Historický

Brněnské studio České televize natočilo v posledních letech několik divácky úspěšných dokumentárních pořadů, které jsou věnovány životním osudům významných představitelů rodu habsbursko-lotrinského: císaře Františka Josefa I., arcivévody Františka Ferdinanda d´Este, arcivévody Maxmiliána Ferdinanda, který byl v letech 1864-67 císařem v Mexiku, a naposledy dokument o životě posledního rakouského císaře a uherského krále Karla I. Tento volný cyklus doplní další hodinový snímek, tentokráte věnovaný krátkému životu korunního prince Rudolfa, jediného syna císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty, zvané Sisy. Postava tohoto fešného arcivévody dodnes vzrušuje představivost zájemců o historii 19. století, neboť vynikala nad ostatní Habsburky již za svého života a také její smrt na zámečku Mayerling, společně s mladičkou baronesou Mary Vetserovou, je dodnes obestřena záhadami a tajemstvími.

Caligula vládl římské říši pouhé čtyři roky. Jeho jméno, známé všem, je synonymem pro excesy a tyranii. Nedávné archeologické objevy v podobě majestátních a megalomanských staveb nám však umožňují přehodnotit odkaz tohoto kontroverzního císaře.

Španělská občanská válka se rozhořela bleskově a rozervala zemi na kusy. Rozkoly po skončení války dodnes živí traumata a nevyřčené problémy. Poznejte je prostřednictvím vzpomínek potomků frankistů i republikánů…

Historička dr. Bettany Hughesová, archeoložka Raksha Daveová a publicista John Sergeant sledují nové vykopávky, které probíhají po celém zničeném městě a okolních oblastech, vstoupí do nejzachovalejších římských památek, podílejí se na analýze lidských ostatků a navštíví samotnou sopku. Po staletí ležela třetina tohoto římského města nedotčena. Znamená to stovky obchodů, domů, ulic a těl, které zůstaly 2 000 let ukryty pod popelem a vypadají tedy přesně tak jako v den erupce. V několika místech těchto nedotčených oblastí proběhnou letos nové archeologické výzkumy a my máme příležitost jim přihlížet.

Když se francouzský malíř Pierre Bonnard setkal s Marthou de Méligny, netušil, že se tato samozvaná aristokratka stane inspirací a smyslem jeho života a díla. Od prvního momentu byla více než jen múzou, která tvořila středobod více než třetiny jeho děl. V roce 1912 se Pierre a Martha usadili v domě v Normandii, kde byl jejich sousedem slavný impresionistický malíř Claude Monet. Okolní půvabná krajina a její atmosféra Bonnarda inspirovaly k namalování jeho nejlepších obrazů včetně mnoha aktů s Marthou. Jeho vrcholná plátna mu vynesla označení „malíř štěstí“, „mistr intimismu“ či „poslední z impresionistů“. Společně Pierre a Martha dosáhli svého uměleckého naplnění díky pestré lásce odlišné od standardů své doby, lásce protkané velkým tajemstvím.

Charles de Batz de Castelmore d’Artagnan, muž, jehož životní příběh byl mnohem zajímavější, než aby sloužil jako pouhá literární předloha. Během století sužovaného četnými konflikty se stal nepostradatelným mužem hodným důvěry samotného krále Ludvíka XIV. A jelikož jej dnes spíše neprávem vnímáme jen jako Dumasova hvězdného hrdinu, ponořilo se několik nadšených historiků do polozapomenutých archivních materiálů s cílem objevit a ukázat světu, kým byl čtvrtý mušketýr doopravdy.

Monty Don jede do Španělska, objevuje zahrady v tamější proměnlivé krajině a přitom si všímá i bohaté a pestré španělské historie a kultury.

Kalifornie roku 1850 v době zlaté horečky. Zkušená prostitutka přezdívaná Andílek se snaží uniknout své minulosti. Zamiluje se do ní věřící farmář Michael, který ji vykoupí z nevěstince a nabídne jí nový život. Andílek však opakovaně utíká kvůli vlastní nejistotě a traumatům. Po návratu do minulosti a střetu s bývalým pasákem se nakonec postaví svému osudu…(TV Nova)

Rok 1947. Helen se upíná k naději, že se její pohřešovaný syn po válce vrátí domů.

Herec Richard Grant se vydává po stopách epické cesty Homérova legendárního hrdiny Odyssea. Poznává nádhernou středomořskou krajinu a odhaluje hranici mezi fakty a fikcí…