Televizní program

Helga (D. Kolářová) je s malým synem Honzíkem stále sama doma, neboť její muž – Lojza (P. Štěpánek) hraje třikrát týdně nohejbal. Od svého kolegy Míry (B. Navrátil) se ale dozví, že manžel nohejbal nehraje, ale pouze píská, přičemž vždy nadržuje domácímu družstvu. Kolega, který také hraje nohejbal, po ní chce, aby na víkend odjela s rodinou na podnikovou chatu, aby sobotní zápas soudcoval někdo jiný. Ona však na manžela vymyslí jinou lest – zamkne ho v sobotu ráno doma a jde soudcovat zápas místo něho…

Příběh na motivy hry Josefa Kajetána Tyla „Strakonický dudák“. Malíři pokojů ze Strakonic, Švandovi, sudičky předpověděly závratnou kariéru hvězdy pop music. Předpověď se skutečně vyplní a Švanda se stane velmi úspěšným. Brzy ale zjistí, že sláva není v životě to nejdůležitější a to co hledá a po čem touží. Je načase vrátit se z velkoměsta zpátky domů…

Když se dinosauří mládě Junior rozhodne zůstat v našem světě a narazí na skupinu zločinců plánujících zlý plán. Wendy se spojí se sirotkem Curtisem, aby zachránili město a dostali Juniora zpět domů.

Ke stému výročí vzniku Československa natočil režisér Jiří Svoboda film Rašín, líčící nejen osud prvního československého ministra financí Aloise Rašína, ale i události a osobnosti související s vyhlášením samostatného státu. Příběh muže, který dokázal uskutečnit sen o samostatném státě navzdory monarchii i snahám uchýlit se pod křídla carského Ruska, a který také napsal text prvního zákona nově vzniklého Československa. Ve filmu se názorově střetnou Kramář a Rašín, přesto se oba sejdou v jedné vězeňské cele a nakonec i ve vládě nově vzniklé republiky. S tou bývají nejčastěji spojováni Tomáš Garrique Masaryk a Edvard Beneš, zatímco další, neméně důležité osobnosti, zůstávají v jejich stínu.

Dokument chce osvěžit polozapomenutá fakta prostřednictvím historika a specialisty na moderní české dějiny – profesora Univerzity Karlovy Jana Rychlíka – autora knihy Podkarpatská Rus v dějinách Československa. Zároveň chce osvětlit vznik českého národa, který – na rozdíl od Rusínů – v 19. století povstal z masy pologramotných sedláků. Ne každé lidské společenství totiž dokáže překonat sebe sama, udržet si a pěstovat svou úroveň. Tato výzva je aktuální i dnes!