Historický

Osvětim – místo, kde vyhasla lidskost a kde se nepředstavitelné stalo skutečností. Symbol utrpení, krutosti a smrti. Poznejte, co se za zdmi tohoto koncentračního tábora dělo, když se blížilo osvobození… Před osmdesáti lety se otevřely brány Osvětimi a odhalily světu nejtemnější podobu lidské krutosti. Ale co se událo během posledních měsíců před osvobozením jednoho z nejvíce nechvalně proslulých koncentračních táborů? Tušili uvěznění lidé, že se blíží svoboda? A co jejich nacističtí věznitelé? Na konci ledna 2025 uplynulo 80 let od osvobození Osvětimi. Při té příležitosti proběhla výjimečná a jedinečná celosvětová vzpomínková akce. Její organizátoři už dopředu upozorňovali na to, že jde o definitivně poslední takto významné výročí slavené za účasti posledních bývalých vězňů, kteří holocaust přežili. Také proto byla očekávání více…

Potřeba moci, touha po tyranské kontrole a následný teror rozpoutaný k dosažení jejich cílů činí z diktátorů jedny z nejvíce fascinujících postav v historii. V tomto seriálu se podíváme na některé z nejznámějších diktátorů 20. století, od jejich vzestupu k moci až po jejich nevyhnutelný pád…

Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před…

Clément Lacaze se setkává s Marií-Rosé Astié, feministkou rané doby, a rozhodne se ji naučit složitému umění souboje.

Zhruba před pěti stoletími došlo k zásadní revoluci, která převrátila tradiční konstrukci lodí. Během několika málo let se lodě změnily z malých pobřežních dopravních prostředků v mohutná zaoceánská plavidla schopná dálkových průzkumů. Tato konstrukční vylepšení měla zásadní význam pro zahájení evropské éry imperiální expanze a kolonizace, svržení domorodých civilizací Nového světa i šíření epidemií s tragickými následky. Z této doby se dochovalo jen několik vraků, po nichž zůstaly jen hrubé nákresy a neúplné záznamy. Nyní byl však u švédského pobřeží konečně nalezeny pozůstatky jedné z těchto lodí, postavené přibližně ve stejné době jako trojice Kolumbových plavidel.

Willendorfská venuše, důmyslně zpracovaná soška ženy stará 29 000 let, je nahou a smyslnou svědkyní starší doby kamenné. Koho představuje? Je skutečným vyobrazením ženy či ideálu? Je poctou ženám – matkám? Z analýzy věhlasné sošky i dalších archeologických nálezů z území Rakouska i České republiky vyplývá, že život v paleolitu byl rozmanitější, než se předpokládalo, což se týká i role žen, které velmi pravděpodobně vykonávaly stejné činnosti jako muži. Byly lovkyněmi velké zvěře a strážkyněmi dávného vědění. Vraťte se s námi o 29 tisíc let do minulosti k lidem, kteří nám byli mnohem podobnější, než si myslíme.

Francie byla za krále Ludvíka XIII. plná lží, intrik a zrady. Jako čtrnáctiletý chlapec se d‘ Artagnan (Justin Chambers) stane svědkem vraždy laskavé matky a otce, vysloužilého mušketýra. Zabil je Febre, podlý pobočník kardinála Richelieua. D’Artagnan mu přísahá pomstu a začne se učit šermu u mistra Plancheta, který osiřelého chlapce vezme pod ochranná křídla. O čtrnáct let později d´Artagnan opouští rodné Gaskoňsko a vydává se do Paříže, aby dostál otcovu přání stát se mušketýrem a svému slibu, že pomstí smrt rodičů. Bohužel dorazí krátce poté, co se mušketýrský sbor stane obětí intrik kardinála Richelieua…

Po třech desetiletích války a ničení památek přichází nová generace mezinárodních archeologů, která reaguje na výzvu iráckých památkových úřadů a znovu otevírá vykopávky mytických mezopotámských měst Ninive, Lagaš a Larsa. Díky využit digitálních technologií, které v této oblasti ještě nikdy nebyly použity, se jim podaří ohromující objevy, když zároveň přijdou s novými teoriemi o vývoji těchto vůbec prvních měst postavených člověkem. Také se snaží toto irácké dědictví zachovat. Tvůrci pořadu měli exkluzivní přístup v rámci této americké, italské a francouzské mise, a tak budeme mít možnost být u tohoto jedinečného okamžiku objevu.

Císaře Franze Josefa zdržují ve Vídni neodkladné státní záležitosti a Sissi tak odjíždí sama do Maďarska, aby s pomocí hraběte Andrassyho získala revolucionářsky smýšlející šlechtu na stranu Habsburků. Andrassy vyzná Sissi lásku, ale ona ví, že patří jen Franzi Josefovi. Císařský pár se poté rozhodne strávit několik dní v Bad Ischlu, daleko od tlaku vídeňského dvora. Ale protože Sissi v Maďarsku onemocněla plicní chorobou, vydává se brzy nato na jih, aby se tam díky mírnějšímu podnebí uzdravila. Po její rekonvalescenci uskuteční císařský pár v zájmu zlepšení napjatých vztahů s italskou šlechtou oficiální státní návštěvu v italských provinciích. To se však neobejde bez skandálu, jelikož italská šlechta pošle místo sebe na slavnostní představení do milánské Scaly služebnictvo…

Nebýt lahve skotské a noční návštěvy hudebníka Gregga Allmana, Jimmy Carter by možná nikdy nebyl zvolen 39. prezidentem Spojených států. Dokument mapuje většinou zapomenutý příběh o tom, jak Carter, milovník všech druhů hudby, navázal úzké pouto s hudebníky Williem Nelsonem, Allman Brothers, Bobem Dylanem a dalšími. Carter, který neměl dostatek finančních prostředků na kampaň, spoléhal na podporu těchto umělců, kteří mu v demokratických primárkách poskytli rozhodující podporu. Po Carterově zvolení se hudebníci stali častými hosty v Bílém domě. Hudba hrála během Carterova života a v jeho práci důležitou roli. Proto se stala i nedílným tématem poutavého portrétu nejdéle žijícího prezidenta v americké historii.