Televizní program

Jednotlivé epizody: 1. Rituály Srí Lanky 2. Kubánské umění žít 3. Maledivy na vodě 4. „Špička“ Zeměkoule 5. Zvědavost žraloků 6. Peru – „tržiště“ civilizací 7. Mírně skryté krásy Albánie 8. Česká republika – doma nejlíp

Portrét jedné z nejvýraznějších osobností české polistopadové žurnalistiky, cestovatele, ekonoma, dobrodruha, rusofila, plavčíka, českého a evropského politika, antikomunisty, geologa, organizátora humanitárních akcí, horolezce, válečného zpravodaje, spisovatele, vodáka, balonového letce, spolukonstruktéra legendárního plavidla Matyldy a hodného člověka. „Jeho život nebyl a dosud není zbaven překážek, Štětina si musel svá vítězství tvrdě odpracovat a protrpět,“ říká autor dokumentu, režisér Petr Jančárek. Výjimečnost Jaromíra Štětiny přitom spočívá v prosté skutečnosti – nikdy se neřadil k průměru a v naprosté většině svých aktivit byl velice úspěšný.

Už od února roku 2000 vítá každý týden Michal Prokop diváky České televize při sledování pořadu, jemuž název dala jeho dnes už dvacet let stará písnička V baru jménem Krásný ztráty s textem Pavla Šruta. V únoru toho roku byli prvními hosty Michala Prokopa politik Jan Ruml a modelka Jaroslava Rytychová. Spoluautorem celé koncepce pořadu je Jan Lacina, který je i spoluautorem scénářů, má na starosti výběr a kontakt s jednotlivými hosty, spolu s Michalem Prokopem dávají dohromady dvojice a spolu hledají spojovací nit mezi jednotlivými vybranými barovými „návštěvníky“.

V dnešním světě přesyceném médii není překvapivé, že se lidé při hledání lásky často obracejí na internet, zejména po období sociálního odstupu během covidu. Seznamovací aplikace jako Tinder a Badoo se těší velké popularitě jak v České republice, tak celosvětově. Podle nedávných průzkumů se významná část české populace již seznámila online, přičemž v zahraničí, zejména ve Spojených státech, jsou tato čísla ještě výraznější. Na českém trhu existuje několik seznamovacích platforem, které většinou fungují na podobném principu – výběr potenciálního partnera podle fotografie a krátkého představení. Kromě aplikací se rozšiřují i další moderní způsoby seznamování jako speed dating nebo seznamovací události. Tvůrci seriálu se zaměřili na otázku, zda je moderní seznamování skutečně jednodušší než tradiční způsoby. Zajímá je, zda tyto technologie…

Čína je sice nejlidnatější zemí světa, není však domovem pouze lidí. Ve svých hustých lesích, na strmých vrcholcích, bujných mokřinách a vyprahlých pouštích nabízí nejširší škálu živočišných a rostlinných druhů, jakou jinde na Zemi – krom tropů – nenajdeme. V jedinečných detailech spatříme úchvatnou přehlídku vzácných a působivých zvířat a uvidíme příběhy unikátních tvorů. Mezinárodní filmový štáb zachytil dění v dosud nezdokumentovaných čínských regionech.

Dokumentární cyklus České televize nás v necelých patnácti minutách seznámí s osudy českých světců i jiných patronů a seznámí nás s příběhy různých osobností dob dávných i nedávných a povypráví nám o jejich nejdůležitějších činech v jejich krátkém i dlouhém životě…

Pierre, slavný cestovatel a spisovatel, se pravidelně vydává na cesty za dobrodružstvím. Jednoho večera vyleze v opilosti na hotelovou fasádu a spadne z výšky několika pater. Upadá do kómatu. Hned poté, co se z něj probudí, se vydává na další cestu, tentokrát pěšky po zapomenutých cestách Francie. Úspěšná kariéra, popularita a sebejistota přinesla do spisovatelova života věci, které se jen těžko daly přežít se zdravou kůží. Návrat do života znamenal návrat k sobě, ke kořenům a doslova k zemi a krajině vnitřní i vnější. Jeho cesta napříč Francií od jihu z Mercantouru do Cotentinu je meditací a zamyšlením, ale zároveň strhujícím zážitkem, kdy se divák noří do vlastních myšlenek, vzpomínek i do svého současného života. Přesvědčivý Jean Dujardin v roli…

Cyklus o tradicích a víře, vtisknutých do krajiny naší země. Josef Somr přivádí diváka ke kapličkám, kostelíkům i chrámům.

Od středověku poutníci putovali za hroby svatých a slavnými relikviemi po celé Evropě a Blízkém východu. Úcta k relikviím – tedy tělesným pozůstatkům světců a k předmětům s životem svatých spojených se datuje od raně křesťanské doby. „Velmi důležitou součástí kultu relikvií byla víra, že tyto lidské ostatky nebo předměty v sobě mají sílu, protože patřily člověku, který stále žije v Boží blízkosti. Díky tomu se tak může za nás na tomto světě přimlouvat. Proto byly neseny v procesích proti moru nebo sloužily jako ochrana proti nepřátelským vojskům,“ zdůrazňuje historik, jezuita a průvodce pořadem Miroslav Herold. Mezi posvátnými relikviemi se u křesťanů největší váhy dostávalo ostatkům, které jsou spojeny s Ježíšem Kristem. Část Kristova kříže, hřeb, kterým byl přibit na…

Václav Žmolík se přesvědčil o tom, že procházka jedním zámkem nemusí být vždy stejná.