Cesty do Agde aneb Válka bidonů

Malé městečko na jižním pobřeží Francie bylo v letech 1939-1940 nejdůležitějším místem pro tvořící se československou armádu v zahraničí. Nikdo netušil, že působnost našich dobrovolníků v bývalém internačním táboře pro španělské interbrigadisty zanechá tolik stop i ve třetím tisíciletí. Objevil se svitek amatérského filmu, který začal odvíjet příběh odhodlání, zklamání, hrdinských obětí i zbabělosti. Do Agde přijelo celkem 8 169 Čechoslováků. Výpovědi doposud žijících účastníků jsou místy velmi překvapivé. Uvidíme místa, kde byly nasazeny naše jednotky s pouhými pěti náboji pro pušku. Dělostřelectvo nemohlo být vůbec nasazeno, nemělo děla čím tahat, nebyli koně ani auta. Odjezd z Francie byl pak pro naše jednotky vysvobozením. Jako zázrak se pak zdálo, když v Anglii dostali vojáci uniformu, jídelní soupravu bez bidonu, mýdlo a dokonce i žold. Byla to zvláštní válka. Pro naše – válka zmatku a útěků. Dokumentaristům se podařilo najít místa, kde se bojovalo. A tady se ukázalo, kdo má jakou morálku. Pro ty, kteří leží na hřbitově v La Targette to bylo životní drama a žijící nám předávají svou zkušenost.