Televizní program

Učitel herectví se snaží se ctí uhrát akt jménem stárnutí.

Do opuštěného venkovského domu se nastěhuje Courtney Collinsová se svými dvojčaty, devítiletými syny Dylanem a Zachem. Brzy ale zjistí, že nejsou mezi stěnami domu asi až tak úplně sami. Na scénu krvavého příběhu se vrací stará promítačka a filmy, kamera, duše dětí, zavražděné rodiny využité jako oběť něčemu či někomu… Malý Dylan se mění, chová se stále záhadněji a zdá se být pod vlivem divných sil. Bagulova chvíle se blíží. Je nějaká naděje zastavit blížící se krvavý rituál? Jsou opuštěný dům nebo nedaleký kostel dostatečnou ochranou? Nebo spíše pastí? Najde se pomoc?

České pohraniční městečko, 1938. Inteligentní a nadmíru ctižádostivý úředník pojišťovny Tomáš Jakl (E. Horváth ml.) si chce zajistit pohodlný život. Bez skrupulí si proto namluví mladičkou dceru úspěšného podnikatele Violu Pavláčkovou (P. Vančíková), jejíž otec (R. Brzobohatý) zbohatl z obchodu s jihoafrickými diamanty. Místní honorace ovšem novomanželi pohrdá. Jakl se tím příliš netrápí, stejně jako tím, že jeho manželství od počátku neklape. Má ostatně půvabnou milenku, třicetiletou židovskou učitelku Jiřinu (M. Vášáryová). Z touhy po zajištěné budoucnosti Jakl podlehne naléhání starého kamaráda Heinricha, původním jménem Jindřicha (M. Kňažko), a vstoupí do nacistické strany. Příliš pozdě pochopí, jaký ortel nad sebou vyřkl – oddanost myšlence nacismu totiž bude muset přesvědčivě dokázat…

Práce ve Smolíkově sirkárně je těžká a zdraví nebezpečná. Špatně placení dělníci připomínají pochodně, protože jejich oděvy jsou nasáklé jedovatým fosforem. Mladý Josef Rezler také pracuje v sirkárně a ze svého výdělku živí matku i malé sestry. Věčně opilého otce vyhodí z domu. Starší dělník Brož přiměje Josefa, aby se naučil číst a psát. V Praze vypukne epidemie cholery a Josef jako jediný z rodiny přežije onemocnění…

Schopnost konat zázraky vynese charismatické Benedettě koncem 17. století výsadní postavení v toskánském klášteře. Když její slabost pro mladou a živelnou Bartolomeu přeroste v nespoutanou vášeň, začíná hra plná intrik sahající do vyšších pater italské církve. Erotické drama legendárního Paula Verhoevena, natočené podle skutečného příběhu, si v hlavní soutěži festivalu v Cannes vysloužilo pro svou odvážnost bouřlivé reakce diváků i kritiků.

Životní příběh Soni Červené je svou dramatičností možné srovnat s příběhy dvou dalších českých operních hvězd, Emy Destinnové a Jarmily Novotné. Všem do jejich životů zasáhly politické režimy. Proto ukážeme osobní i uměleckou dráhu této pěvkyně v kontextu českých a evropských dějin.

Známí nešikové v roce 2016 slaví 40 let od svého vzniku, a byť se na stříbrném plátně ještě nepředvedli, pro kutily jejich kalibru to přeci nemůže být problém. Obzvlášť, když mají na půdě krabice plné filmů a pod schody promítačku, na které fanouškům své příhody rádi odpromítají… Nebyli by to ale oni, kdyby se nepotýkali s celou řadou nástrah. A tak se tentokrát utkají se zákeřným kaktusem, suchým stromem nebo se rozhodnou „zvelebit“ svůj příbytek originálními úpravami. A jelikož jsme ve 21. století a všude se propaguje zdravý styl života, i „ajeťáci“ se pokusí dostat do kondice protáhnutím svých těl na rotopedu. Jak se jim to povede?

Na lučínský zámek se sjede místní honorace, aby se zúčastnila dražby hraběcího majetku, kterou organizuje notář dr. Jan Karas. Nejvíce zájmu vzbudí portrét sličné šlechtičny, ale protože se o něm říká, že je prokletý, nikdo si jej nekoupí. Na dobu, než se vrátí mladý hrabě a rozhodne o jeho osudu, má Karas obraz uložit u sebe doma. Uchvácen krásou portrétované dívky, tráví nyní před obrazem celé hodiny. Když však jednou plátno políbí, dívka na něm ožije a vystoupí z rámu. Překvapeného Karase šokuje přesnou staročeštinou a dožadováním se poměrů, které byly příznačné pro dobu před třemi sty lety. Dívka se představí jako komtesa Blanka z Blankenbergu a už se nehodlá do rámu vrátit. Karas se rozhodne vydávat ji za svou…

V bytě je nalezeno tělo mrtvé ženy. Penzista Svoboda (K. Höger) se rozhodne na vlastní pěst vyřešit okolnosti sebevraždy sousedky, protože věří, že za její smrtí a defraudací ve spořitelně stojí další osoba. Konkuruje tak svému zeťovi (P. Haničinec), vyšetřovateli, který jeho „pátrací“ metody odsuzuje. Svoboda po dlouhém pátrání objeví Věruščina přítele, kterému půjčila padesát tisíc. Když však na její naléhání, aby jí vrátil peníze, nereagoval a jí hrozilo odhalení z defraudace, viděla jediné východisko v sebevraždě. Výsledek šetření oznámí zeťovi. Ten zná jméno i okolnosti, ale vysvětlí tchánovi, že jeho vinu nelze zákonem postihnout. Svoboda se s tímto výsledkem nechce smířit a bere zákon do svých rukou…