Televizní program

Manželství Aleny Koutné (D. Kolářová) a Petra Bucka (P. Zedníček) po letech zevšednělo. Rozhodnou se proto, že si vyjedou na zájezd, daleko od zdí svého domova, od známých. Jaké je ale jejich překvapení, když po příjezdu na rekreační pobyt zjistí, že jsou účastníky seznamovacího zájezdu…

Je čas na pohádku. V té dnešní, pamětnické se můžete těšit na línou Barušku, která se stala královnou. Na zámku na ni čekal kolovrat, plno přádla, jen zasednout a příst zlaté nitě. To se ví, že nevěděla, jak do toho. Ale než pohádka skončí, bude z ní docela jiná Baruška. Nevěříte, tak se na to podívejte. Pohádku podle B. Němcové natočila v roce 1975 V. Jordánová, která do ústřední dvojice Barušky a prince obsadila D. Kolářovou a J. Hanzlíka. Autorkou kostýmů byla legenda české kostýmní scénografie Jarmila Konečná, která by v těchto dnech oslavila 85. narozeniny (9. 5. 1931 – 28. 8. 2015). Více než 50 let profesního života zasvětila divadlu, filmu i televizi, doma i v zahraničí.

Brooklynský policajt Gino Felino se dozví, že jeho nejlepšího kamaráda Bobbyho zastřelil drogový král Richie Madano, a to za bílého dne, před zraky jeho ženy a dvou dětí. Richie je Ginův úhlavní nepřítel již od dětských let. Gino ho tedy začne pronásledovat a zjistí motiv Bobbyho vraždy. A přichází zúčtování. Ač stojí proti mafii sám, vítězí. Ovládá totiž skvěle nejen zbraně, ale i asijská bojová umění… Pod tradičním akčním příběhem o boji osamělého hrdiny proti přesile se skrývá ještě jedna rovina – obraz Brooklynu jako uzavřeného světa lidí bez naděje, chudých emigrantů a jejich zklamaných dětí.

Pokud kmotřenec hraběte nedokáže ukrást ze stáje jeho oblíbeného koně, sebrat prostěradlo z postele, na které bude spát se svou ženou, a k tomu ženě i snubní prsten, a za třetí ukrást z kostela faráře i s kostelníkem, se zlou se potáže. Pro krále zlodějů ale není žádných překážek…

Vášeň, ctižádost, zrada, vražda. Čtyřdílné dokudrama nás vtáhne do temného období 9. století, kdy vikinští válečníci děsili celou Evropu, dobyli polovinu Anglie, obléhali Paříž a ohrožovali dokonce i říši Karla Velikého a jeho následníků.

Důvodů, proč se děti ocitají v nemocnicích sami, bez doprovodu jednoho z rodičů nebo blízkých je celá řada. Může se jednat o děti samoživitelů, kteří musí pečovat o další sourozence v domácnosti nebo o děti, které přicházejí z ústavní péče. Problémem ale může být dlouhodobá hospitalizace i v úplných rodinách, ve kterých si nemohou z finančních důvodů dovolit ztrátu jednoho příjmu. V některých případech se proti přítomnosti rodičů staví i sami nemocnice, například na psychiatrii. Na problém osamělých dětí v nemocnicích upozornila před několika lety Petra Jirglová, zakladatelka spolku Za ruku. Spolu se svými kolegy se od té doby snaží hledat možná řešení, spolupracovat s nemocnicemi a nacházet cesty, jak dětem chybějící doprovod zajistit a pobyt co nejvíce ulehčit. Osamělé děti totiž mohou v nemocnicích propadat do úzkostných stavů a depresí, u mladších dětí může dojít i k narušení psychomotorického vývoje a v neposlední řadě mohou komplikovat péči zdravotníků tím, že…

Biosféra rozkládající se napříč pěti státy Evropy si ne náhodou vysloužila přezdívku evropská Amazonie. Rezervace Mura-Dráva-Dunaj chrání unikátní říční krajinu, lužní lesy a štěrkové ostrovy.

Nositelka ceny amerického skladatele a dirigenta Leonarda Bernsteina, ruská violoncellistka Anastasia Kobekina se narodila v roce 1994 v Jekatěrinburgu do rodiny hudebníků. Hrát na violoncello začala už ve čtyřech letech. Záhy absolvovala Moskevskou konzervatoř, poté pokračovala ve studiích na Berlínské univerzitě umění u profesora Jense Petera Maintze, dále na Pařížské konzervatoři a na Frankfurtské univerzitě múzických umění u pedagoga Kristina von der Gotze. Od 18 let žije v Německu. Dnes je hostem koncertních pódií v předních evropských metropolích. Kritika o ní píše jako o mimořádném hudebním talentu. Kobekina byla finalistkou eurovizní soutěže mladých hudebníků a poté před sedmi lety získala třetí cenu na 16. mezinárodní soutěži Petra Iljiče Čajkovského. Hraje na nástroj z mistrovské dílny Antonia Stradivariho z roku 1698. V dokumentu, který seznamuje se strastmi a radostmi koncertního účinkování této nadané interpretky, mj. interpretuje Bachovy violoncellové svity, které na zmíněném historickém nástroji získávají přesvědčivě starobylou patinu.

Britští Pink Floyd od března do října 1994 uspořádali rozsáhlé koncertní turné po Severní Americe a Evropě ke studiovému albu „The Division Bell“. Během něho dorazili 7. září i do Prahy, kde ho sledovalo přes sto tisíc nadšených diváků. Svůj zážitek si následně mohli připomenout díky záznamu, který vznikl o měsíc později v londýnském Earls Court. Úžasnou atmosféru na koncertech, během kterých zazněly nejslavnější hity ze všech hudebních období kapely, se podařilo zachytit na albu „P.U.L.S.E“. To následně získalo na hodnotě i díky faktu, že se jednalo o vůbec poslední turné Pink Floyd.

Matýsek a beruška vyměnili tužky za kufřík s nářadím.