Historický

Švédská malířka Hilma af Klintová (1862–1944) byla pozoruhodnou osobností moderního umění. Její obrazy, často velkých formátů, zpracovávají do vizuální podoby složité duchovní myšlenky, které vychází ze spiritismu, teosofie nebo okultismu. Hilma af Klintová se ve svých dílech odvracela od viděné reality a výrazně dříve než Vasilij Kandinskij nebo Kazimir Malevič položila základy evropského abstraktního umění. Evropskému publiku zůstala během svého života prakticky neznámou a její dílo se šířeji proslavilo až v 80. letech 20. století. Hilma af Klintová prožila dětství ve Stockholmu, kde v roce 1887 absolvovala Královskou akademii výtvarných umění. Svůj blízký vztah k přírodě uplatnila v krajinomalbách a botanických kresbách, několik let působila také jako kreslířka pro veterinární ústav. Vedle těchto komerčních zakázek se ale věnovala rovněž volné…

V lednu 1945, necelé dva týdny před evakuací vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka, byly veřejně oběšeny čtyři nuceně nasazené ženy, Estusia Wajcblumová, Rosa Robotaová, Ella Gartnerová a Regina Safirsteinová, obviněné ze sabotáže nacistické válečné mašinérie. Anna Wajcblumová Heilmanová, sestra Estusie a nejmladší členka ženského odbojového hnutí, si v pekle Osvětimi vedla deník, v němž popisovala, jak se více než třicet židovských žen, nuceně nasazených v muniční továrně Union, účastnilo nebezpečné operace. Střelný prach z továrny byl po malém množství vynášen a předáván mužům ze Sonderkommanda, plánujícím vzpouru.

Kubánský revolucionář stál proti diktátorovi podporovanému USA. Američané se obávali šíření komunismu a povolili CIA Castra odstranit v rámci neuvěřitelných tajných operací. Castro přesto zůstal u moci celá desetiletí

V království rozděleném náboženskými válkami a pod hrozbou britské invaze, hrstka mužů a žen zkříží meče a spojí svůj osud s osudem Francie… Temperamentní mladý gaskoněc d‘Artagnan, neohrožení a věrní královští mušketýři Athos, Porthos a Aramis, křehká Constance, ďábelsky prohnaný kardinál z Richelieu či krásná a tajemná Milady de Winter jsou hlavními protagonisty nesmrtelného vyprávění o odvaze, lásce a cti.

Československo bylo při svém vzniku jedním z ekonomicky nejvyspělejších států tehdejší Evropy. Vděčilo za to generacím průkopníků, kteří se v průběhu 19. století odvážně pouštěli do průmyslového podnikání. Jejich jména jsou již mnohdy pozapomenuta, přestože z jejich dědictví dodnes těžíme. Zůstaly po nich světově proslulé značky a pyšné tovární haly. Svou prestiž dávali okázale najevo a jejich vlastní sídla byly dílem znamenitých architektů. Dokázali však také štědře investovat do umění, neváhali s podporou mladých talentů, nezapomínali ani na sociální programy a filantropii obecně. Jejich jména stojí za to, aby byly připomínány.

V roce 1943 se Hitler snaží zvrátit dosavadní vývoj války. Veškeré snahy včetně největší tankové bitvy končí neúspěchem. Po vytvoření druhé fronty Hitler dělí jednotky mezi východ a západ.

Přenesme se do doby, kdy se budovaly velkolepé katedrály. Jaké bylo tajemství jejich vzniku? Z čeho čerpali tehdejší mistři znalosti o konstrukci tak obrovských staveb? Přiblížíme vám příběh vzniku skutečných perel architektury, nekrásnějších zástupců těchto „pyramid Západu“ – katedrály svatého Štěpána ve Vídni, kolínského Dómu či katedrály v Chartres. Čím udivovaly středověké návštěvníky a co na nich a v nich obdivujeme dodnes? Kdo byli oni mistři stavitelé – tito umělci kamene?

Dne 12. března 1938 Adolf Hitler a jeho nacistická vojska překročili německé hranice a vtrhli do Rakouska. Tímto okamžikem začalo odpočítávání do druhé světové války, války, ke které by nedošlo bez Hitlerových rozhodnutí a činů v tomto klíčovém období. Abychom pochopili, jak k tomu došlo, musíme nejprve pochopit jeho. V tomto seriálu vyprávíme příběh těchto 18 měsíců – od 12. března 1938 do 3. září 1939 – zcela novým způsobem: očima samotného Hitlera. Tým předních mladých historiků zkoumá, co Hitler dělal den po dni a týden po týdnu, a odhaluje, jak tento tyran, hazardér a neuvěřitelný manipulátor přivedl svět na pokraj zkázy. (Viasat)

Událost, která znamenala začátek moderní doby. Mýtus, jenž nás stejně tak fascinuje, jako děsí. Moment, během něhož se celý svět ohromeně přehoupl do nové éry. Představte si, jak by vypadal dokumentární film natočený mezi lety 1789 a 1795. Jako Velká francouzská revoluce na vlastní oči: výjimečný zážitek, který vás pohltí. Velká francouzská revoluce je příběhem o pádu a zkáze nejpompéznější, nejmocnější a nejstarobylejší monarchie a o povstání jejích poddaných, které rozdělilo a roztrhalo na kusy celý národ. A zároveň přinutilo celý evropský kontinent balancovat nad propastí mezi nadějí a válkou. Sledujte strhující děj očima lidí, kteří se revoluce přímo zúčastnili, ať už to byli různí politikové, novináři nebo obyčejní občané. Nenechte si ujít tento historický thriller, jenž se zabývá samotnou…

Atatürk vybudoval moderní Turecko na troskách Osmanské říše: prostřednictvím sekularizace a westernizace vytvořil novou tureckou identitu v souladu se svými sny. Turecko, postavené na dosud doutnajících ruinách Osmanské říše, se stalo první muslimskou zemí, která se ve své ústavě prohlásila za sekulární republiku. Mustafa Kemal Atatürk prosadil sekularismus jako reakci na osmanskou teokracii a instituce říše – proti islámu účenců ulamů a súfijů, proti islámu lidových vrstev a proti vůli většiny. Byl to „jeho“ sekularismus. Sekularismus „alla Turca“: kemalistická metoda, jak omezit náboženství, které si činí nárok řídit vše – politiku i osobní život, veškeré lidské aktivity, duchovní i světské – na ryze osobní záležitost.