Televizní program

Melancholie dánského režiséra Larse von Triera vypráví příběh dvou sester, z nichž ta mladší se zrovna vdává. Svatební veselí se odehrává na starobylém venkovském sídle a všeobecnou sváteční náladu zakalí náhlá hrozba v podobě rudé planety, která vystoupila zpoza slunce a s níž hrozí Zemi bezprostřední srážka. Režisér Trier je pověstný precizně gradovanou atmosférou s neočekávanými zápletkami i zvraty, které ústí do ještě neočekávanějšího konce. Pověstný je i náročným vedením herců – zejména pak hereček, z nichž se právě v Melancholii v hlavních rolích představí plavovlasá kráska Kirsten Dunst, známá například z velkofilmu Spider-Man či historického snímku Marie Antoinetta, a démonická Charlotte Gainsbourg, která omráčila diváky i kritiky svým suverénním herectvím v Trierově předchozím a značně šokujícím mysteriu Antikrist.

Žáci kryjí svou novou nešikovnou třídní učitelku Josje, když zjistí, že umí mluvit se zvířaty. Dokonce z dálky slyší jejich volání o pomoc, které ji promění v superhrdinku. Poté, co přijde na pomoc některým zvířátkům, se nouzové volání ze zoologické zahrady ukáže jako velká výzva. Šipkami zklidněné tygří mládě zmizelo ve stejnou dobu jako ředitelka Jana, jejíž zlý zástupce naznačuje, že je viníkem jejích vlastních zločinů. Policie však nevěří na mluvící zvířata ani na superhrdiny.

Ohlas na anketu České televize o deset nejoblíbenějších humorných scének byl tak obrovský, že se tvůrci rozhodli sestavit z přání a tipů televizních diváků ještě jednu řadu. Najdete tu scénky známé i méně známé, ale u všech se budete jistě dobře bavit. Uvidíte například Jiřinu Bohdalovou, Vladimíra Dvořáka, Oldřicha Kaisera, Jiřího Lábuse a Jiřího Korna.

Bývalého neodolatelného svůdníka Alfonse Karáska (M. Kopecký) vypravila manželka do lázní, aby si tam spravil náladu a nervy, a dokonce by si tam mohl najít i nějakou přechodnou známost. Jenže Alfons tentokrát nemá na zálety ani pomyšlení. O to víc se na něj v lázních ženy lepí. Zdá se, že jim nelze uniknout. Situace se ještě víc zkomplikuje po příjezdu mladé dámy (I. Janžurová), jejíž manžel (V. Menšík) je mimořádně žárlivý. Navíc v městě řádí sňatkový podvodník (V. Brodský), který je známý tím, že používá převleky. Bohužel, aby ženám unikl, začne se převlékat i Alfons Karásek. A příběh s pomocí známých melodií graduje…

Když v roce 1967 natočil režisér Zdeněk Podskalský podle scénáře Gustava Oplustila tuto hudební komedii, založil malou sérii s ústřední postavou záletného seladona, v níž spojovací a děj posouvající prvek tvoří hudební úryvky známých šlágrů. V prvním, ještě černobílém provedení, se Alfons Karásek na nádraží loučí se svou ženou, která jede do lázní. Plánuje si eroticky naplněný týden, plný žen a záletů. Na každý den jedna milenka. Jenže už na začátku se složitě vybudovaný itinerář pokazí. Nakonec se sice v jeho bytě ocitne plno krásných žen, bohužel včetně vracející se manželky. Hlavní roli si náležitě vychutnal Miloš Kopecký.

Bezstarostný mladík je věčně obklopený kupou dívek. Má však dva malé sourozence, o které se kvůli odjezdu rodičů musí postarat. Malému bráškovi se stýská po mamince, ale žádná z davů veselých dívek ho neumí rozveselit. Nakonec se objeví celkem nezajímavá kolegyně v podání Ivy Janžurové.

Celé generace diváků znají francouzskou komedii Knoflíková válka. Budou se k ní neustále vracet a znovu a znovu ji ukazovat svým dětem a vnukům. Možná je to tím, že příběh malých chlapců z francouzského venkova víc dojímá než baví. Lovreňáci a Velraňáci jsou dvě party kluků ze sousedních vesnic. S vervou sobě vlastní se nenávidí a bojují proti sobě s odhodláním svých statečných dětských srdcí. Jejich netradiční válečné trofeje – knoflíky, šle a pásky jsou na druhé straně vykupovány výprasky a tresty stejně urputných rodičů. Chlapci procházejí těžkou zkouškou, která jim dá poznat to nejdůležitější v životě.

Dvě desítky korálových atolů, které tvoří souostroví Maledivy, charakterizuje netradiční vazba mezi ojedinělým ostrovním královstvím a jeho obyvateli nad hladinou i pod ní. Jedno z posledních skutečných hájemství mant a spousty druhů žraloků činí z těchto ostrovů sen každého potápěče. V hlubinách oceánu působí korálový útes jako rozkvetlá zahrada, v níž je každý prvek dokonale zapojen do fungování okolního mikrosvěta. Z bohatství tohoto fascinujícího podmořského ráje těží domorodí obyvatelé již po staletí. Maledivy jsou názorným příkladem křehké provázanosti života na pevnině a v oceánu. Toto pevné pouto, hraničící až se závislostí, zachytili Libor Špaček a Petra Doležalová v dalším cestopisu ze série Útěky do přírody. S kamerou objevují nejen maledivské tradice a život na domorodých ostrovech, ale i regulovaný rybolov…

Za druhé světové války bylo z Anglie do protektorátu Čechy a Morava vysláno 101 speciálně vycvičených parašutistů. Mezi nimi i pětadvacetiletý rodák z ostravských Radvanic Robert Matula, zařazený do výsadku WOLFRAM. Po komunistickém převratu v roce 1948 musel uprchnout a padesát let svého života prožil v Kanadě, nedaleko Vancouveru. Robert Matula je posledním žijícím výsadkářem skupiny WOLFRAM.