Televizní program

Maria celý život pracuje ako upratovačka, no potajomky píše básne. O toto tajomstvo sa však s nikým nedelí a už vôbec nie so svojim ľahostajným manželom. Keď dostane miesto upratovačky na prestížnej parížskej Škole výtvarných umení, jej život sa od základu zmení. Pózuje študentom ako modelka a s niektorými sa aj spriatelí, jej najbližším človekom sa však stáva údržbár Hubert, ktorý detailne pozná nielen budovu a jej tajomstvá, ale i všetkých v nej. Nájde Maria v sebe odvahu urobiť to, o čom celý život iba snívala?

Když se hurikán přiblíží k městu, najde mladý stavební dělník úkryt ve viktoriánském domě, kde žije specifický a problémový manželský pár. Walter nabídl chlapci velkou částku peněz za zabití manželky, zatímco žena intenzivně svádí chlapce na očích…

Během rozvodového řízení je Jeffova žena Maggie sražena autem a zabita. Jejich dcera Jenny zůstává v péči svého nezaměstnaného otce, přičemž bohatý tchán Paul (Maggiin otec) se snaží dívku získat. V domě se začínají dít podivné věci, kdy Jenny komunikuje s neviditelnou entitou, o které tvrdí, že je její matka, a zároveň Jeff zažívá děsivé noční můry a vidiny ve tvaru postav z jeho komiksů…

Lena Schneiderová je prostě chudák, život pro ni totiž není žádný med. Je z něho zklamaná a traumatizovaná, a to především zásluhou její matky, cvokařky a věčné puberťačky, která výchovu své dcery pojala až moc benevolentně. A navíc měla tentokrát tu drzost poslat Lenu na prázdniny do jihovýchodní Asie. Leniny nejhorší obavy se stanou skutečností, když si k ní v letadle přisedne pan „splašený hormon“ Cem Öztürk. Právě tehdy se německá emancipace střetne s takzvanou tureckou „mužností“. Když si Lena myslí, že už nemůže být hůř, jejich Boeing musí nouzově přistát na otevřeném moři. Lena se tak brzy ocitne na opuštěném ostrově společně s Cemem, jeho hluboce věřící sestrou Yagmur a koktavým Řekem Costou.

Príbeh natočený podľa literárnej predlohy Johna Knittela, odohrávajuci v zabudnutej dedine vo švajčiarskych Alpách. Dominantnou postavou je Jonas Lauretz – despota a bezcitný otec rodiny. Ten svojim konaním dovedie syna Niklausa, ktorého ako malého zmrzačil, k otcovražde. To celú rodinu spojí. Ich citlivé povahy a charaktery však nie sú schopné odolať výčitkám svedomia a pod tlakom vyšetrovania údajného zmiznutia starého Lauretza sa čím ďalej, tým viac zamotávajú do svojich lží.

Naše planeta je jeden velký propojený celek, kterého jsme všichni součástí. Co se děje v Amazonii, ovlivní i nás ve střední Evropě. I když se lidem mohou zdát tamní události a situace velmi vzdálené, jejich dopad je globální. Amazonie je plícemi planety a my je také potřebujeme. Dokumentární film režisérů Martina Smékala a Jiřího Šlofara zobrazuje obdivuhodné příběhy z prostředí ekvádorského pralesa, kde se čeští aktivisté a výzkumníci snaží najít cestu, jak zachránit prales. Současně tak svou činností pomáhají k udržení i naší západní společnosti, a to díky nově nabytým vzácným poznatkům, získaných od místních kultur. Situace v Ekvádoru byla prvním impulsem, který přinutil zajímat se o Amazonský prales třeba herce Leonarda DiCapria, který před nedávnem spoluzaložil fond na záchranu…

Kostel Božího těla v Gutech, v malebném podhůří Moravskoslezských Beskyd, patřil po staletí k nejpozoruhodnějším roubeným stavbám sakrální architektury. Podle letopočtu vytesaného v portálu kostela pocházel z roku 1563 a stáří stavby potvrdily před několika lety dendrologické testy trámů kostela. Jedle použité na stavbu totiž skutečně pocházely z let 1560 až 1564. Interiér kostela byl později vyzdoben obrazy a řezbami z dílen autorů Těšínského Slezska. Podle odborníků byl kostel Božího těla, vybudovaný v duchu goticko-renesanční architektury, jednou z nejvýznamnějších sakrálních staveb na našem území, a byl proto zapsán na seznam kulturních památek. V srpnu roku 2017 byla tato stavba zcela zničena úmyslně založeným požárem…

Babička i teenager plný energie v jedné osobě. Tak Zdenku Wasserbauerovou popisují lidé v jejím okolí. Kde se v ženě, která by si ve svých 82 letech mohla užívat zaslouženého odpočinku, bere síla, aby trávila celé dny na cestách, na nohou a hlavně nikdy nekončícím náborem potenciálních dárců? K odpovědi na tuto otázku se musíme vrátit do doby, kdy její vnuk a režisér filmu, onemocněl jako dítě leukémií. Pavel se vyléčil, ale jeho kamarád Honzík takové štěstí neměl. Nenašel se pro něj vhodný dárce kostní dřeně. „Babička Šance“ od té doby doslova „jede na dřeň“ a s nikdy nekončícím zápalem již více než 25 let šíří osvětu a intenzivně pracuje na rozšiřování registru dárců kostní dřeně.

Nebezpečné známosti (1782) natočil v aktualizované podobě v roce 1959 Roger Vadim s Gérardem Philipem a Jeanne Moreauovou v hlavních rolích. Na sklonku osmdesátých let vznikly téměř souběžně dva další přepisy. Režisér Stephen Frears se přitom opíral o úspěšnou dramatizaci románu Christophera Hamptona a zůstal věrný originálnímu názvu. Miloš Forman spolupracoval na původním scénáři s Jean-Claudem Carrierem a dal mu název podle jedné z hlavních postav – Valmont. Vznikl tak snímek, který se přidržuje základní osnovy románu (ta je ostatně připomínána i četným psaním dopisů) a který vychází ze záměru zachytit žánrový obraz aristokratické společnosti pár let před Francouzskou revolucí. Osud dvou libertinských intrikánů, vikomta Valmonta a markýzy de Merteuil, je podán v sytých barvách pozdního rokoka a zároveň je…