Drama filmy

Bill Baker, americký drsňák z vrtné věže z Oklahomy, cestuje do Marseille, aby navštívil svou odcizenou dceru Allison, která je ve vězení za vraždu, o níž tvrdí, že ji nespáchala. Bill se potýká s jazykovou bariérou, kulturními rozdíly a složitým právním systémem, ale zároveň si ve Francii buduje nový život a jeho osobním posláním je očistit svou dceru.

Příběh se odehrává na legendárním kočičím bále, který se odehrává jednou ročně a jedna vybraná kočka na něm vždy dostane šanci na nový život. Volbu provádí ta nejstarší z nich, pravidla zná snad jen ona, ale všichni se snaží, co jim schopnosti a síly stačí, aby se právě oni stali těmi vyvolenými.

Film začíná v roce 1938. Hlavní linii snímku tvoří osudová láska mladého právníka a sportovce Franty (Filip Březina) k tanečnici Michelle (Patricia Volny), s kterou se seznámí na poválečném Mistrovství Evropy v basketbalu v Ženevě. Michelle je osudem pronásledovaná dívka, která prchla z vlasti před Stalinem i Hitlerem. Jejich příběh, který kromě politiky ovlivní i dva protikladní jedinci trenér Valenta (Stanislav Majer) a funkcionář Hrabal (Ondřej Malý), vrcholí v roce 1951, kdy Evropu už na mnoho let rozdělila železná opona.

Žena chalupníka Marka má nemanželského syna Jarku se statkářem Navrátilem, který se o chlapce nezajímá. Marek své ženě její prohřešek vyčítá i po letech, vyhýbá se práci a propíjí peníze. Jarka je hodný chlapec a své matce je velkou oporou. Má rád Lidušku, která žije sama se svým otcem, převozníkem Králem. Její matka je již dávno opustila. Marek se přátelí s tulákem Doubkem, který přicházívá do vesnice každé léto na sezonní zemědělské práce. Liduška se Doubkovi líbí a ani romantické dospívající děvče není k němu lhostejné. Jarka na Doubka žárlí a kvůli němu se s Liduškou pohádá. Z Prahy přijede Králová. Znovu však zjistí, že není schopna žít na venkově a odjíždí, aniž se setká se svou dcerou. Marek potřebuje…

Tim (Domhnall Gleeson) je naprosto obyčejný nesmělý jednadvacetiletý Brit, který má starostlivou matku, potrhlou sestru, úžasného otce (Bill Nighy) a žádnou holku. To se má brzy změnit, jelikož Tim právě dozrál do věku, kdy mu tatínek prozradí rodové tajemství. Všichni mužští členové tohoto rodu totiž mohou tak trochu cestovat v čase. „Tak trochu“ v tomto případě znamená, že se můžou vracet jen do minulosti, k událostem, které oni sami prožili. Stačí zajít do nějakého tmavého koutu, zavřít oči, sevřít pěsti a jste tam, kde jste si přáli být. Tim se okamžitě rozhodne využít téhle dovednosti k tomu nejdůležitějšímu, co člověk jeho věku potřebuje. Tedy k holce, pokud možno hezké, chytré, hodné a lačné po sexu. Ta Timova se jmenuje Mary (Rachel McAdams) a jejich vztah…

Záhadné mimozemské lodě dosedají v Tichém oceánu a začínají válku o Zemi. Jedinou lodí, která je může zastavit je posádka lodi Iowa. Největší legenda z amerických válečných lodí USS Iowa vyplouvá možná na svou poslední misi pod velením kapitána Winstona (Mario Van Peebles), pro kterého je to také poslední plavba. Iowa operuje v korejském moři a marně se snaží navázat spojení s další slavnou bitevní lodí, s Enterprise. Když je Iowa napadena, domnívá se kapitán, že na loď útočí Korejci a dá povel k odvetnému útoku. Enterprise je zničena neznámou zbraní, Severní Korea popírá útok. Kapitán Winston začíná pronásledovat s Iowou neznámé plavidlo, které je zřejmě původem útoku. Muži vyslaní v rychlých člunech na průzkum se dostanou na palubu nepřítele…

V polovině 30. let byla v Mnichově vydána publikace Judentum und Musik s připojeným soupisem ABC židovských a neárijských hudebníků. Muzikanti a interpreti, jejichž jména byla v tomto seznamu otisknuta, měli být z rasových důvodů odstraněni z hudebního života. Hlavními postavami tohoto dramatu jsou baletka Alice Flachová, pianista, dirigent a všestranný hudebník Karol Elbert, skladatel, dirigent, hudební historik, klavírista a hudební ředitel drážďanské činohry Arthur Chitz, klavíristka Edith Kraus a vokální skupina Comedian Harmonists.

Pod sedadlem ve vlaku, který směřuje od západních hranic přes Plzeň do Prahy, je přilepena krabička od cigaret s diverzními instrukcemi… Spoluautorem námětu byl důstojník StB Kamil Pixa, který měl literárně filmové ambice. Po mnohých funkcích byl i normalizačním ředitelem KF Praha a velmi plodným scenáristou. Výroba: Studio uměleckých filmů Praha. Premiéra: březen 1954, text písně: Jaroslav Seifert.

Rok 1918. Toník se vrací domů z fronty. Na Kladně, kam přijíždí, to vře nespokojeností. Sociální demokraté jsou sice ve vládě, ale nic se nezměnilo. Socialisace provedena nebyla, je hlad a s potravinami se dále keťasuje. Z Ruska přicházejí první zprávy o socialistickém státě. Na 1. máje manifestuje dělnické Kladno svou věrnost ideálům Velké říjnové socialistické revoluce. V prosinci 1920 je i na Kladně vyhlášena generální stávka. Dělníci se ozbrojují, dělnické rady přejímají do svých rukou správu města a ustavují se i v okolních obcích. Je připravováno ozbrojené povstání. Pravicové vedení soc. demokratické strany vpadlo však dělníkům do zad. Do Kladna je posláno vojsko. Stávka je potlačena, vedení zatčeno. Zatčen je i Toník. Avšak žalařování a persekuce dělníky nezlomily. Porážka…

Temperamentní kadeřnice Doro po hádce se šéfem odchází z jeho salónu. Hned záhy přijímá nabídku své zákaznice Réky, zastoupit v kadeřnictví její sestřenici, která si zlomila nohu. Z Budapešti odjíždí na venkov. Mladá, krásná, sympatická Doro musí čelit žárlivosti místních žen, které si přejí, aby co nejdříve odjela. Překážkou v původním plánu, zdržet se jen na chvíli, se jí stává setkání s Tamášem… Uvědomí si, že právě tady, v odlehlé malé vesnici a s mužem, kterého miluje, bude šťastná.