Drama filmy

Film Na špatné cestě, který se skládá ze čtyř zdánlivě nesouvisejících povídek odehrávajících se v oblasti Donbasu, zachycuje trauma války a rozpadu společnosti v sérii napjatých a osudových setkání cizích lidí… Čtyři povídky se odehrávají na cestách Donbasu během války. Neexistují žádná bezpečná místa a nikdo nedokáže pochopit, co se děje. I když se někteří zmítají v chaosu, daří se jim mít nad ostatními moc. Ale v tomto světě, kde zítřek možná nikdy nepřijde, nejsou všichni bezbranní a nešťastní. I ty nejnevinnější oběti se mohou přihlásit o slovo a převzít vládu.

Na počátku dvacátého století se vůdcové dvou nepřátelských kmenů v Arábii po letech války rozhodli uzavřít mírovou smlouvu. Hobeiský emir Nesib (Antonio Banderas) a salmaahský sultán Amar (Mark Strong) se dohodli vytvořit mezi jejich říšemi tzv. území nikoho, neboli „Žlutý pás“, který bude oddělovat jejich země. Bude to zóna, na kterou si nikdy nikdo z nich nebude dělat nároky. Na znak zpečetění dohody svěřil Amar své dva syny Saleha (Akin Gazi) a Audu (Tahar Rahim) do Nesibovy péče, aby je vychovával se svými dětmi Tarikem a Leilou. Patnáct let míru ale změnil obrovský nález bohatých ložisk ropy právě ve Žlutém pásu. Moderní a liberální emir Nesib vidí v nabídce společnosti Texas Oil šanci zlepšit život svého kmene, vybudovat školy a nemocnice. Americká společnost zahájí těžbu ropy,…

Snímek oceněný na festivalech Tribeca a Vancouver je rozkošnou satirou na téma „kdo má a kdo nemá“, která se odehrává v nádherné vile u jezera ve Švýcarsku. Polská pečovatelka Wanda zanechala své malé děti v rodné zemi, aby se starala o Josefa, patriarchu bohaté dynastie Wegmeister-Gloor, který se zotavuje z mrtvice. Wanda se zdatně orientuje ve složité rodinné dynamice mezi dvěma dospělými, i když stále dětinskými potomky a elegantní, všehoschopnou paní domu Elsou. A co víc, hravě si poradí i s občasnými zásahy vycpaných či živých zvířat. Nečekaný zvrat událostí však vše obrátí naruby – Vanda otěhotní. Hluboce lidská komedie odhaluje propast mezi bohatými a chudými v současné společnosti.

Válečný velkofilm od režiséra filmu „Hrdina“. V roce 1937 stojí Nanking v přední linii války mezi Čínou a Japonskem. Když útočící japonská císařská armáda obsadí hlavní město Číny, zoufalí civilisté hledají útočistě za zdánlivě ochrannými zdmi západní katedrály. Tady nalezne úkryt i John Miller, uvězněn uprostřed válečného chaosu a následné okupace. Připojí se k němu skupina nevinných školaček a třináct kurtizán, které jsou stejně jako on odhodlány uniknout hrůzám, které se dějí za kostelními zdmi. Nakonec je to hrdinský čin, co vede zdánlivě nesourodou skupinu zpět do boje ve snaze přežít násilí a pronásledování ze strany japonské armády.

Německo, 70. léta 20. století. Vražedné bombové útoky, strach z terorismu a z vnitřního nepřítele otřásají základy křehké demokracie poválečného Německa. Radikální “děti” nacistické generace v čele s Andreasem Baaderem (Moritz Bleibtreu), Ulrikou Meinhofovou (Martina Gedeck) a Gudrun Ensslinovou (Johanna Wokalek) vedou násilnou válku proti tomu, co považují za novou tvář fašismu: americký imperialismus podporovaný německou vládou, jejíž členové mají nacistickou minulost. Cílem mladých radikálů je “lidštější” společnost. Bohužel používáním nehumánních prostředků nejenže šíří teror a krveprolití, ale sami svoji lidskost ztrácejí. Šéf německé policie Horst Herold (Bruno Ganz) je muž, který jim je v patách, ale zároveň jejich konání velmi dobře chápe. Nakonec v honu na mladé teroristy slaví úspěchy, ale je si vědom, že oni jsou jen špičkou…

Filmová fikce volně inspirována životem pěvecké superhvězdy Céline Dion. Quebec, 60. léta 20. století. Sylvette a Anglomard se radují ze svého čtrnáctého dítěte, holčičky Aline. Ve skromné rodině všichni žijí hudbou. Když pak hudební producent Guy Claude objeví Aline a její jedinečný hlas, vyvstane mu v hlavě jediný cíl – udělat z Aline nejlepší zpěvačku na světě. Podporována rodinou i Guy-Claudem, se kterým ji pojí více než přátelské city, se mladá pěvkyně vydává na neobyčejnou životní cestu.

Příběhy hrdinů Bábovek nám ukáží, že některá setkání dokáží navěky změnit život. Všichni jsme totiž propojeni. Vztahy, prací, náhodami, nenávistí nebo láskou. Všichni jsme součástí té nejsložitější sítě, která je utkána z emocí, mezi nimiž nechybí humor, ironie, bolest, napětí a pochopitelně i láska a vášeň. Bábovky mapují současné partnerské i rodinné vztahy, ukazují zábavné a trefné situace z každodenního života, které zná každý z nás.

Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem ‚Mumínci‘, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná.

Nezaměstnaný inženýr Stanley Hill (John Travolta) se stal svědkem vraždy své manželky, Vivian (Rebecca De Mornay), kterou napadl gang násilníků v podzemních garážích. Sužovaný vinou, že nedokázal zachránit ženu, kterou miloval, se Stanleymu stále vrací obraz Vivian umírající v jeho náručí. Když nejsou detektiv Gilmore (Sam Trammell) a další zkorumpovaní policisté schopni přinést vrahy před soud, obrátí se Stanley na svého starého přítele Dennise (Christopher Meloni) a rozhodne se vzít věci do vlastních rukou. Na cestě pomsty, Stanley odhalí spiknutí, která vede do horních řad vlády. Ti si brzy uvědomí, že Stanley a Dennis jsou mnohem nebezpečnější, než si kdy mohl představit…

Toto drama Claire Lemaréchalové je adaptací knihy „Le courage d’une mère“ (© Oh! Editions) autorek Marie-Laure Picatové a Anne Berthodové. Země byla v té době pohnuta příběhem této matky umírající na rakovinu, která vedla obtížnou bitvu s francouzskou vládou o to, aby její děti mohly po její smrti zůstat spolu v rodinném prostředí.