Televizní program

Život úspěšného květináře Pierra se obrátí vzhůru nohama, když se po dvou letech nečekaně vrátí jeho bipolární matka Judith.

Když si myslíte, že jste duševně nemocný a čerstvě vás propustili z psychiatrické léčebny, pak je někdy těžké rozlišit, co je skutečnost a co jsou choromyslné výplody odehrávající se jen ve vaší šílené hlavě. To je psychothriller Delirium od producentů hororů Očista a Uteč.

V čem spočívá geneze románu „Na Větrné hůrce“? Jakou roli odehrálo dětství sourozenců Brontëových v literární kariéře Emily a volbě námětů? Proč vyprávění o lásce a o smrti, odehrávající se na větrných pláních, stále fascinuje? … Emily Brontëová se narodila v roce 1818 a dožila se jen třiceti let. Přesto je její jediný román „Na Větrné hůrce“ stálou inspirací nejen pro čtenáře, ale i filmové, divadelní či hudební tvůrce.

Mexiko, země opravdových chlapů neváhajících použít násilí, a krásných žen nezřídka schopných podstupovat desítky kosmetických úprav, jen aby si udržely svého vysněného bohatého prince. Stále velmi patriarchální společnost však prochází pomalou proměnou. Vydáme se za budoucími novomanžely, kteří chystají pohádkovou svatbu, mexickými muxes, tedy zástupci třetího pohlaví těšícími se z výsadního společenského postavení v rámci maloměstské komunity, i buchonas, ženami obávaných drogových dealerů.

Výprava českých experimentálních archeologů se snaží prokázat, že první zemědělci mohli překonat moře z Malé Asie do Evropy na lodích vytesaných kamennými nástroji z jednoho kmene stromu. Expedice pod vedením archeologa Radomíra Tichého vyplula z ostrova Samos a doplavila se až na řeckou pevninu, přičemž urazila přibližně 500 kilometrů. V dokumentu se představují také archeologové a historici z Řecka a Itálie, kteří přinášejí odborný pohled na význam této cesty. Posádka čelila během plavby extrémnímu horku, silným mořským proudům i fyzickému vyčerpání. Film spojuje prvky dobrodružného dokumentu, vědeckého experimentu a historické rekonstrukce a přináší nový pohled na to, jak se mohla utvářet evropská civilizace.

Když se Adolf Hitler vrátil z první světové války do Mnichova, neměl práci ani přátele. V roce 1919 byl vycvičen jako řečník v oddělení propagandy Reichswehru. Tam se setkal se stejně smýšlejícími lidmi, kteří se stanou důležitými pro jeho vzestup. Postupně si vytvořil okruh příznivců, kteří mu poskytovali peníze a kontakty. Patřil mezi ně Rudolf Heß, Ernst Röhm a rodina Wagnerových v Bayreuthu. V roce 1923 se Hitler odvážil provést puč proti výmarské demokracii, který selhal. Po propuštění z vězení se stáhl do Obersalzbergu. Díky fotografiím Heinricha Hoffmanna vznikal v ústraní horského světa propagandistický mýtus. Po sebevraždě jeho neteře Geli Raubalové se Hitlerovou společnicí stala devatenáctiletá Eva Braunová… Když byl v roce 1933 Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem, jeho soukromý život…

Českému malíři a výtvarníkovi Otto Plachtovi (1962) se někdy přezdívá malíř džungle. Jeho tvůrčí i soukromý život je rozdělený mezi Prahou a Peru, kde čerpá inspiraci z hlubin Amazonského pralesa, ayahuascy i od místních obyvatel. Snímek přibližuje jeho tvůrčí proces v pražských interiérech a ateliéru postaveném přímo v pralese. Básnivé záběry přírody střídá tvrdá realita velkoměsta, v nichž se odhaluje i Plachtův vášnivý milostný a komplikovaný rodinný život. Ukazuje se, že umělcova malířská tvorba není pouze fascinací a poctou neposkvrněné přírodě, ale i environmentálním apelem za její ochranu.

Lidstvo téměř vymřelo, a tak se přeživší ukrývají ve městě pod horou.

Starý Prepsl (Rudolf Hrušínský) se z počátku odmítá přizpůsobit situaci a žít v izolaci od světa za nemocniční zdí a odmítá operaci, která by vše změnila. Pokusí se i o útěk, ale časem začne navazovat přátelské vztahy s personálem a se stejně postiženými pacienty – svým spolubydlícím dědou Bartůňkem a mladičkou Mankou, vychovanou v dětském domově.

Je slunečné léto a rodina profesora Jelínka tráví poklidný prázdninový čas na letním bytě v Rychnově. Jejich dospívající dcera Jarmila sice lituje, že rodiče odjíždějí na několik dní na zahraniční vědecký kongres, ale velmi rychle si u řeky najde na dobu nečekané svobody a volnosti náhradu. Sportuje, se svou partou chodí na výlety a potkává záhadně se tvářícího mladého muže jménem Toufar. Muž ji nesmírně přitahuje, ale zároveň uvádí ve zmatek, je znepokojena jeho zlověstnými, panovačnými řečmi, jeho uhrančivým charismatem. Zamilovaná dívka navštíví Toufara v jeho chatě, tam ji však najednou zachvátí předtucha, že se rodičům stalo něco zlého. Ve svém milostném poblouznění navíc nevidí, že zkažený nesympatický Toufar rozhodně není tak báječný, jak si ona myslí. Večer se pak…