Televizní program

Lisbeth Salanderová plánuje pomstu. Chce se pomstít lidem, kteří se ji pokusili zabít, a také vládním institucím, které jí téměř zničily život. Zásadní komplikací je ale kulka, která jí uvízla v hlavě. Lizbeth leží pod přísným dozorem na jednotce intenzivní péče s nepatrnou šancí na uzdravení. Pokud se jí to povede, bude souzena za tři vraždy a jeden pokus o vraždu. Už tak bezvýchodnou situaci ještě vyhrocuje jiný pacient, který leží ve stejné nemocnici – její vlastní otec Alexander Zalaščenko, který se chce své dcery jednou provždy zbavit. Lisbeth totiž znamená nebezpečí pro něj i pro “Sekci” – nelegální skupinu uvnitř tajné policie, která mimo jiné odpovídá za to, že tenhle bývalý agent sovětské výzvědné služby zůstane i nadále v…

Před sto lety – 11. prosince 1913 se narodil francouzský herec Jean Marais, kterého obdivují mnohé generace. Česká televize připomene tohoto jedinečného herce dvěma filmy: Elena a muži a Kněžna de Cleves. Jean Marais se stal světoznámým především svými rolemi v historických romantických filmech, v nichž ztvárnil většinou neohrožené a šlechetné milovníky (např. Ruy Blas, Hrbáč, Kapitán, Kapitán Fracasse, Hrabě Monte Cristo, Železná maska). Známá je též jeho dvojrole ve filmové komediální trilogii o Fantomasovi (Fantomas, Fantomas kontra Scotland Yard, Fantomas se zlobí). Byl rovněž dlouholetým členem Comédie Française. V roce 1996 byl vyznamenán řádem Čestné legie Legion d’Honour). Malířství a sochařství se věnoval spíše jako svému koníčku. Je autorem jednoho baletu, knihy svých vzpomínek a knihy pohádek pro děti….

Nadvláda Habsburků je všeobecně známá a dobře zdokumentovaná. Ale Osmanská říše byla neméně vyspělou civilizací a o její kultuře dnes víme jenom velice málo. A to i přesto, že osmanští sultáni dlouho vládli Malé Asii, Blízkému východu, Balkánu, severní Africe, Krymu i dnešnímu území Maďarska. Díky dvoudílnému snímku Habsburkové proti Osmanům se podíváme do brutálního a nemilosrdného světa dvou nesmiřitelných říší. Dozvíme se nejen o jejich vojenských úspěších, ale také o tom, jak se navzájem ovlivňovaly v oblastech kultury, vědy, a dokonce i stravy.

V rodinné komedii Domácí víno Pavla Hajného a režiséra Františka Filipa z roku 1963 ztvárnil Bohuš Záhorský otce rodiny, ovládané energickou a primitivní matkou, která určuje život nejen svým třem dcerám, ale i svému manželovi. A jak se tak všichni snaží pro vzájemnou pospolitost něco obětovat, ztrácejí pocit svobody, zatajují pravdu a jsou nuceni k předstírání.

Československý komediální seriál natočený podle stejnojmenné humoristické knihy Zdeňka Galušky

Nešika a smolař Bean, povoláním kustod v jedné londýnské galerii, se bez svého přičinění ocitne jako falešný expert v L. A., kde se má v supermoderní výstavní síni zúčastnit vernisáže vzácného obrazu. Katastrofický nešika způsobí sérii kalamit, zasvé vezme i umělecké dílo…

Druhá část volné série komedií nese podtitul Jejich první nasazení, což v podstatě znamená, že úspěšní absolventi vyrážejí do ulic. K udržení své pozice musí Lassardův bratr Pete z 16. policejního okrsku splnit nelehký úkol – vyčistit město od nebezpečného gangu, který terorizuje celé okolí. Lassard mu doporučí ke splnění tohoto úkolu své povedené a všeho schopné absolventy. V první řadě je pochopitelně nezničitelný Mahoney, který se dostane na stopu šílenému vůdci gangu Zedovi. Na každou Lassardovu chybu číhá ambiciózní poručík Mauser, který se už těší na jeho místo…

Dům prastrýce Spiderwicka, do kterého se sourozenci Jared, Simon a Mallory právě se svou matkou přistěhovali, vypadá už na první pohled velmi záhadně. Brzy zjistí, že je na téhle adrese čeká největší dobrodružství jejich života…

Snímek se soustředí na tři osoby: francouzskou herečku Anne, rumunskou žebračku Marii, která musí obstarávat peníze pro svou rodinu, a Amadoua, afrického učitele neslyšících. Každá z postav zastupuje určitý sociální stereotyp a příběh, který svede hrdiny dohromady, začíná, když Annin bratr odhodí papír od jídla na žebračku Marii, sedící na ulici. Tím spustí proces, v němž se do té chvíle poloprůsvitní fantomové ulice začnou zhmotňovat, získávají obrysy a barvy…

O romském prostředí a mentalitě nevzniklo u nás mnoho filmů. Některé se zabývaly převýchovou (Můj přítel Fabián), jiné zdůrazňovaly romantickou stránku v zobrazení tohoto etnika. Radikální řez si je zvolil jako barvitou kulisu pro kriminální příběh. Odehrává se v cikánské čtvrti jednoho okresního města, kde byl nalezen zavražděný syn tamního architekta, o němž bylo známo, že prosazoval zbourání nevyhovujících, zdevastovaných domů právě v oné oblasti. Vyšetřovatel se seznámí s půvabnou romskou dívkou a jejím prostřednictvím proniká do tajů této uzavřené a ne vždy pochopitelné komunity. Přiblížení odlišné mentality i zvyklostí však příliš připomíná turistické okouzlení exotickými mravy.