Drama filmy

Šikanování pedantického profesora přivede přecitlivělého mladíka k nerozvážnému pokusu o sebevraždu. Nešťastnou náhodou je profesor matematiky vážně zraněn… Jeden z nejvýznamnějších filmových titulů první poloviny 30. let. Spolupráce filmového nadšence a spisovatele Vladislava Vančury s rutinovaným praktikem Svatoplukem Innemanem přispěla k diváckému úspěchu, kterého ostatní Vančurovy filmové pokusy už nedosáhly. Mezi mladými představiteli studentů se objevilo několik budoucích filmařů.

V místě archeologických nálezů starého keltského hradiště se setkávají dvě různé ženy, střetávají se dva různé příběhy. Pavla (L. Švormová), šéfka výzkumu, čtyřicetiletá ambiciózní žena s rodinou a dospělou dcerou, která má za sebou veliký profesní objev. A mladá dívka Ilona (H. Kratochvílová), těsně po škole, která je neméně ambiciózní a touží se ve své profesi prosadit. Na hradišti se potká s bývalým přítelem Michalem (P. Štěpánek) a znovu s ním naváže vztah, zatímco ji současný přítel (O. Vízner) neustále přemlouvá, aby se vrátila k němu do Prahy…

Nebezpečné známosti (1782) natočil v aktualizované podobě v roce 1959 Roger Vadim s Gérardem Philipem a Jeanne Moreauovou v hlavních rolích. Na sklonku osmdesátých let vznikly téměř souběžně dva další přepisy. Režisér Stephen Frears se přitom opíral o úspěšnou dramatizaci románu Christophera Hamptona a zůstal věrný originálnímu názvu. Miloš Forman spolupracoval na původním scénáři s Jean-Claudem Carrierem a dal mu název podle jedné z hlavních postav – Valmont. Vznikl tak snímek, který se přidržuje základní osnovy románu (ta je ostatně připomínána i četným psaním dopisů) a který vychází ze záměru zachytit žánrový obraz aristokratické společnosti pár let před Francouzskou revolucí. Osud dvou libertinských intrikánů, vikomta Valmonta a markýzy de Merteuil, je podán v sytých barvách pozdního rokoka a zároveň je…

Rok 1946. Český lékař Josef Heřman (Karel Höger) je unesen a ocitá se v německém sanatoriu. Šok přichází v okamžiku, když zjistí důvod únosu: má spolupracovat při samozvaném soudu nad mužem, který se – jak se aspoň celý svět domníval – už hlavní odpovědnosti za hrůzy druhé světové války vyhnul tím, že spáchal sebevraždu. V sanatoriu je totiž vězněn Adolf Hitler… Psychologická fikce podle stejnojmenného románu Miroslava Hanuše nabízí neobvyklou, ale velice dramatickou a sugestivní zápletku. Nevšední látka spojuje prvky filozofické, etické i dobrodružné.

Lenore Miller je plnoštíhlá a nejistá teenagerka, jejíž talent pro módu a návrháŕství objeví její sebevědomá spolužačka s nadváhou. Tak se dostane do centra pozornosti a šije pro nejrozmanitější typy kamarádek. Lenorin otec Mark je jejím největším povzbuzovatelem, ale obavy její matky a Lenorina vlastní nejistota jí brání v nošení vlastních návrhů. Pocítí Lenore někdy sebelásku, kterou vzbuzuje v ostatních? Příběh o posilnění sebeúcty a o tělesné rozmanitosti oslavuje přátelství, diverzitu a pozitivní vztah ke svému tělu.