Televizní program

Přestože Zlaté Hory v Jeseníkách dostaly název od zlata, které se tam po dlouhá staletí těžilo, dnes patří v rámci České republiky k chudým regionům. Zlatý kov se tu již netěží. V srpnu 2010 se však ve Zlatých Horách konalo Mistrovství světa v rýžování zlata. Dokumentární film režisérky Jany Hádkové jednak zachycuje atmosféru tohoto pitoreskního klání pořádaného Světovou asociací zlatokopů (WGA), jednak mapuje zašlou slávu zlatokopectví v regionu. Filmem navíc prochází sociální linka: na jedné straně zavřené doly, na druhé straně fakt, že zlato i dnes dává místním lidem práci – alespoň tu sezónní během mistrovství světa. Není ovšem vyloučeno, že čas zlatokopů ve Zlatých Horách ještě přijde. „Z historických pramenů vyplývá, že doly se obnovovaly ve stoletých periodách od…

Cyklus 52 minutových dokumentů, zachycující výrazné herecké osobnosti českého a slovenského divadla, filmu a televize. Název a metoda jsou odvozeny ze známé Čapkovy prózy. Jde tedy o dokumenty bilanční, v nichž se se známými herci vydáme po stopách jejich životních rozhodnutí a práce. Bez touhy po senzačnosti, ale se snahou dobrat se určité lidské i profesní moudrosti, k nimž člověk na určitém bodu své životní cesty dospěje. Jednotlivé díly: 1.-Petr Nárožný 2.-Antonie Hegerlíková 3.-Jiřina Bohdalová 4.-Stanislav Zindulka 5.-Radoslav Brzobohatý 6.-Jana Štěpánková 7.-Lubomír Kostelka 8.-Jaroslava Adamová 9.-Blanka Bohdanová 10.-Jiřina Jirásková 11.-Josef Abrhám 12.-Květa Fialová 13.-Jan Skopeček 14.-Nina Divíšková 15.-Bořivoj Navrátil 16.-Zita Kabátová 17.-Libuše Švormová 18.-Otakar Brousek 19.-Jana Hlaváčová 20.-Ladislav Frej 21.-Luděk Munzar 22.-Ladislav Trojan 23.-Ilja Racek 24.-Oldřich Vlach 25.-Josef Zíma 26.-Viola…

K Zemi se blíží létající talíř se dvěma návštěvníky z vesmíru. Promění se v pivní soudek a přistane na korbě náklaďáku. Když ho chce výčepní ve sklepě narazit, ozvou se zevnitř protesty a soudek vyletí otevřenými dveřmi ven. Druhé přistání ufonů, tentokrát v kontejneru na odpadky uprostřed skládky za sídlištěm, je zdařilejší. Mimozemšťané zvaní A a B vypadají jako lidé, jen jsou poněkud staromódně oblečení. Jejich první cesta vede do bytu doktora Jánského, který byl vybrán Nejvyšším počítačem galaxie jako „naprosto průměrný, bezvýznamný člověk, který navíc neumí lhát“…

Ovdovělý otec zůstane na výchovu dcery sám a musí zvládnout vlastní pochybnosti, obavy, smutek a taky hory špinavých plenek.

Slavný novinář a praktická učitelka spolu začnou bydlet. Když se jí ale naskytne nová pracovní příležitost, dostane jejich vztah pořádně zabrat.

Soutěž o stanovení nového rychlostního rekordu, počínaje prvními elektrickými lokomotivami CC, přes úžasný Aerotraina konče nejmodernějšími dvoupodlažními vlaky TGV napomohla k vývoji jedinečného know how a k jeho rozšíření do celého světa. Vlak TGV 4.0, plánovaný na příští desetiletí, má být syntézou všech technologických novinek za posledního půlstoletí. Včetně pohodlí přepravy, tichého provozu, nízké uhlíkové stopy a dostupnosti sítí 5G. Výsledkem tak bude nejmodernější vlak všech dob. Japoncům se díky jejich Maglevu podařilo dosáhnout na deset sekund rychlosti 603 km/h. Stanovili tím nový rychlostní rekord pro vlaky levitující na silném magnetickém poli. TGV naopak drží rychlostní rekord mezi vlaky využívajícími tradiční kolejovou síť. Jeho konstruktéři však potají pošilhávají po překonání sedmi set kilometrové hranice. A jak už víme z historie,…

Jonathan (Garrett Hedlund), který se své rodině už dávno odcizil, jednoho dne zjistí, že se jeho smrtelně nemocný otec rozhodl nechat v průběhu nadcházejících osmačtyřiceti hodin odpojit od přístrojů. Během této krátké doby se odehraje životní drama. Robert (Richard Jenkins) rozpoutá hru kdo s koho, aby získal zpět vše, o co jeho nemoc celou rodinu připravila. Rozvíří se debata kolem práv pacientů a také otázky, co to vlastně doopravdy znamená být svobodný. Jonathan se usmíří se svým otcem, znovu naváže kontakt se svou matkou (Anne Archer), sestrou (Jessica Brown Findlay) i láskou (Amy Adams) a opět dokáže nalézt slova prostřednictvím dvou zcela nepravděpodobných katalyzátorů – mladé pacientky (Jessica Barden), která je na svůj věk neobyčejně moudrá, a racionálně smýšlející zdravotní…

Atraktivní mladá žena Meera se nastěhuje do rezidenčního komplexu střední třídy a stane se centrem pozornosti sousedů. Záhy je terčem ženských drbů kvůli jejímu odvážnému životnímu stylu, zatímco muži ji potají šmírují. Dospívající Bharat se do ní zamiluje a vycítí, že v nevraživém prostředí potřebuje Meera spřízněnou duši. Navážou spolu pevné přátelství. On se stane jejím rytířem a stojí při ní i tehdy, když se dostane na veřejnost její prohřešek z minulosti.

Sympatický inženýr, je vzorným pracantem, avšak čas od času na několik dní zmizí, aby se oddal bezuzdnému flámování. Jeho kamarádi sice tyto absence kryjí – ale nakonec dospějí k závěru, že musí svého druha oženit, aby mu zabránili v dalších výstřelcích. Po mnoha zmatcích a nedorozuměních však kýžená svatba přece jen nastane, a dosud slabošský protagonista se může v klidu věnovat budování nové společnosti. Ač celý příběh vyhlíží, jako kdyby pocházel z nějakého meziválečného kýče, filmové podoby se dočkal v roce 1950; však také námět poskytl v té době již nežijící Vladimír Slavínský.