Drama filmy

Ernest „Stick“ Stickley po sedmi letech vězení přijíždí na Miami za svým spoluvězněm a nejlepším přítelem Rainym (J. Pérez). Ten jej přizve k na první pohled bezproblémovému kšeftu pro místního překupníka drog Chuckyho . Úkol spočívá v předání kufru s penězi drogovému bossovi Nestorovi . Na místě jsou ovšem podvedeni a Rainy je zastřelen albínským zabijákem „Indiánem“ . Stick sice vyvázne, ale je nucen se skrývat. Brzy zjistí, že spolu s penězi dlužil Chucky Nestorovi také lidský život – a žádá si život Sticka. Ten tuší, že se nemůže schovávat věčně, a musí něco podniknout. Naskytne se mu příležitost, když se stane šoférem výstředního milionáře Barryho Brahna , jemuž se Chucky snaží neustále vetřít do přízně…

Krutěji se už k němu osud zachovat nemohl: znetvořené tělo, odpor budící, hrůzu nahánějící tvář. Obluda. Stvůra. Démon. A přece stvoření bezmála lidské. Quasimodo. Nalezenec, vyrůstající ve velebných zdech chrámu Notre Dame, jehož jedinou radostí se staly zvony. Zvony, jimž věnoval všechnu svou energii, sílu a lásku, zvony, které jej na oplátku připravily o to poslední člověčí, co mu zbývalo, o sluch… A přece i v této ubohé karikatuře člověka se ukrýval vznešený duch, bilo vřelé srdce. Srdce, schopné těch nejposvátnějších lidských citů: lásky, pokory, sebeobětování…

Při svém prvním vydání v roce 1830 se román Červený a černý nesetkal s příliš velkým zájmem čtenářské obce. I jeho autor Henri Beyle, píšící pod pseudonymem Stendhal, byl v literatuře autorem takřka neznámým, přestože mu tehdy bylo již sedmačtyřicet let. A tak jen málokdo mohl vytušit, že toto dílo se napříště zařadí ke stěžejním výtvorům francouzského románového umění XIX. století. Stendhal v ústřední postavě románu Juliena Sorela vytvořil vlastně portrét svého současníka. Dodnes je ostatně málo známa skutečnost, že reálným motivem pro napsání románu se stal opravdový případ. Jistý mladý muž Berthe se pokusil zavraždit ženu, v jejíž rodině byl kdysi vychovatelem. Filmové zpracování režiséra Clauda Autanta-Lary, patří nepochybně mezi nejznámější adaptace tohoto románu. Svůj podíl na tom má…

V jižním Bostonu sedmdesátých let minulého století přemluví agent FBI John Connolly (Edgerton) irského mafiána Jamese „Whitey“ Bulgera (Depp) ke spolupráci s FBI a vyřazení společného nepřítele, italské mafie, ze hry. Filmové drama líčí příběh nesourodého spojenectví, které se vymklo kontrole a umožnilo Whiteymu vyhnout se právnímu postihu, upevnit si mocenské postavení a stát se jedním z nejbezohlednějších a nejmocnějších gangsterů v historii Bostonu.

Drama podle románu Emily Brontëové. Příběh se odehrává na velkém rodinném statku. Jednou se otec rodiny pan Earnshaw vrátí z obchodních cest a přivede si sebou chlapce, kterému dá jméno Heathcliff (v podání Timothy Daltona). Celá rodina kromě mladé Cathy Earnshawé chlapce nenávidí, otec – pan Earnshaw drží nad chlapcem ochrannou ruku. Po smrti pana Earnshawa prožívá chlapec peklo, nenávist a ústrk…

Plukovník Stauffenberg je hrdý a oddaný voják, který miluje svoji vlast a s hrůzou přihlíží důsledkům Hitlerovy neomezené moci. I po těžkém zranění na frontě se vrací do služby, tajně však doufá, že najde spojence a spolu s nimi dokáže Hitlera zastavit dřív, než zničí Německo i celou Evropu. V roce 1942 přesvědčí armádní velitele a skupinu odhodlaných důstojníků, aby se Hitlerovi postavili. Použít Hitlerův nouzový plán pro stav ohrožení, známý jako Operace Valkýra – zosnují spiknutí s cílem zavraždit diktátora a svrhnout nacistickou vládu.

Štvorica partizánov, ktorá nesie zbrane do lesa, je v zimnej fujavici prenasledovaná čatou nemeckých vojakov. I napriek fujavici a zametania stôp, je ich zemlianka čatou objavená a sú nútení brániť sa presile.

Překladatelka Lena tvrdí, že cestuje do Kodaně, aby mohla pracovat na biografii své oblíbené dánské autorky. Ve skutečnosti je ale jejím cílem poznat otce, který ji opustil, když jí byly dva roky. Na trajektu potká šarmantního Madse, který na ni…

Davidu Bowiemu se dařilo víc než padesát let ovlivňovat svět svou hudbou, životním stylem a názory, které často předbíhaly dobu nebo přímo ovlivňovaly její budoucí tvář. V roce 2018 správci umělcovy pozůstalosti umožnili dokumentaristovi Brettu Morgenovi přístup do Bowieho archivu, ve kterém nalezl dosud neviděné záběry z jeho soukromí, nepublikované záznamy z  vystoupení, sbírku obrazů, které namaloval, jeho vlastní poezii a audionahrávky postřehů a názorů. Čtyři roky se tím jedinečným archivem probíral, aby z něj vyšel s unikátním zvukovým a obrazovým dílem, ze kterého se dozvíte mnohé nejen o samotném Bowiem, ale i o tom, jak „přežít život“ v čím dál turbulentnější době. Nečekejte film, kde na Bowieho vzpomínají jeho známí a kolegové, v tomto filmu na sebe vzpomíná především on sám.