Televizní program

Známí nešikové v roce 2016 slaví 40 let od svého vzniku, a byť se na stříbrném plátně ještě nepředvedli, pro kutily jejich kalibru to přeci nemůže být problém. Obzvlášť, když mají na půdě krabice plné filmů a pod schody promítačku, na které fanouškům své příhody rádi odpromítají… Nebyli by to ale oni, kdyby se nepotýkali s celou řadou nástrah. A tak se tentokrát utkají se zákeřným kaktusem, suchým stromem nebo se rozhodnou „zvelebit“ svůj příbytek originálními úpravami. A jelikož jsme ve 21. století a všude se propaguje zdravý styl života, i „ajeťáci“ se pokusí dostat do kondice protáhnutím svých těl na rotopedu. Jak se jim to povede?

Na lučínský zámek se sjede místní honorace, aby se zúčastnila dražby hraběcího majetku, kterou organizuje notář dr. Jan Karas. Nejvíce zájmu vzbudí portrét sličné šlechtičny, ale protože se o něm říká, že je prokletý, nikdo si jej nekoupí. Na dobu, než se vrátí mladý hrabě a rozhodne o jeho osudu, má Karas obraz uložit u sebe doma. Uchvácen krásou portrétované dívky, tráví nyní před obrazem celé hodiny. Když však jednou plátno políbí, dívka na něm ožije a vystoupí z rámu. Překvapeného Karase šokuje přesnou staročeštinou a dožadováním se poměrů, které byly příznačné pro dobu před třemi sty lety. Dívka se představí jako komtesa Blanka z Blankenbergu a už se nehodlá do rámu vrátit. Karas se rozhodne vydávat ji za svou…

V bytě je nalezeno tělo mrtvé ženy. Penzista Svoboda (K. Höger) se rozhodne na vlastní pěst vyřešit okolnosti sebevraždy sousedky, protože věří, že za její smrtí a defraudací ve spořitelně stojí další osoba. Konkuruje tak svému zeťovi (P. Haničinec), vyšetřovateli, který jeho „pátrací“ metody odsuzuje. Svoboda po dlouhém pátrání objeví Věruščina přítele, kterému půjčila padesát tisíc. Když však na její naléhání, aby jí vrátil peníze, nereagoval a jí hrozilo odhalení z defraudace, viděla jediné východisko v sebevraždě. Výsledek šetření oznámí zeťovi. Ten zná jméno i okolnosti, ale vysvětlí tchánovi, že jeho vinu nelze zákonem postihnout. Svoboda se s tímto výsledkem nechce smířit a bere zákon do svých rukou…

Přidejme Denise Hoppera a hodně, opravdu hodně vyvinutých, někdy i obnažených slečen a máme klasické „biker movie“ z produkční stáje Quentina Tarantina.

Mladá Paula Alquist (Ingrid Bergman) se provdá za pianistu Gregory Antona (Charles Boyer) a odstěhuje se s ním do domu, kde přišla za podivných okolností o život její teta. Prvotní pohoda novomanželů začíná pomalu opadat. Noc co noc slýchá Paula na půdě podivné zvuky. Mizí nejrůznější předměty a Gregory podezřívá svoji ženu, že je krade a schovává. Paula se začíná postupně psychicky hroutit… Podle divadelní hry Angel Street Patricka Hamiltona.

Humorný a dojemný příběh dvanácti vitálních důchodkyň, které se nenechají omezovat svým věkem při realizaci svých snů, rozmarů a vášní. Všechny vedou obyčejný život: vaří, perou, pečují o zahradu a vnoučata. Mají však jednu společnou vášeň – tanec. A také společný sen – chtějí nastudovat baletní vystoupení z Labutího jezera. Původně soubor mažoretek v pokročilém věku se tak vydává na svéráznou cestu dřiny pod vedením šéfa baletu Národního divadla moravskoslezského a primabaleríny, která právě hlavní dvojrolí bílé a černé labutě v Čajkovského Labutím jezeře debutuje. Koprodukční dokument s polskou produkcí CoLab Pictures byl s úspěšnými ohlasy uveden na mnoha zahraničních festivalech.

Kolín v roce 1947 – město je po válce kompletně zničené, lidé v něm bojují o přežití. Pašování, krádeže, černý trh. Podle vládnoucího arcibiskupa, kardinála Fringse je „ve zlých časech dovoleno vše“. Hrdinkou příběhu je Anna Roth. Její muž Adam, Žid, je už 6 let nezvěstný. Její dcera Sophie má nemanželského syna Paula a italského manžela Francesca. Zatímco nejmladší dcera Eva zkouší skládat písničky pro karneval, syn Michel chodí za školu a zaminovanými lesními cestami do Belgie, kterým se pro jejich nebezpečí přezdívá „nebeské žebříky“, pašuje olovo a měď. Většinu trosek, které ve čtvrti zbyly z někdejších domů, skoupil bývalý nacista Armin Zettler. Anna má proti němu vypovídat u soudu a rozhodně s ním nechce uzavírat žádné obchody. Zettler chce…

Misha Caldwellová se před lety po smrti otce přestěhovala z malého města do New Yorku a právě dostala práci snů. Bude mít vlastní prostor v módním časopisu. Ještě na vysoké se velmi zajímala o politiku, ale nakonec se rozhodla pro jinou branži. Ráda by se pochlubila matce, která jí právě volá, ale už k tomu nedojde. Mishina mladší sestra Maya zmizela. Užívala si s přáteli na lodi, ale udělalo se jí nevolno a šla si lehnout. Pak už ji nikdo neviděl. Mayin přítel Payton říká, že se v poslední době změnila. Pracovala v měststké radě a šly takové zvěsti, že má poměr se starostou Peterem Sullivanem. Misha v jejím deníku najde zmínku o tom, že spolu byli na večeři a…

Na prelome 18. a 19. storočia boli pravé kiahne stále mimoriadne rozšírenou a nebezpečnou chorobou. V Latinskej Amerike, kam ich pred tromi storočia zavliekli európski dobyvatelia, na ne stále zomieralo obrovské množstvo ľudí. Keď bola objavená nová metóda očkovania proti tomuto ochoreniu pomocou vírusu kravských kiahní, vyslal španielsky kráľ Karol IV., ktorý kvôli pravým kiahňam prišiel o dcéru, cez oceán expedíciu, ktorá mala za cieľ zabrániť ďalšiemu šíreniu epidémie. Na palube bolo 22 detí, ktoré boli postupne infikované vírusom kravských kiahní a tak vytvorili živú reťaz, vďaka ktorej bolo možné prepraviť vírus, používaný ako očkovacia látka, cez oceán.