Historický

Ve francouzském provinčním městečku se narodí trojčata. Ten nejmladší, řečený Kadet Rousselle, odchází do světa, samozřejmě do Paříže. Seznámí se s potulnými kejklíři a je zatažen do royalistického spiknutí. Po různých dobrodružných peripetiích, všemi oslavován, vrací se do rodného městečka jako generál.

Při návštěvě dívčího penzionátu poznává ruský car Alexandr II. mladou princeznu Káťu Dolgorukou. Je to láska na první pohled. Přestože je car ženatý, rozhodne se vzít Káťu na svůj dvůr. Jejich blízké přátelství je však mnohým solí v očích, dvorem se začínají šířit pomluvy a car je tak nucen poslat Káťu do Francie. O dva roky později je car pozván francouzským císařem Napoleonem II. do Paříže. Opět se tak shledává s Káťou. Dvouleté odloučení nic na jejich blízkém přátelství nezměnilo. Šťastné chvíle opětovného shledání jsou však záhy narušeny. Na ruského cara a francouzského císaře je spáchán neúspěšný atentát. Blízkost smrti přiměje oba zamilované ke slibu, že se již nikdy neopustí. To také splní. Později po smrti nemocné carevny se Káťa…

Když roku 1883 poprvé vyjel dnes nejslavnější vlak na světě na svou první jízdu z Paříže do tehdejší Konstantinopole, byla to velká událost, a to i přesto, že poslední úsek cesty strávili pasažéři na lodi a v lokálních vlacích. Už jen prostý fakt, že se jeho duchovnímu otci Georgesi Nagelmackersovi podařilo propojit železnicí řadu znepřátelených států, byl pozoruhodný. Nagelmackers si myšlenku linky vedoucí přes celou Evropu až do Orientu vzal do hlavy už jako mladičký student techniky. Když jej rodinné okolnosti přivedly do Ameriky, získal zkušenosti a cenné poznatky, které po svém návratu začal proměňovat ve svůj smělý podnikatelský plán. Chtěl poskytnout Evropanům při cestování maximální pohodlí, do té doby nepoznané. A snad právě proto se Orient Expres v dobách…

S tím, jak se římská říše stále rozšiřuje, roste i rozmanitost exotických zvířat, která jsou přivážena, aby bavila davy v Koloseu. Dokáže trénovaný mistr šelem Carpophorus přežít, když je postaven před nevídanou výzvu utkat se s 20 divokými tvory? … Když mocný císař Traján uspořádá v roce 107 n. l. své velké hry, naskytne se davu vzácná podívaná: gladiátorky. Bojovníky jsou obvykle váleční zajatci, ale při jedné hře se do dějin zapíše římská žena jménem Mevia… Veřejné popravy zločinců jsou v Koloseu běžnou záležitostí, ale během Trajánových 123 dní her v roce 107 n. l. není jedna z těchto obětí obyčejným vězněm. Biskup Ignác z Antiochie je součástí rostoucího podzemního náboženství: křesťanství.

O královně Alžbětě II. se ví, že povinnost k Velké Británii a Commonwealthu, tedy Společenství národů spadajících pod britskou korunu, pro ni stála nade vším ostatním. Vyhrávala nad rodinou, pocity, nemocemi. A této povinnosti postupně podřídila i styl svého oblékání. Začalo to vlastně už svatebními šaty, tedy v době, kdy byla ještě korunní princeznou. Na látku na šaty bylo třeba ušetřit dost kupónů, neboť i královská rodina podléhala přísnému poválečnému přídělovému systému. Přesto na šatech nechyběly všechny možné symboly v podobě květů. Když se z ní stala sebevědomá vládkyně, začala přemýšlet o úloze barev. Zprvu stála za jejím nápadně barevným oblečením pouze snaha o to, aby ji její poddaní snadno rozpoznali v davu, později začala vysílat pomocí barev svá poselství….

S pomocí vědy a matematických rovnic stvořilo lidstvo zbraň, která změnila svět. Jaká cesta vedla k jejímu sestrojení a co rozhodlo o jejím nasazení?

400 let – mýtus a realita.

Výtvory lidových umělců z přelomu 19. a 20. století dodnes vyvolávají úžas, nadšení a okouzlení. Betlémy v našich zemích vznikají od začátku 19. století jako spontánní lidový projev oslavy narození Spasitele. Nerozlučně patří k tradici Vánoc, z hlediska duchovního i estetického. Fenoménu betlémů, větších či menších seskupení vyřezávaných figurek a budov představujících narození Ježíše Krista, věnoval svůj dokument režisér Petr Kaňka. Spolu s kameramanem Janem Malířem přiblížil divákům půvab figur a scenerií a zároveň i zákulisní tajemství čtyřech největších a nejznámějších českých mechanických betlémů – v Jilemnici, Třebechovicích pod Orebem, Jindřichově Hradci a Sušici – které vznikly na přelomu 19. a 20. století.

Ať už jste ve francouzské metropoli jako doma, nebo jste ji nikdy nenavštívili, nejspíše jste slyšeli o rozzářených vánočních výlohách velkých pařížských obchodních domů. Jaká však byla historie těchto chrámů konzumu, paláců luxusu a oslnivých katedrál, které dychtivě obdivujeme. Od roku 1852 vynalezly obchodní domy v oblasti obchodu téměř vše: pevné ceny, samoobsluhu, spotřebitelský úvěr nebo výprodeje. Ale také daly punc noblesy reklamě a módě a díky své architektuře, interiérovému designu a uměleckým dílům se staly nepostradatelnými kulturními aktéry.

V roce 2007 oznámil šéf egyptských archeologů Zahi Hawass, že objevil mumii Hatšepsut. Někteří egyptologové se jeho závěrům podivují a neztotožňují se s nimi, podnítil však zájem veřejnosti o osobnost do té doby nepříliš prozkoumanou. Dcera krále Thutmose I. usedla na trůn po boku svého polorodného bratra Thutmose II. Ten však záhy zemřel a jeho malý syn Thutmos III., kterého zplodil s jednou z vedlejších manželek, ještě vládnout nemohl. Hatšepsut mistrně využila situace a ujala se coby královská dcera a zároveň královská vdova pozice regentky. Poté, co byl Thutmose odeslán do ústraní, nechala se korunovat faraonem a započala svou 22 let trvající vládu.