Televizní program

Ben spatří na vlastní oči mohutnou řeku Kongo, která v 19. století umožnila Evropanům drancovat zdroje střední Afriky a obohatit své koloniální říše. Dodnes je životně důležitým mostem pro miliony lidí.

Televizní film natočený podle románu Františka Hečka zachycuje sociální boj na slovenské vesnici na počátku 20. století. V poměrně širokém časovém rozpětí sledujeme životní příběhy několika generací rodiny Habdžů, žijících ve vinařské vesnici na západním Slovensku.Nejstarší syn Urban utíká z domova a samostatně žije a hospodaří ve Vlčindolu se svou mladou ženou, kterou si proti vůli rodičů vzal. Mladší bratr Mikuláš uteče z domova. Ve Vlčindolu čekají na Urbana kromě několika chudých spojenců i otevření nepřátelé. Hrozí mu dražba a jeho statečná práce přijde vniveč. Vrcholem neštěstí je válka…

Film nás provádí naši krásnou vlastí; s písněmi a tanci naší mládeže se dostaneme až do Berlína, který se stal v roce 1951 na čtrnáct dnů městem světového mládí a ukázal celému světu, že i píseň, tanec a radost bojuje za lepší svět, za mír. Film byl s velkým úspěchem promítán na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i na Festivalech pracujících a po zásluze získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě.

Po adaptaci Kunderova románu „Žert“ se Jaromil Jireš uchýlil ke zcela odlišné látce i k rozdílnému způsobu vyjadřování. Ve snivém výtvarně dekorativním vyprávění vylíčil osudy a pocity dospívající dívky, jež žije se svou přísnou babičkou ve starém domě a ocitá se v samém středu bizarních událostí, ohrožována tajemným „tchořím upírem“… Na vizuální podobě surreálné fantazie Vítězslava Nezvala se podílela Ester Krumbachová. Autoři hojně využívali hororových prvků i lyrické básnivosti.

O dvou kamarádech, kteří chtěli udělat něco velkého pro lidstvo, a vynálezu, který nefungoval, jak měl… Snímek vznikl v roce 1963, kdy ho podle scénáře Jaroslava Dietla (námět přepracoval také do podoby divadelní hry pod názvem Byli jednou dva) natočil režisér Zdeněk Podskalský.

Biografické drama natočené v britsko-německé koprodukci vychází ze skutečného životního příběhu skotského cyklisty Graema Obreeho, který v roce 1993 ohromil celý sportovní svět. Jako nezaměstnaný amatér totiž překonal světový hodinový rekord na vlastnoručně zkonstruovaném kole, jež sestavil ze železného šrotu. Graem, který vyrůstal v Ayrshire, byl vždycky bojovník. Ale když zkrachoval jeho obchod s koly, neměl peníze ani sponzory na to, aby si splnil svůj sen a mohl se přihlásit se do světové cyklistické soutěže. Přesto se nevzdal a nakonec se mu podařilo dostat se na závody do Norska. Tím ale jeho osudový příběh o nezlomné lidské vůli teprve začal…

Natalie je úspěšná mladá lékařka, která právě chystá zásadní prezentaci výsledků svého genového výzkumu. Její matka Kate je herečkou na Broadwayi, ovšem s její pomocí Natalie počítat nemůže, když se objeví problémy s jejím rozvedeným otcem Danielem. Praktik v malém městečku si při autonehodě přivodil otřes mozku, ale ve své praxi nadále ordinuje. Natalie za ním jede a dočasně přebírá jeho ordinaci. Přitom je jí čím dál jasnější, že otcovy výpadky paměti, které u jeho pacientů vedly dokonce k chybným diagnózám, nebudou jen důsledkem nehody. Ve městě se Natalie seznamuje se sympatickým Matthewem, jehož dceru léčí. Poté, co je u Daniela diagnostikováno rané stádium Alzheimerovy choroby, stojí Natalie před zásadním rozhodnutím: věnovat se dál v New Yorku ojedinělému výzkumu, na…

Charlieho Crokera právě propouštějí z vězení, kde si odseděl dva roky. Že je to ale ten správný londýnský frajer, ihned plánuje nějakou větší prácičku, tentokrát v zahraničí. Volba padne na italský Turín, kde se nabízí ukrást čtyři miliony dolarů ve zlatě, převážených v obrněném konvoji z letiště do automobilky Fiat. Má to ale háček. Takto rozsáhlou akci je potřeba důkladně zafinancovat, a pak je tu samozřejmě italská mafie, která si něco takového na svém území rozhodně nenechá líbit. Finance nakonec zajistí šedá eminence anglického podsvětí pan Bridger a to ostatní už bude záviset na bezchybném provedení Charlieho troufalého a velmi propracovaného plánu. Prácičku v Itálii natočil v roce 1969 britský režisér Peter Collinson, rok po svém slavném titulu Umírání za…