Drama filmy

Na začátku druhé světové války velí Salvatore Todaro ponorce Cappellini italského královského námořnictva. V říjnu roku 1940 se při plavbě v Atlantiku objeví na obzoru kontura obchodní lodi, která pluje noční tmou bez světel. Je to Kabalo, z něhož se později vyklube belgické plavidlo, a náhle zahájí palbu na ponorku a její italskou posádku. Následuje krátká, ale zuřivá bitva, v níž Todaro potopí nepřátelskou loď střelbou z děl. Zároveň však přijme rozhodnutí, které vejde do dějin: zachránit šestadvacet členů belgické posádky před utonutím uprostřed oceánu a odtáhnout jejich záchranný člun do nejbližšího bezpečného přístavu .Aby tak mohl učinit, musí zůstat tři dny na hladině a vystavit ponorku i život svůj a svých mužů nebezpečí…

Príbeh železničiara na úzkokoľajnej trati v horách, odohrávajúci sa v posledných dňoch pred oslobodením.

Obchodník Abel Morales se snaží rozšířit firmu a oslabit konkurenci. Čeká ho životní obchod, musí se však potýkat s každodenním násilím, korupcí a nespravedlností. Snahu překonat tato úskalí komplikuje hrozba, která nad ním visí a která může…

Kate (Hilary Swanková) je laskavá, úspěšná klavírní virtuózka, do jejíhož života právě vstoupila tragická diagnóza nevyléčitelné degenerativní nemoci ALS (Amyotrofická laterální skleróza). Bec (Emmy Rossumová) je drzá vysokoškolačka a rádoby rocková zpěvačka, která jen stěží dokáže udržet své chaotické vztahy – milostné i ty ostatní – pohromadě. Když však Bec přijme práci Kateiny ošetřovatelky – zrovna ve chvíli, kdy se vztah nemocné klavíristky s manželem Evanem (Josh Duhamel) ocitne v krizi – obě ženy se začnou spoléhat na neobvyklé, občas konfliktní a především nelítostně upřímné pouto, jež se mezi nimi postupně vytváří. Jak se puntičkářská, tvrdohlavá Kate začne promítat do bouřlivé, spontánní Bec a naopak, obě ženy zapomínají na své úzkosti, odhalují dosud nepoznaná území a přicházejí na to, kým…

Kadeti z podolských vojenských škol byli vysláni na Iljinskou obrannou linii a bojovali po boku jednotek sovětské 43. armády, aby zadrželi Němce, dokud nedorazí posily. Mladí muži, vlastně ještě děti, položili své životy v bitvě trvající téměř dva týdny, aby znemožnili postup německých jednotek do Moskvy. Kolem 3500 kadetů bojovalo i proti daleko větší a vyzbrojenější přesile. Většina z nich tam položila své životy. Tento film není jen o válce. Je také o lásce, opravdovém kamarádství a cestě od chlapectví k dospělosti.

Příběh osudového vztahu dvou lidí, kteří na pozadí válečného dramatu v temných časech Protektorátu prožívají vlastní soukromé drama, natočil režisér Marek Najbrt. Rozhlasový reportér Emil Vrbata a herečka Hana jsou manželé. Píše se rok 1938, atraktivní Hana slaví první úspěchy ve filmu, je obletována ctiteli. Emil, který ji miluje více než ona jeho, žárlí. Německá okupace a začátek války však obrátí život dvojice naruby. Hana je Židovka a z výšin nadějně rozběhnuté kariéry padá na dno společenského žebříčku. Emil využije šanci zachránit ji a zároveň ovládnout Hanin život. Odmítne rozvod, v zájmu Haniny ochrany setrvá v „rasově smíšeném manželství“ a začne hlásat německou propagandu. Smlouva s ďáblem si však vybírá daň. Emilova sebeúcta se hroutí, láska k Haně se mění…

Medička Eliška (Anna Geislerová) pracuje v době protektorátu v městské nemocnici, chodí s primářem Richardem a oba se angažují v odboji. V noci přivezou na chirurgii raněného venkovana Jozu (György Cserhalmi) ze vzdálených hor. Odbojová skupina, v níž jsou lékaři zapojeni, je vyzrazena a všem hrozí smrt. Zatímco Richard zmizí do ilegality, Eliška odchází s falešnými dokumenty s Jozou, aby ji ukryl ve své vesnici Želary… Snímek režiséra Ondřeje Trojana byl inspirován prózami brněnské spisovatelky známé pod pseudonymem Květa Legátová Želary a Jozova Hanule. Rozsáhlá kronika, nominovaná na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film, se prolíná s alegorií o moci přírody a paradoxech dějin. Poslední ze zmíněných motivů se objevuje hlavně ve finále, kde příchod sovětských vojáků předznamená absurdní krveprolití.

Václav Fiala se zamiluje do Aničky ze Sudet, doma ho však čeká těhotná žena. Dopis, ve kterém Aničku lživě informuje, že „něco“ podnikl a musí do ústraní, poslouží krátce po atentátu na Reinharda Heydricha jako záminka k vyhlazení Lidic. Skutečnou událostí je inspirovaný také příběh druhého hrdiny Františka Šímy, který nešťastnou náhodou při opilecké rvačce zabije svého syna. Vyhlazení Lidic tedy přežije nic netušíc ve vězení a po válce se vrací domů, kde ho čeká holá pláň. Stane se tak paradoxně jediným lidickým mužem, který přežil tuto tragédii. S cejchem vraha není však žádoucí. V době tragického konce, v červnu 1942, měly Lidice za sebou dějiny trvající nejméně šest staletí. Nacisté chladně popravili všechny lidické muže; ženy a děti nechali…