Humboldtův proud

Jediný z významných mořských proudů se rodí v ledu a proudí až k rovníku. Na své cestě podél tichomořského pobřeží Jižní Ameriky je nepolevující přírodní silou přinášející život na stovky kilometrů daleko. Humboldtův neboli Peruánský proud. Mezi Antarktidou a Jižní Amerikou se nachází pás ledové vody. Tisíc kilometrů dlouhý Drakeův průliv. Představuje přechod mezi klimatickými pásmy. Ledové vody antarktického moře se zde mísí s teplejšími vodami omývajícími nejjižnější cíp Jižní Ameriky. Humboldtův proud zde poprvé naráží na patagonské pobřeží. Místo, kde se pohoří And noří do Tichého oceánu, je rozeklané fjordy a poseté souostrovími. Mořské pobřeží s nejjemnějším pískem obklopuje hustý les. A pod hladinou oceánu se skrývá tajemný svět… Jihoamerická poušť Atacama se rozprostírá v délce dvanácti set kilometrů mezi pohořím And a pobřežím Tichého oceánu. To je omývané právě mocným Humboldtovým proudem. Po celý rok ve vyprahlé krajině téměř nezaprší. Atacama je nejstarší pouští na naší planetě a také jednou z nejsušších. Od oceánu sem však proudí jemná mlha. Životodárná voda je rozptýlená ve vzduchu v podobě malinkatých kapiček. Místní obyvatelé nazývají oblaka husté mlhy jako „camanchaca“. Vlhkost se sráží na ostnech kaktusů, po kterých stéká dolů, doprostřed rostliny. Směrem k pobřeží se místní vegetace stává bohatší.  A to díky životodárnému Humboldtovu proudu… Samice plejtváka obrovského plave podél rozeklaných břehů Chile. Směřuje stále dále k severu a nechává se unášet Humboldtovým proudem. Právě doplula k pobřeží jižního Peru. Velryba má před sebou poslední třetinu dlouhé cesty, na jejímž konci ji čeká její životní poslání. Na své migrační trase se po celou dobu nechává vést chladnými vodami Humboldtova proudu. Ten představuje pro velrybu nepostradatelnou pomoc, která ji unáší stále dál k severu.