, ovšem jako matka Enid zklamala. O děti se musela starat chůva, zatímco jí záleželo více na anonymních dětech, které ji zbožňovaly za její příběhy. Její naprostá sebestřednost dohnala Hugha k pití a nakonec i k jiné ženě. Enid své děti využila jako prostředek citového vydírání, aby se domohla rozvodu podle svých představ, a posléze se provdala za Kennetha Waterse, slabocha, který byl do jisté míry kopií jejího otce. Po 2. světové válce se jí…