Televizní program

Korzárský poručík Robert Surcouf přijíždí do přístavu St. Malo za svou dívkou Marií, dcerou loďaře Blaise. Otec by ji však raději provdal za vysokého důstojníka Chamblaise, který mu jménem ministerstva získává velké státní zakázky. V Chamblaisovi má Surcouf nepřítele na život a na smrt. Když Blaise odmítne jeho žádost o ruku Marie, přijme Surcouf nebezpečnou nabídku od guvernéra: má se pokusit prorazit anglickou blokádu ostrova Mauritius. Doufá, že tak získá slávu, peníze a ruku své lásky. V titulní roli známého piráta uvidíme tolik oblíbeného Gérarda Barraye, kterého známe z celé řady romanticko-historických „šermovaček“, z nichž nejslavnější byl d’Artagnan ze známé adaptace Tří mušketýrů.

Objevnou cestu zahájíme u Staré dračí hlavy, kde „dlouhý čínský drak“ noří svou hlavu v podobě pevnosti do oceánu. Následně přes celou její délku dojdeme až ke konci Velké zdi z doby dynastie Ming nad roklinou v pohoří Čchi-lien-šan, kterou vyhloubila řeka Tchao-laj. Slunce, jemuž zabere osmdesát minut, než obsáhne celou délku zdi od východu na západ, může každý den sledovat místa, kudy kráčely dějiny. I my se po nich vydáme. Za jejich tichou, majestátní krásou, se však ukrývají staletí čínských válek, loupeživých nájezdníků a všemocných císařů. Své postřehy a znalosti o této neskutečné stavbě nám během putování nabídne William Lindesay, který se historii i současnosti monumentálního díla věnuje už třicet let.

Pařížský Vítězný oblouk je nejen architektonickým dílem, ale i vskutku ojedinělou památkou. Je to vojenský památník, jenž Francii připomíná významné historické okamžiky a zároveň místo oslav, kde se též vyjadřuje úcta obětem válek, první světové i všech ostatních. Každoročně čtrnáctého července zde Francouzi pořádají vojenskou přehlídku, aby světu ukázali svou sílu a moc. A přitom skutečný příběh Vítězného oblouku začal v rovinaté krajině dnešní České republiky, kde se odehrála významná bitva, v níž Napoleon porazil u Slavkova staré evropské monarchie. Oslnivé vítězství měl na věky připomínat právě Vítězný oblouk.

Kanada je obrovská země, která pokrývá téměř deset milionů kilometrů čtverečních Severní Ameriky. Má největší nedotčený les na planetě, více než dva miliony jezer a řek a nejdelší pobřeží na Zemi. Tato divoká a drsná výspa je domovem nejúžasnějších divokých zvířat na světě, včetně ledních medvědů, polárních lišek, vlků vancouverských, rysů kanadských, létajících veverek, velkých šedých sov, karibu a tuleňů grónských. V tomto dokumentu se vydáme z Arktidy a tundry na okraj pobřeží Atlantiku a Pacifiku a do rozsáhlých boreálních lesů, abychom ukázali, jak se zvířatům daří přežít a jak může využití sezónních příležitostí znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.

Před více něž 100 lety hostila olympijské hry Paříž. Ačkoli se Francie roku 1924 v mnohém lišila od té dnešní, s olympijskými hrami přišly problémy ne nepodobné těm, které řešila francouzská metropole při pořádání her v roce 2024. V poválečné době se vedly velké diskuze o financování, dopravě, zázemí i bezpečnosti. Na přetřes přišla i účast žen v soutěžích. Při neúčasti Německa a Ruska se mezi hvězdy her zařadili vynikající finský běžec Paavo Nurmi nebo tehdejší nejrychlejší plavec světa a budoucí filmový Tarzan Johnny Weissmüller.