Televizní program

Guy Martin se v norském kempu Viking připojil ke Královské námořní pěchotě, aby absolvoval arktický výcvik. Od legendárního prolomení ledu přes pochod na sněžnicích až po nocování ve stanu, kde se učí, jak postupovat při omrzlinách…

Gibba je badatel vášnivý pro dobrodružství a záhady. Díky svému detektoru kovů prozkoumává místa, kde se odehrály důležité válečné události, a sleduje stopy, aby našel poklady hluboko pohřbené v italské divočině. Od Dolomit až po Gardské jezero neuvěříte, kolik vojenských a historických nálezů se skrývá pod povrchem – a žádná překážka nedokáže zastavit jeho žízeň po dobrodružství.

„Vyrůstal jsem jako německý princ, šlechtic, později pruský generál, ale většinu života jsem strávil v Tatrách. Ohromily mě. Zamiloval jsem se do Slovenska. Jsem Christian Hohenlohe a krásu Tater vnímám i po smrti. Můj duch pozoruje, jak se této části světa dnes daří.“

Vynikající jídlo, nezapomenutelná atmosféra, ale i zážitky ze skvělého jídla a kulinářských vystoupení těch nejlepších šéfkuchařů Česka na jedinečném Nova festivalu chutí v pražském O2 universu. V hlavních rolích: Radek Kašpárek, Jan Punčochář, Přemek Forejt, Roman Staša a Kristina Kloubková a další.

Bombardování během druhé světové války zničilo centra i periferie mnoha velkých měst. Na jejich troskách pak byla umožněna realizace ambiciózních urbanistických plánů, které navždy změnily tvář evropských metropolí. Představí se Londýn, Varšava, Berlín a Le Havre.

Britská zpěvačka Joss Stone je vedle zesnulé Amy Winehouse a Duffy jednou z nejpopulárnějších ostrovních soulových a popových zpěvaček 21. století. Společně s nimi přispěla k opětovnému oživení klasického soulu a jazzu v popové hudbě. Její hlas je přirovnáván k hlasu Arethy Franklinové. Držitelka cen Brit Award a Grammy v roce 2023 oslavovala 20 let od svého debutového alba a měla tu čest celý festival v Basileji zahajovat. Sama zpěvačka tvrdí, že se necítí pohodlně, když zpívá obutá, proto i koncert v Basileji odzpívala bosá.

Dvoudílný německý dokument zachycuje osudové spojenectví dvou diktátorů – Hitlera a Mussoliniho. K jejich prvnímu setkání došlo v Benátkách v červnu 1934. Byla to první Hitlerova cesta do zahraničí a německý kancléř se v přítomnosti triumfálně se chovajícího Duceho cítil nesvůj. Setkání nedopadlo nejlépe: diktátoři se neshodli v řadě problémů. Především to byla otázka Rakouska, které pro Mussoliniho bylo zemí pod jeho ochranou. Během těch dnů si sotva kdo mohl představit, že se Hitler ve vztazích s Mussolinim brzy stane dominantní osobou a že Ducemu vnutí svou bezohledně tvrdou představu o přátelství.

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 se Hitlerovi projektanti a stavební inženýři snažili bagatelizovat roli, kterou hráli v souvislosti s holokaustem, a k brutálnímu režimu Třetí říše se nechtěli příliš znát. Dokumentární seriál mapující život a kariéru nejvýznačnějších konstruktérů a inženýrů všemocného führera odhaluje pravdu a ukazuje, jak aktivně se tyto osobnosti podílely na fungování válečné mašinérie, na rozdmychávání antisemitismu a na přesvědčování obyčejných Němců, aby podpořili osudnou expanzivní politiku tehdejšího totalitního systému.

Erika Wagnerová, autorka biografie W. Roeblinga, vzpomíná na první návštěvu Brooklynského mostu (dále BM) a na počátek své fascinace jím. Erika a Richard Haw, autor biografie J. A. Roeblinga (dále J. A. R.), si společně prohlíží původní kresby mostu a Richard mluví o vývoji designu Roeblingových mostů. Autor grafického románu „Most“, inspirovaného příběhem BM, Peter Tomasi si knihu prohlíží a mluví o ní. Následuje animace z úvodu tohoto románu – anekdota o J. A. R. a jeho synu Washingtonovi a prvním nákresu BM. Historička Malka Simonová vysvětluje konstrukční výjimečnost tohoto mostu a proč musel být visutý. Historikové Antje Schlomsová, Clifford Zink a Andreas Kahlow dále hovoří o narození J. A. R. v německém Mülhausenu, jeho rodině, vzdělání v Durynsku a…

Dokumentární film Za uměním sleduje příběh vzniku a vývoje Centra současného umění DOX – vizionářského prostoru, který za 15 let své existence výrazně zasáhl do české kulturní i společenské scény. Režisér Jan Látal nabízí divákům nejen portrét jedinečné instituce, ale i reflexi toho, jakou roli může umění hrát v době, kdy převládají ekonomická čísla nad hodnotami. Snímek se opírá o výpovědi zakladatele DOXu Leoše Války, a dalších významných osobností z oblasti umění, architektury a médií, stejně jako o bohatý archivní materiál a současné dění v galerii. Ve filmu se prolínají příběhy výjimečných výstav, dramatický proces vzniku unikátní budovy, hledání vizuální identity i každodenní kontakt galerie s návštěvníky. Za uměním tak není jen pohledem na jednu kulturní instituci – je to film…