Historický

Emil přijíždí roku 1961 za svým bratrem Alexem do filmového studia Babelsberg v Německu, kde potkává krásnou dívku, do které se zamiluje na první pohled. Myslí si, že je to světoznámá francouzská herečka Beatris, ale je to jen její dablerka Milou. Emil zničí při natáčení kulisy a je drzý na Beatris, a tak je vyhozen ředitelem z Babelsbergu. Milou ho zachrání a utečou spolu na její tajné místo. Emil si s ní domluví další schůzku, na kterou Milou nepřijde, protože jsou uzavřeny hranice mezi východním a západním Německem. Emil Milou opravdu miluje a vymyslí plán, jak ji znovu vidět. Pod falešným jménem si zabere kancelář a chce vymyslet film, kvůli kterému by Beatris s Milou přiletěli zpět. Maskérka Christa ho…

Harold Schenck byl amatérský filmař a fotograf, kterému se v roce 1937 podařilo natočit jedinečné záběry posledních okamžiků existence světoznámé vzducholodi Hindenburg. K záznamu se dokonce nedostali ani tehdejší vládní vyšetřovatelé neštěstí. Snímek začíná dříve než obvyklé filmy známé z týdeníků a byl natočen ze zcela neznámého úhlu, na němž vynikla celková délka a šířka mamutího vzdušného plavidla. Jedná se také o jediné známé záběry Hindenburgu během letu. Tým složený z vyšetřovatelů leteckých neštěstí, historiků a vědců se na základě tohoto nového důkazu pokusí zanalyzovat světoznámé neštěstí.

V roce 2008 skupina stavebních dělníků pokládajících dráty pro nedalekou školu v estonském Saaremaa náhodou objevila první ze dvou lodí z doby Vikingů a v nich lidské kosti a velké množství hrobových předmětů. Brzy se sem zaměřily zraky mezinárodní badatelské obce s otázkami jako kdo jsou lidé v těchto hrobech, kdo je pohřbil a co se tam před 1 300 lety stalo? Archeologové hledají odpovědi na tyto otázky již 13 let a my díky možnosti přístupu k předním archeologům a díky dramatickým rekonstrukcím můžeme také odhalovat tajemství těchto dvou znovuobjevených lodí, jež by mohly změnit naše chápání Evropy z vikingských dob.

Detektiv z oddělení vražd Rod Demery a vědkyně, profesorka Turi Kingová používají moderní techniky při vyšetřování nejzajímavějších vražd z historie. Rod navštíví místa činu a vede rozhovory se svědky archeology, zatímco Turi zkoumá nejnovější forenzní důkazy. Starověké vraždy, které tým vyšetřuje, se odehrály v různých zemích světa včetně Itálie, Skotska, Dánska a USA. Ve Skotsku vyšetřují hned dvě vraždy – jednou je vražda vojáka a druhou podivná smrt Pikta, který byl nalezen v odlehlé jeskyni. Vydají se také do Itálie, aby vyšetřili záhadný případ středověkého vojevůdce, o němž se mnozí domnívají, že byl otráven… A také prošetří dvě z nejslavnějších starověkých vražd v historii, Ledového muže Ötziho a Tollundského muže, který byl nalezen v bažině v Dánsku. Rod a Turi…

Jedná se o film, který v příběhu Husova italského žalářníka Roberta Tallia a nevěstky Markéty, popisuje historické události v Kostnici a poslední měsíce života Jana Husa. Tento film však nemá být věrnou historickou rekonstrukcí, ale za cenu určité fabulace má především zdůraznit některé z Husových myšlenek a přiblížit je současnému divákovi.

Oktavián, později první římský císař Augustus. S pomocí svých vojsk se probojoval k moci. Své konkurenty převyšoval chytrostí a bezohledností. Přesto za vlády tohoto muže začíná období rozkvětu Římské říše. Moc mu pomáhá upevňovat i jeho ctižádostivá žena Lívia, která mu byla rádkyní a důvěrnicí. Jejich manželství zůstalo bezdětné, přesto se mezi jejich potomky z předchozích manželství rozhořel krvavý boj o následnictví. Na straně jedné Lívia a její syn Tiberius, na straně druhé Augustova jediná dcera Julia, jež přivedla na svět tři právoplatné vnuky císaře. Která z žen vyhraje a přiměje vladaře, aby jejímu synovi přenechal řízení Římské říše? Uspět může jen ta, která se nezalekne vražd.

Velehradské příběhy svobody z let nesvobody.Velehrad ležící nedaleko Uherského Hradiště je bezesporu jedním z nejvýznamnějších poutních míst celé země, možná dokonce i místem nejvýznamnějším. Široká veřejnost jeho dávnou historii zná a přímo si jej spojuje s dědictvím Velké Moravy, s dědictvím věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Podstatně méně známá je ale jeho historie nedávná. Historie, při níž si toto místo muselo doslova vybojovat a obhájit své postavení a svou tradici. Komunistický režim se pokoušel umenšit jeho církevní význam, zakrýt duchovní odkaz a lidé, kteří se v tomto směru proti režimu postavili, byli pronásledováni. Toto období je rámováno lety 1948 až 1989, i když toto rozmezí možná není úplně přesné: závěr období nesvobody je tu spíše symbolizován návštěvou Jana Pavla II. v dubnu…

Proč je Večerníček držitelem světového rekordu? Co měli na Ústředním výboru KSČ proti duchovi hradního pána Ruprechta? Kam zmizel Ahníkov, rodiště maxipsa Fíka? Jak je to s autorstvím Krkonošské pohádky? Co se stane, když Mach a Šebestová obživnou? S jakými problémy se potýkal seriál Broučci a kdy se směl a nesměl vysílat? Znělka k Večerníčku je nejdéle vysílanou znělkou, docházelo v ní jen k drobným úpravám. Před více než půlstoletím výtvarník Radek Pilař nakreslil figurku kluka s novinovou čepicí na hlavě, který sedí na houpacím koníkovi, který se po chvíli změní v autíčko a nakonec v cirkusovou jednokolku. Režii měl Václav Bedřich a animaci dělal Antonín Bureš, hudbu, která se nikdy neobehrála, složil Ladislav Simon. Hlas klukovi Večerníčkovi propůjčil Michal…

Dramatický příběh z 9. století zachycuje počátky šíření křesťanské kultury na Velké Moravě a v našich zemích i politické vztahy tehdejší střední Evropy. Příchod slovanských věrozvěstů Konstantina (později známého jako Cyril) a jeho bratra Metoděje, kteří byli prohlášeni za svaté, souvisel nejen se vznikem nového literárního jazyka a slovanské liturgie, ale jeho význam spočíval i v mnoha dalších kulturních podnětech, které jsou dodnes často předmětem sporů. Oba kněží přicházejí v době formování území Velké Moravy i v čase mnoha mocenských střetů, zejména s Franskou říší. Filmový přepis je pokusem o historickou rekonstrukci těchto sporů a zájmů jednotlivých panovníků a církve.

Moje století je mozaikou příběhů ze století naší republiky ve vzpomínkách stoletých obyvatel od vzniku Československa až k jejich/její současnosti. „Malé“ osudy protagonistů z většiny regionů naší země prostupují archivními obrazy zásadních historických událostí. Dokument je dobrodružným pátráním po naší národní identitě. Po tom, kdo jsme byli a kdo jsme. Sledujeme subjektivní svědectví žijících 25 stoletých lidí v historii naší republiky. Zásadní momenty jejich osobních příběhů sledujeme v souvislosti se společenskými proměnami od první republiky přes 2. světovou válku, 50. léta, rok 1968 a normalizaci až k sametové revoluci. Některým společenské proměny zásadně změnily směřování osudu, jiní se přizpůsobili. Výsledná mozaika zdůrazňuje individuální prožitky, postoje, názory, reflektuje proměnu času a dojímá v dotecích s dobou dávno minulou skrze bezmála zázrak…