Televizní program

Alexander Dubček byl v roce 1988 oceněn udělením doktorátu honoris causa univerzitou v Bologni, ovšem jeho cestě do Itálie a samotnému převzetí ocenění předcházely neuvěřitelné peripetie. Diváci se seznámí s mašinérií československých mocenských orgánů, které měly neomezenou moc a rozhodovaly i o tom, kdo dostane povolení vycestovat do západních zemí. Dubček byl od roku 1970 pod neustálým dohledem StB, jeho rodina vzpomíná na okamžiky bezmoci, hraničící s absurditou. Detailní pohled na druhou polovinu Dubčekova života dokreslují archivní záběry a hrané rekonstrukce okamžiků, kdy se rozhodovalo o jeho budoucnosti.

Pro českého diváka dosud neznámé vystoupení Karla Kryla pořídila v roce 1969 a po téměř padesáti letech ze svého archivu uvolnila veřejnoprávní televizní a rozhlasová společnost NRK. Více než 22 minut dlouhý záznam vznikl v norském Oslo na přelomu června a července během Krylova třítýdenního pobytu ve Skandinávii, kam jej z popudu československých exulantů pozval Norský studentský svaz. Karel Kryl se poté ještě vrátil do Československa, ale v době norské premiéry pořadu 28. října 1969, tedy v den výročí vzniku Československa, už pobýval v mnichovském exilu. Pětici svých písní, kterými byly Salome, Jeřabiny, Bratříčku, zavírej vrátka, Marat ve vaně a Rakovina, doprovodil tehdy pětadvacetiletý zpěvák a výjimečný básník ilustracemi, jež kreslil ve studiu křídou na tabuli.Emotivní vystoupení, plné odkazů na…

Rakouský novinář Helmut Zilk počátkem roku 1968 začíná uskutečňovat živé vysílání rozhovorů z komunistického Československa pro rakouskou televizi. Při natáčení se Zilk seznámí s rebelujícím českým režisérem Janem Davidem a jeho krásnou přítelkyní, herečkou Evou. Mezi úspěšným novinářem a vzdorovitým umělcem se rozhoří vášnivý souboj o srdce Evy, které každý nabízí budoucnost po svém. Do milostného trojúhelníku zasáhne srpnová okupace Prahy, při níž se Honzovi podaří natočit brutalitu a násilí okupantů. Film je třeba urychleně dostat k mezinárodní veřejnosti. Paradoxně jedinou cestu na Západ představuje právě Zilk. Lze mu však věřit a nebude mít nakonec dramatický útěk do Rakouska pro Honzu a Evu fatální následky?

Tomanovi mají doma přesně rozdělené funkce a zdánlivý pořádek: žena Hanka dálkově studuje vysokou školu, Honza se stará o děti a domácnost. Přesto se jejich vztah hroutí. Dům, kde rodina bydlí, je na konci města. Zdá se vám to nepodstatné, že? Jenže pro rodinu Tomanových má tento fakt klíčový charakter. Hanka se kvůli škole pravidelně vrací domů pozdě a navíc se jí zdá, že ji někdo po cestě sleduje. Domů proto přichází vyděšená. Naléhá na Honzu, ať se přestěhují, jenže o tom Honza nechce ani slyšet. Své matce před její smrtí slíbil, že dům nikomu neprodá. Nakonec se to však ukáže jako jediné možné řešení, neboť v domácnosti zavládne vzájemná nevraživost, podezíravost a žárlivost. Honza si myslí, že Hanka má…

Spíše než muzikál z horkého léta roku 1968 jde o film se spoustou písniček, které hrají spolu se šesti mladými hrdiny jednu z hlavních rolí. Dodávají příběhu důležitou a nezaměnitelnou atmosféru konce šedesátých let, atmosféru svobodného nadechnutí, která spolu s osudovým zauzlením soukromých a politických dějů tvoří tkanivo tohoto retropříběhu. Malé město v českém pohraničí, tři maturantky a tři „rebelové“, kteří už s totalitním režimem nechtějí mít nic společného, okolnosti, za nichž se mladí hrdinové setkají, a co všechno z toho vyplyne, a k tomu spousta nesmrtelných písniček. Film Filipa Renče získal v roce 2001 Českého lva za zvuk a kostýmy, dále hlavní cenu diváků Novoměstský hrnec smíchu a další ocenění.

Odvážná reinterpretace slavné love story, kde zakázaná touha přerůstá v posedlost a tragédii v příběhu plném vášně, chtíče a šílenství.

Chitova neúnavná cesta za splněním snu je příběhem ambicí, tradice a sebepoznání.

Příběh Kolyi, který se jako 19-letý mladý bulharský voják zúčastnil vpádu okupačních vojsk do Československa, je ukázkou toho, kdy je přesvědčení, vůle a síla člověka zlomena rozhodnutím velmoci. Po více než půlstoletí se vrací do Prahy, tentokrát je vítán jako ostatní cestující. Konfrontace s pamětníkem události, Čechem Martinem, otevírá nepoznané lidské pocity, přičemž každá strana ví, že není špatným člověkem.

Narkoobchod není záležitostí jedné země, je to temné, území s vlastními pravidly, zákony, kulturou, náboženstvím, hodnotami a ekonomikou. Má také své celebrity, desítky tisíc obětí a síť právníků. Francouzští dokumentaristé se za nimi vydali přímo do Latinské Ameriky.

Synopse: