Historický

V roce 1945 vstoupil svět do atomového věku. S tím, jak se upevňovala jeho role otce bomby, se Oppenheimer stále více obával potenciálního nebezpečí, které by vědecké vynálezy mohly představovat pro lidstvo.

Často se říká, že dnešní svět je mnohem násilničtější, než byl v kterékoli dřívější době. Jiní se naopak domnívají, že za tento názor může zkreslený obraz, který nám prezentují sdělovcí prostředky. Pokud je opravdu fakt, že dnešní lidstvo je mírumilovnější než dříve, nabízí se otázka, zdali je tento stav udržitelný, nebo pouze přechodný. Znamená terorismus opravdu stále rostoucí hrozbu? Je agrese neodmyslitelnou součástí lidské povahy, nebo je dílem okolností, které přejí jejímu vzniku? Je rozdíl mezi lidskou a zvířecí agresivitou? Dá se agresivita dědit? Jak a proč se měnily formy násilí v průběhu dějin? A vznikají také nové, dříve neznámé formy agrese? Jak se změnilo společenské posuzování násilí? Nový dokumentární film na Spektru se bude snažit odpovědět jak na výše…

Podívejte se na nejslavnější bitvu polských dějin z pohledu tří jejich nejvýznamnějších účastníků: Jagellonského krále Vladislava, litevského velkoknížete Vytautase a velmistra Řádu německých rytířů Ulricha von Jungingena. V tomto jedinečném historickém filmu ztvárnili tyto postavy ti samí herci, kteří je oživili v populárním seriálu Koruna králů. Sebastian Skoczeń, Michał Chorosiński a Szymon Nygard vyrazili z dnešního Krakova, Vilniusu a Malborku, aby se nakonec setkali přímo na bitevním poli u Grunwaldu. Během pozoruhodné výpravy divákům zprostředkovávají motivace, prožitky a pocity svých postav. Díky tomu není film 1410: Bitva u Grunwaldu obyčejným a běžným dokumentem o událostech, které se odehrály před mnoha staletími. Místo toho největší triumf v dějinách polské armády znovu ožívá na obrazovce přímo před vašima očima.

Po pěti letech občanské války v Kambodži vstoupili 17. dubna 1975 Rudí Khmerové do hlavního města a svrhli režim generála Lona Nola podporovaného Američany. Téhož dne noví vládci země nařídili obyvatelům Phnompenhu, aby město opustili. Vyhnáním obyvatel Phnompenhu a dalších městských center provedli Rudí Khmerové svůj plán nucené ruralizace. Polovina populace tak skončí na rýžových polích, aby tam byla převychována, čtvrtina obyvatel země zahynula. Co se během let teroru Rudých Khmerů dělo v Phnompenhu, který se stal městem duchů?

Dokumentární film přenese diváka do období prvních dvou století našeho letopočtu, na pomezí jižní Moravy, severního Rakouska, Slovenska a Maďarska, kde se střetávaly dva nejmocnější světy té doby – vyspělá římská civilizace a barbarské germánské kmeny. Římané ve strachu z Germánů postupně vybudovali opevněnou hranici impéria – Limes Romanum, která je měla před barbarskými útoky bránit. Našim územím – jižní Moravou – sice římská hranice přímo neprobíhala, ale archeologové zde objevili řadu památek, které dokládají intenzivní vojenskou činnost obou stran. Tato činnost pak ovlivnila minulost našeho území a také položila základy jeho současné podoby. Díky archeologickým výzkumům se podařilo zrekonstruovat fascinující římský vojenský a obranný systém, každodenní život vojáků i stavbu předsunutých táborů. Film vypráví příběhy římských vojáků i germánských…

Gustave Eiffel u příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 1889 uskutečnil sen všech konstruktérů, postavil nejvyšší věž na světě. V srdci Paříže se mu podařilo vztyčit do nebývalé výšky ocelový kolos o váze 7300 tun. Jeho stavební počin překročil veškeré, do té doby představitelné meze. Věž by však nikdy nestála bez třicetiletých zkušeností s inovativními postupy. Abychom pochopili, o jak geniální konstrukci se jedná, vydáme se po Eiffelových stopách a zblízka si prohlédneme jeho nejvýznamnější díla. Podíváme se na Garabitský viadukt, na železniční most v Bordeaux i na vnitřní konstrukci sochy Svobody. Jak je možné, že stavba věže vymykající se všem stávajícím měřítkům trvala pouhé dva roky? Jaké organizační a technologické výzvy musel Eiffel se svými spolupracovníky v průběhu…

Po porážce nacistického Německa v roce 1945 se Hitlerovi projektanti a stavební inženýři snažili bagatelizovat roli, kterou hráli v souvislosti s holokaustem, a k brutálnímu režimu Třetí říše se nechtěli příliš znát. Dokumentární seriál mapující život a kariéru nejvýznačnějších konstruktérů a inženýrů všemocného führera odhaluje pravdu a ukazuje, jak aktivně se tyto osobnosti podílely na fungování válečné mašinérie, na rozdmychávání antisemitismu a na přesvědčování obyčejných Němců, aby podpořili osudnou expanzivní politiku tehdejšího totalitního systému.

Katastrofa na stadionu Heysel se stala 29. května 1985, kdy na stadionu v Bruselu před začátkem finále Evropského poháru 1985 došlo ke konfliktu mezi fanoušky italského a anglického klubu. Italští fanoušci byli natlačení na hroutící se zeď, když utíkali před fanoušky Liverpoolu. Při střetu zahynulo 39 lidí a 600 jich bylo zraněno. Tento seriál přináší úplný popis incidentu a klade si otázku: Kdo byl nakonec za tuto tragickou událost zodpovědný?

1. Vikingské vyhnanství: Sérii načíná jeden z nejdivočejších válečných národů všech dob. Naším hrdinou – či spíše antihrdinou – je Sigurd Björnsen. Dokonce i mezi vikingy měl tento drsný válečník špatnou pověst.2. Od rytířů k templářům / Geoffroy, maršálek Champagne: Před rytíři v lesklé zbroji zde byli křižáci v kroužkovém brnění. Tím nejlegendárnějším se stal válečný mnich z řádu templářských rytířů Geoffroy z Villehardouinu, oddaný obránce víry, kterého budeme sledovat z Francie do Svaté země.3. Tristan / Kelt, který chtěl být vůdcem: Keltové: divocí domorodci s těly modře pomalovanými, občas bojovali nazí a máchali krásně vytvořenými zbraněmi. Za jakých podmínek se mohl někdo stát vůdcem těchto lidí? To zjistíme díky Keltovi Tristanovi.4. Julius / První občan válečník: Římské legie byly jedinečným bojovým strojem. Ale…

Před pěti sty lety se teprve devatenáctiletý španělský král Carlos I. stal německým „římským králem“ a krátce nato byl korunován Karlem V., císařem Svaté říše římské. Jeho nezměrnou moc podpořilo stříbro ze španělských kolonií v Americe. Nový císař měl velký sen: sjednotit celou Evropu do podoby jediné křesťanské říše, ráje na zemi, „El Dorada“ vystavěného na společné víře. Jenže systematické vyvražďování starověkých Aztéků a Inků ve jménu Karla V. vyvolalo v císaři hluboké výčitky svědomí a vážnou krizi. Jeho sen pro Evropu, který zpočátku vypadal tak slibně, navíc narušily náboženské reformy. Historický snímek představuje Karla V. jako humanistu a také jako válečníka. Byl císařem připraveným jít kvůli vlastním idealistickým cílům a náboženskému přesvědčení do války, kterou chtěl financovat zisky z…