Historický

Zajímavosti o světových knihovnách a jejich významu – od u nás méně známých asijských biblioték, přes evropské sbírky až po věhlasnou vatikánskou knihovnu. Jakou roli plní tyto instituce dnes? Mají dnes knihovny nejlepší časy za sebou? Jsou to už jen pouhá skladiště z dob počátků a nejvyšší slávy civilizací? První část dvoudílného dokumentu dává nahlédnout po boku korejského televizního štábu do míst, kde kdysi stávaly starořímské bibliotéky, do papežské Vatikánské knihovny, kam je vstup přísně omezen, či do nejstarší stále používané židovské sbírky písemností, založené v roce 1616 v Amsterdamu… V dnešní době někteří lidé věří, že odpověď na všechno lze najít online. Jsou tedy už knihovny přežitkem? Korejští dokumentaristé se domnívají, že tomu tak není a že jsou to i dnes…

Osvětim – místo, kde vyhasla lidskost a kde se nepředstavitelné stalo skutečností. Symbol utrpení, krutosti a smrti. Poznejte, co se za zdmi tohoto koncentračního tábora dělo, když se blížilo osvobození… Před osmdesáti lety se otevřely brány Osvětimi a odhalily světu nejtemnější podobu lidské krutosti. Ale co se událo během posledních měsíců před osvobozením jednoho z nejvíce nechvalně proslulých koncentračních táborů? Tušili uvěznění lidé, že se blíží svoboda? A co jejich nacističtí věznitelé? Na konci ledna 2025 uplynulo 80 let od osvobození Osvětimi. Při té příležitosti proběhla výjimečná a jedinečná celosvětová vzpomínková akce. Její organizátoři už dopředu upozorňovali na to, že jde o definitivně poslední takto významné výročí slavené za účasti posledních bývalých vězňů, kteří holocaust přežili. Také proto byla očekávání více…

Potřeba moci, touha po tyranské kontrole a následný teror rozpoutaný k dosažení jejich cílů činí z diktátorů jedny z nejvíce fascinujících postav v historii. V tomto seriálu se podíváme na některé z nejznámějších diktátorů 20. století, od jejich vzestupu k moci až po jejich nevyhnutelný pád…

Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před…

Clément Lacaze se setkává s Marií-Rosé Astié, feministkou rané doby, a rozhodne se ji naučit složitému umění souboje.

Zhruba před pěti stoletími došlo k zásadní revoluci, která převrátila tradiční konstrukci lodí. Během několika málo let se lodě změnily z malých pobřežních dopravních prostředků v mohutná zaoceánská plavidla schopná dálkových průzkumů. Tato konstrukční vylepšení měla zásadní význam pro zahájení evropské éry imperiální expanze a kolonizace, svržení domorodých civilizací Nového světa i šíření epidemií s tragickými následky. Z této doby se dochovalo jen několik vraků, po nichž zůstaly jen hrubé nákresy a neúplné záznamy. Nyní byl však u švédského pobřeží konečně nalezeny pozůstatky jedné z těchto lodí, postavené přibližně ve stejné době jako trojice Kolumbových plavidel.

Willendorfská venuše, důmyslně zpracovaná soška ženy stará 29 000 let, je nahou a smyslnou svědkyní starší doby kamenné. Koho představuje? Je skutečným vyobrazením ženy či ideálu? Je poctou ženám – matkám? Z analýzy věhlasné sošky i dalších archeologických nálezů z území Rakouska i České republiky vyplývá, že život v paleolitu byl rozmanitější, než se předpokládalo, což se týká i role žen, které velmi pravděpodobně vykonávaly stejné činnosti jako muži. Byly lovkyněmi velké zvěře a strážkyněmi dávného vědění. Vraťte se s námi o 29 tisíc let do minulosti k lidem, kteří nám byli mnohem podobnější, než si myslíme.

Francie byla za krále Ludvíka XIII. plná lží, intrik a zrady. Jako čtrnáctiletý chlapec se d‘ Artagnan (Justin Chambers) stane svědkem vraždy laskavé matky a otce, vysloužilého mušketýra. Zabil je Febre, podlý pobočník kardinála Richelieua. D’Artagnan mu přísahá pomstu a začne se učit šermu u mistra Plancheta, který osiřelého chlapce vezme pod ochranná křídla. O čtrnáct let později d´Artagnan opouští rodné Gaskoňsko a vydává se do Paříže, aby dostál otcovu přání stát se mušketýrem a svému slibu, že pomstí smrt rodičů. Bohužel dorazí krátce poté, co se mušketýrský sbor stane obětí intrik kardinála Richelieua…

Po třech desetiletích války a ničení památek přichází nová generace mezinárodních archeologů, která reaguje na výzvu iráckých památkových úřadů a znovu otevírá vykopávky mytických mezopotámských měst Ninive, Lagaš a Larsa. Díky využit digitálních technologií, které v této oblasti ještě nikdy nebyly použity, se jim podaří ohromující objevy, když zároveň přijdou s novými teoriemi o vývoji těchto vůbec prvních měst postavených člověkem. Také se snaží toto irácké dědictví zachovat. Tvůrci pořadu měli exkluzivní přístup v rámci této americké, italské a francouzské mise, a tak budeme mít možnost být u tohoto jedinečného okamžiku objevu.

Císaře Franze Josefa zdržují ve Vídni neodkladné státní záležitosti a Sissi tak odjíždí sama do Maďarska, aby s pomocí hraběte Andrassyho získala revolucionářsky smýšlející šlechtu na stranu Habsburků. Andrassy vyzná Sissi lásku, ale ona ví, že patří jen Franzi Josefovi. Císařský pár se poté rozhodne strávit několik dní v Bad Ischlu, daleko od tlaku vídeňského dvora. Ale protože Sissi v Maďarsku onemocněla plicní chorobou, vydává se brzy nato na jih, aby se tam díky mírnějšímu podnebí uzdravila. Po její rekonvalescenci uskuteční císařský pár v zájmu zlepšení napjatých vztahů s italskou šlechtou oficiální státní návštěvu v italských provinciích. To se však neobejde bez skandálu, jelikož italská šlechta pošle místo sebe na slavnostní představení do milánské Scaly služebnictvo…