Historický

Po revolucích v roce 1848 zachvátily habsburskou říši i evropský kontinent politické nepokoje. Téhož roku nastoupil na rakouský císařský trůn osmnáctiletý František Josef a navzdory rozsáhlým společenským otřesům, rodinným tragédiím a konfliktům se sousedními státy se mu po desetiletí dařilo úspěšně vládnout. V roce 1914 však císař učinil osudové rozhodnutí, které vyústilo ve vyhlášení první světové války a ukončilo staletí habsburské vlády. Jakou roli hrála matka Františka Josefa Žofie v jeho výchově a vývoji? Jak ovlivnilo nešťastné manželství s milovanou císařovnou Sisi jeho úsudek?

Ačkoliv po sobě zanechali působivý odkaz vyrytý do vyprahlých plání Peru, zůstávají lidé civilizace Nazca pro dnešní badatele záhadou. Co svými obrazci sledovali? A byli jejich autory vskutku jen příslušníci této kultury, nebo se k nim přidal někdo další? Dnešní archeologové a etnologové zkoumají nejen věhlasné geoglyfy, ale také keramiku či tkaniny s využitím nejmodernějších postupů a vybavení 21. století, aby jednou provždy zodpověděli, kým lid Nazca byl, kdo mu předcházel a co stojí za zánikem vyspělé civilizace.

Trójský princ Paris se vydává přes moře do řecké Sparty vyjednat mírové podmínky mezi Řeky a Trójany. Během plavby jej zastihne bouře a ztroskotá na řeckém pobřeží, kde jej nalezne samotná spartská královna Helena, do níž se zamiluje na první pohled. Sám se poté vydává do paláce mezi rozhádané krále z celého Řecka, kteří ještě krátce před jeho příchodem debatovali o útoku na Tróju. Spartský král Meneláos nechá ze žárlivosti prince uvěznit, ale Helena mu pomůže utéct, a nakonec s ním sama prchá do Tróje. Tímto získá mykénský král Agamemnón, bratr Meneláa, tolik kýženou záminku, aby sjednotil řecké krále a společně zaútočili na Tróju pod jeho velením… Ve snímku režiséra Roberta Wise z roku 1956 s širokým mezinárodním obsazením, jemuž…

Příběh lidské velikosti – příběh, který ukazuje, jak se stal člověk v pravém historickém okamžiku význačnou osobností. Tentýž člověk, kdyby byl nenaplnil svůj osud, by v literatuře figuroval nanejvýš v poznámkách pod čarou, jako neschopný stratég, katastrofální ministr financí a beznadějně zkostnatělý imperialista. Pro Winstona Churchilla válka všechno změnila. Abychom pochopili, jak mohl hrát jediný člověk tak významnou roli v dějinách, oživí seriál okamžiky z jeho dětství, které ovlivnily jeho pozdější rozhodnutí, analyzuje jeho projevy a prostřednictvím bohatého a pestrého výběru archivních záznamů ilustruje válku, kterou musel Churchill podstoupit.

Na palubě německé bitevní lodě SMS Nassau je mladý, dvacetiletý rekrut Rupert Berger. 17 hodin 30 minut, zatím ani stopy po nepříteli. Když vtom se rozezvučí poplašné sirény. Ve vzdálenosti asi deseti námořních mil byly spatřeny lodě britského Královského námořnictva, za chvilku budou na dostřel děl. Bitevní loď SMS Nassau se sklání na bok, právě vystřelila první salvu. Poprvé a naposledy v průběhu první světové války se oba znepřátelené tábory střetly v plné síle. Moře do té doby nikdy nepoznalo takovou záplavu ohně. Námořníci v obou táborech vědí, že jim zbývají pouze dvě možnosti. Zvítězit, nebo zahynout. Dreadnoughty, bitevní křižníky, ponorky, torpédoborce. Vlivem průmyslové revoluce dochází s příchodem dvacátého století k zásadní proměně po tři tisíce let se vyvíjející podoby…

Ramesse II je velikánem do dnešních dní. Patří mezi nejzářivější faraony vůbec. S jeho vládou přišla do Egypta tolik potřebná stabilita a rozvoj. Je ale možné, že nechal postavit tak velké množství staveb, které nesou jeho jméno? Třídílnný dokumentární seriál zkoumá více než 60letou vládu Ramsese II. jako egyptského faraona prostřednictvím 3D rekonstrukcí a rozhovorů s odborníky, poskytuje vhled do jeho činů jako stavitele a válečníka a zároveň odhaluje méně známá fakta o legendárním vládci.

Před 2000 lety ležela starověká čínská pouštní oáza Dunhuang (Tun-chuang) na okraji východního světa. Říše Han zde postavila legendární pevnost k ochraně svých zájmů na lukrativní Hedvábné cestě, jež propojovala Čínu s mnoha státy tehdejší doby a zasahovala až k hranicím Římské říše. Mocné kočovné kmeny však tento obchod ohrožovaly a bylo nutné se jim bránit. Císař tedy vsadil na prohnaného generála Ban Chaa a nezmýlil se. Druhým příběhem, jenž ilustruje vývoj čím dál slavnějšího uzlu, je detektivní pátrání po skupině zločinců, kteří napadli karavanu sogdské obchodnice Shayne.

To, co dělá Benátky výjimečnými, je umění. Neexistuje tu kostel, muzeum nebo palác bez obrazu od Beliniho, Tiziana či od některého neopěvovaného mistra, kterého zde právě pro sebe objevíte. Ale město na laguně se mění – vlivem turismu i politiky. Protože politici, kteří město řídí si občas myslí, že Benátky by měly být jen muzeem pod širým nebem. Lidé přijedou, koupí si vstupenku a večer město opustí. Během epidemie covidu získaly Benátky najednou zvláštní kouzlo, laguna byla úplně nehybná a modrá. Viděli jste ryby, které jste nikdy nezahlédli a ptáky, které jste nikdy předtím neviděli. Benátčané se znovu naučili žít pospolu a solidárně. I dnes, přes odchod mnoha místních obyvatel na pevninu, jsou Benátky jedinečným střediskem starých tradičních řemesel a…

Před 2000 lety ležela starověká čínská pouštní oáza Dunhuang (Tun-chuang) na okraji východního světa. Říše Han zde postavila legendární pevnost k ochraně svých zájmů na lukrativní Hedvábné cestě, jež propojovala Čínu s mnoha státy tehdejší doby a zasahovala až k hranicím Římské říše. Mocné kočovné kmeny však tento obchod ohrožovaly a bylo nutné se jim bránit. Císař tedy vsadil na prohnaného generála Ban Chaa a nezmýlil se. Druhým příběhem, jenž ilustruje vývoj čím dál slavnějšího uzlu, je detektivní pátrání po skupině zločinců, kteří napadli karavanu sogdské obchodnice Shayne… Počátkem 5. století byla Čína rozdrobena na větší počet menších království. Mocný vůdce Juqu Mengxun je odhodlán dobýt Dunhuang. Po úspěšném tažení se ujme vlády nad významným obchodním uzlem a s pomocí indického…

Pozoruhodné filmové dílo zachycující morální a psychologický rozklad národně-socialistického režimu ve chvíli jeho definitivního pádu. Film natočený v roce 1973 vznikl podle přímého svědectví německého důstojníka Gerharda Boldta, který prožil závěrečné dny druhé světové války právě v nechvalně proslulém Hitlerově bunkru. Sleduje detailně období od 20. dubna 1945 – Hitlerových šestapadesátých narozenin – až do 30. dubna, kdy spáchal sebevraždu a jeho režim padl. Film patřil k prvním snímkům, které se odvážily zobrazit konec nacistického režimu přímo očima diktátora. Na rozdíl od pozdějšího filmu Pád Třetí říše (Der Untergang, 2004), jenž sází na historickou věrnost a civilní zobrazení postav, nabízí verze z roku 1973 stylizovanou, téměř shakespearovskou studii šílenství a opojení mocí.