Historický

Alexandr Solženicyn byl jedním z prvních, kdo provedl inventuru sovětských pracovních táborů. I když byl spisovatelem, vzal na sebe poslání historika, jeho „Souostroví Gulag“ je kombinaci románu a historické eseje. Laureát Nobelovy ceny Alexandr Solženicyn dal symbolicky hlas milionům obětí sovětských gulagů a odhalil tak světu skutečnou tvář kremelského režimu. Dokument, jenž vznikl k 50.  výročí vydání románu „Souostroví Gulag“ (vyd. 1973), rozkrývá okolnosti Solženicynova života a tvorby.

Na východních hranicích Evropské unie, na hranicích s nedozírným a nevyzpytatelným Ruskem, vytvářejí lesní masivy Litvy, Lotyšska a Estonska svébytné království. Tato rozsáhlá přírodní útočiště se stala po skončení druhé světové války dějištěm krvavých a dnes už pozapomenutých bojů. Od pradávna se obyvatelé malých baltských národů v době nebezpečí uchylovali do lesů. V jejich hlubinách přežívá odkaz hrdinství a obětavosti dodnes. Po skončení války se do lesů vypravili místní partyzáni, aby bojovali proti násilnostem sovětského režimu.

Ve 30. letech 16. století se Balthasar Stürmer, syn německého obchodníka, přihlásil coby námořník na křesťanskou korzárskou loď, která lovila osmanská obchodní plavidla ve Středozemním moři. Právě když vydělal dostatečné prostředky a rozhodl se stat kapitánem vlastní lodi, padl sám do rukou osmanských korzárů a byl prodán do severní Afriky jako otrok. Svá dobrodružství později popsal v autobiografických textech. Jeho životní příběh doplňují skutečné nálezy vraků pirátských lodí poblíž Malty.

Dokument sleduje dlouhý boj Ukrajinců proti ruské kultuře útlaku a dokazuje, že jejich boj za svobodu a nezávislost je součástí staletí trvajícího boje za vlastní dějiny. Své k tomu říká kromě švýcarského odborníka na východoevropské dějiny Andrease Kappelera i ruská učitelka dějepisu Tamara Eidelmanová, jejíž relace na YouTube sledují miliony lidí z východní Evropy, autor bestsellerů a hvězda východoevropských studií Timothy Snyder a mezinárodními cenami ověnčený ukrajinský režisér Sergej Loznica. Ti všichni vyprávějí o oblasti, která stála odpradávna v ohnisku evropských dějin: o odvážných Vikinzích, o prosperujícím středověkém mostě mezi Evropou a Asií, o rytířských kozácích, kteří se v 16. a 17. století stali hrdiny západní Evropy, i o ambiciózní carevně německého původu Kateřině II., která se brutálním podrobením jihu…

Děj se odehrává v Mohuči roku 1793, kde je francouzská republikánská armáda obklíčena vojsky interventů. Šlechtic D´Oyron – důstojník ve službách Konventu je podezřelý z vlastizrady. Nařčení je sice vyvráceno, ale komisař Konventu Quesnel, na němž leží odpovědnost za osud bitvy, je přesvědčen, že odhalená a popravou potrestaná zrada pozvedne morálku francouzských vojáků. Jinak by musel obvinit vojevůdce Verrata, že jedná nečestně. Jenže Verrat právě dosáhl rozhodujícího vítězství pro republikánskou armádu…

Keterlyn, žena apatykáře Melchiora Wakensteda, zahlédla v lese surové napadení člověka a doběhla pro soudce, který se s pomocníky a Melchiorem vydal na místo útoku. Melchior najde nahého, mladého muže v bezvědomí a chce jej dopravit do kláštera, ale tam je právě inkvizitor, nelítostný lovec čarodějnic, tak Melchior vezme zraněného muže k sobě do apatyky. Když se mladý muž probere, nepamatuje si kdo je, ani odkud je. Keterlyn zavede neznámého muže na místo, kde byl napaden a najdou tam prsten s iniciály, díky čemuž si mladík vzpomene, že se jmenuje Steffen. Melchior viděl jak Isak, tovaryš obchodníka Veckinhusena, přijal do domu truhlu poslanou z přístavu a je přesvědčen, že Steffen jel k Veckinhusenům. Melchior si navíc všiml, jak Elsa Veckinhusenová…

Stavba Berlínské zdi byla zahájena v noci 12. srpna 1961. Byli jí zaskočeni nejen východní a západní Němci, ale i celý svět. Jak k tomuto okamžiku došlo? Berlínská zeď rozdělovala Německo téměř po třicet let. Rozervala rodiny a zničila životy. Ti, kteří se ji pokusili zdolat, riskovali smrt. Staneme se svědky její výstavby a pádu od chvíle, kdy je zažili na vlastní kůži přispěvatelé do tohoto pořadu. Deníky a dopisy pamětníků poskytují velmi osobní pohled na dané události, bláznivé zvraty, přelomy i rozvířené emoce. Lidé byli oběma těmito událostmi, k nimž došlo zdánlivě přes noc, naprosto zaskočeni. Podíváme se na příběh fotografa Dietmara Riemanna, který se v září roku 1989 rozhodl vzdát naprosto všeho a opustit NDR s nadějí, že ho…

Fiktivní major William Martin z britské Královské námořní pěchoty se stal jednou z nejznámějších legend druhé světové války. Sehrál klíčovou roli v brilantní britské klamné operaci s krycím názvem Operace Mincemeat. Jejím cílem bylo přesvědčit německé velení, že se Spojenci v létě 1943 nevylodí na Sicílii, ale zaútočí na Sardinii a v Řecku. Britští zpravodajci použili tělo zemřelého muže, vybavili ho falešnou identitou i dokumenty, následně ho záměrně nechali vyplavit u španělského pobřeží. Němci této kamufláži uvěřili, což Spojencům výrazně usnadnilo dobytí Sicílie… Špionážní válečný film Muž, který neexistoval vychází ze stejnojmenné knihy, v níž autor Ewen Montagu popsal průběh nejslavnější klamné operace, která se zrodila v jeho hlavě. Právě díky jeho svědectví byla tato výjimečná válečná událost oficiálně potvrzena….

Odposlouchávali, kradli plány a předávali kritické informace nepříteli. Tajní agenti jsou nedílnou součástí minulosti, která navždy změnila běh dějin…

Břetislav Rychlík jako dlouholetý člen tohoto divadla, kde působil v letech 1982–1996, je více než povolaným scenáristou celého projektu. O HaDivadle napsal také knihu „Herci „národa“ aneb Cesta herců HaDivadla, které nikdo nezná, z Prostějova do Brna na konec světa a zase zpátky“. Je průvodcem, který se svými souputníky z prostějovské éry i současnými protagonisty divadla glosuje postavení HaDivadla v historii českých divadelních scén, jeho vrcholy i hledání, jeho poetiku a styl herecké či režijní práce. HaDivadlem za dobu jeho působení prošly desítky herců, tvůrců, režisérů a dalších profesí. Jednotlivé díly přinášejí cenné vzpomínky zakladatelské generace – autorů či režisérů Svatopluka Vály, Arnošta Goldflama, také generací následujících – HaDivadlem prošli Jan Borna, David Jařab, Jan Antonín Pitínský, Jiří Pokorný, Luboš…