Televizní program

V pohoří Šumava pramení Vltava. Nejdelší řeka České republiky je napájená přítoky Studené a Teplé Vltavy. Razí si cestu šumavskými vřesovišti a rašeliništi. Právě tam získává svou charakteristickou žlutou barvu, díky níž vypadá takřka jako tekuté zlato. Ale to není jediný důvod, proč získala svou přezdívku Zlatá řeka. Vltava je odjakživa velkou inspirací básníků, architektů i hudebních skladatelů. Na jejích březích stojí bezpočet historických památek, které se staly svědky dlouhé a pestré historie českých zemí. Přes Vltavu se klene celkem osmnáct mostů a sama Zlatá řeka protéká Prahou, také zlatou a stověžatou. Toto hlavní město Česka zdobí moře zlatých střech a žlutě se třpytících pískovcových zdí. Takřka celý tok řeky Vltavy je poklidný. Ale čas od času upustí uzdu svému…

Červen 1941. Němci dosáhli řady snadných vítězství. Povzbuzeni úspěchy v Norsku, Nizozemsku, Belgii a Francii se připravují na tajnou operaci na východě. Jsou si jistí, že ještě před Vánocemi se vrátí domů. Nedokázali si představit, že se chystají do války plné nevídaného násilí, která si během několika měsíců vyžádá miliony obětí. Aktéři této události, vojáci i civilisté na německé i sovětské straně, zaznamenali své zážitky formou amatérských filmů, korespondence či poznámek do deníků. Daleko od oficiálních zpráv a státní propagandy se nám zde odhaluje jiná stránka operace Barbarossa, a to v lidském měřítku, která nás vrhá přímo do srdce pekla.

Letecká archeologie nahlíží na minulost z výšky a umožňuje objevit kulturní dědictví ukryté pod zemí, které v materiální podobě už ani neexistuje. Existují ale otisky v krajině, kdy jiná barva půdy nebo porostu prozradí, kde stávaly staré objekty, kde probíhaly dějinné události. Špičkové oddělení Archeologického ústavu AV ČR pod vedením prof. Martina Gojdy již přes třicet let vytváří archiv leteckých záběrů povrchu naší země. Jde o světově unikátní projekt, který nám nabízí nové poznatky o naší historii.

Jsme ve Spojených státech amerických v srpnu roku 1945. Přesné datum: úterý 14. srpna. Americký prezident Harry Truman právě oznámil, že tři měsíce po ukončení války v Evropě kapitulovalo i Japonsko. Ačkoli není jasné, kdy dojde k potvrzení míru, propukají nadšené oslavy. Ulice v několika málo minutách zaplnily davy vojáků a civilistů, všichni se radují, zpívají, tančí a líbají se. Američané v těchto dnech pozorně sledovali zprávy o vývoji války. Před redakcemi novin se shromažďovaly čím dál početnější davy. Mnozí doufali, že po svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki válka konečně skončí.

Výstavbou zámku ve Versailles, ležícího pouhých 20 kilometrů od Paříže, chtěl slavný král Ludvík XIV. dokázat, že je pánem nikoliv pouze svých poddaných, ale také přírody. Palác je výrazem moci panovníka, jenž chtěl pomocí stavebního kamene zanechat trvalý odkaz. Je realizací snu o zlatu, kameni a vodě. Jeho podoba fascinuje návštěvníky i dnes, více než tři staletí po dokončení. Uskutečnění smělého plánu stavitelů si však vyžádalo mobilizaci obrovských zdrojů, materiálních i personálních, zdokonalení stavební techniky a postupů a trvalo přes 50 let. V přepočtu na dnešní poměry by se vynaložená částka vyrovnala miliardě eur. Vyslechněte si příběh skutečné perly francouzské architektury a součásti světového kulturního dědictví.