Historický

Vitorazsko, kraj na česko-rakouském pomezí, od konce 30. do počátku 50. let minulého století. Češi tu nosí německá jména a Rakušané mají naopak často jména česká, což je dáno tím, že historicky tenhle kraj jednou patřil k Čechám, jindy zase k Rakousku. I proto tu národnost nikdy moc neřešili. Jenže dochází k anšlusu Rakouska, druhá světová válka klepe na dveře a oni musí učinit osudové rozhodnutí, k jaké národnosti se přihlásit. Někdo vzhlíží k Hitlerovi, jiný je srdcem Čech, další chce jen dosáhnout na nejrůznější dávky. Válečné útrapy jsou tu podobné strastem jiných – někdo musí narukovat do wehrmachtu, jiného odveze gestapo, další dostane želízka kvůli přečinu ryze kriminálnímu. To skutečné peklo ale přichází až s osvobozením na jaře 1945….

Automobilová závodnice Eliška Junková ve voze Bugatti uhání od vítězství k vítězství – a inspiruje skladatele Jaroslava Ježka ke zkomponování foxtrotu „Bugatti Step“. Z virtuózního klavírního kusu se stává legendární hit tančíren i mladých umělců, kteří ve 20. a 30. letech 20. století spoluutvářejí dějiny české hudby. Prostřednictvím osudů a skladeb Erwina Schulhoffa, Jaroslava Ježka, Viktora Ullmanna, Bohuslava Martinů a skladatelky a první české dirigentky Vítězslavy Kaprálové přibližuje tento bezmála hodinový dokument umělecky plodnou, pestrou, radostnou, hravou a experimentální kapitolu českých hudebních dějin zasazenou mezi dvě světové války. Na mladé tvůrce působí do Prahy doléhající zvuk jazzu, swingu a nádech exotiky mnohem lákavěji než suchopárné večery komorní hudby. Umělci se vzájemně inspirují, diskutují, prezentují se na mezinárodní úrovni a řada…

V dubnu 1945, kdy se z východu blíží Stalinova Rudá armáda a západní spojenecká vojska rychle postupují přes Francii a Belgii, čeká Adolf Hitler ve svém bunkru na svůj osud a přemýšlí o chybách, které mu prohrály válku.

Tento upřímný seriál nic neskrývá. Ukáže nám, jak posluhovali obyčejní lidé kruté ideologii, až se z nich stali tyrani a masoví vrahové. Každý díl rozebírá vždy samostatné téma a pátrá po souvislostech mezi hlavními událostmi, situacemi a dotčenými osobami. Seriál zpracovává historii SS od postupného rozkvětu až po „konečné řešení“, včetně náboru cizích státních příslušníků do jednotek a pozdějších pokusů zmizet před justičními orgány. Jednotlivé epizody jsou většinou založeny na archivních záznamech rozhovorů natočených s oběťmi a jejich potomky, respektive na záběrech či snímcích zobrazujících pachatele a jejich rodiny.

Rozpad Jugoslávie na konci 20. století byl výsledkem mnoha válek a konfliktů, které více než sto let sužovaly jihovýchodní Evropu. Jejich otřesná krutost dosud nevymizela ze srdcí a myslí většiny obyvatel celého regionu. Proto i dnes dochází k násilným střetům, které jsou jedním z důvodů neustálého nasazení mírových vojenských sil OSN přezdívaných Modré přilby. Někteří lidé zkrátka nedokážou na krvavou minulost jen tak zapomenout. Historická mini série Balkán v plamenech proniká k podstatě klíčových střetů a válečných konfliktů. Strhující rozbor této jihovýchodní krize doplňují výpovědi očitých svědků a mezinárodních expertů. Balkán v plamenech je napínavý a fascinující příběh o genezi státu, éře svrchovaného diktátora Tita, válce v Jugoslávii, ale také o tom, jakou na to vše má vliv minulost i…

Slunce obíhá kolem Země – tento světonázor řeckého astronoma Ptolemaia byl více než 1500 let považován za nezpochybnitelnou pravdu. Dokonale zapadal do křesťanského pohledu na svět, podle kterého Bůh stvořil Zemi jako střed celého vesmíru. Ale v ptolemaiovském kalendáři se data a roční období nepřehlédnutelně rozcházela. Papež požadoval jeho reformu. A dostal více, než si představoval. Astronom a učenec Mikuláš Koperník, který byl přepracováním kalendáře pověřen, už dávno předtím objevil něco naprosto převratného a revolučního. Jeho zjištění byla správná a pravdivá, přesto představitele křesťanské víry vážně popudila. Objev, že Země ve skutečnosti obíhá Slunce, byl nebezpečný. Měl Koperník zveřejnit své výpočty, nebo se raději dále držet toho, co se hlásalo v kostele?

Píše se rok 1913 a v Evropě se šíří zvěsti o tom, že bude válka. Anton je mladý muž, který touží očistit jméno své rodiny od hanby, kterou jí způsobil jeho otec, když ji opustil. Nyní se chce prosadit a stát se důstojníkem kavalerie. Během vojenského cvičení pomáhá stárnoucímu šlechtici, který ho pozve na své sídlo. Tam se setkává s jeho dcerou Edith, která je následkem osudné nehody upoutána na invalidní vozík. Anton je přijat do rodiny, což mu dává naději na dobrou budoucnost, ale čím více se s Edith sbližuje, tím větší má strach, že ji zklame a zraní. Kvůli tomu brzy přestává mít odvahu upřímně projevovat svoje city. Film Polibek je tak dramatem dánského režiséra Billeho Augusta o…

Čím je dalajláma starší, tím více otázka jeho nástupnictví odhaluje nejen problémy kolem budoucnosti Tibeťanů, ale také složitou geopolitickou rovnováhu světa. Indie, Spojené státy a Evropa podporují Tibet, který se od anexe v roce 1950 dožaduje autonomie. Napětí s Čínou, odhodlanou jmenovat budoucího dalajlámu, však vyvolává obavy, že se spor ještě více zradikalizuje. Zejména proto, že čínsko–indická hranice je sporná a diskutuje se o ní již od roku 1962. Po anexi Tibetu Mao Ce–tungovou lidovou armádou ztratila Indie svého buddhistického souseda a ocitla se tváří v tvář komunistické Číně. Citlivě vnímala těžkou situaci tibetského lidu, který procházel násilnou sinizací, a poskytla azyl 14. dalajlámovi a uprchlíkům, kteří utíkali před represemi, i když tím riskovala, že se znelíbí Velkému kormidelníkovi Maovi. Od…

Film je natočen podle skutečné události a odehrává se v období po druhé světové válce. Ben Foster hraje Harryho Hafta, boxera, který bojoval se svými spoluvězni v koncentračních táborech, aby přežil. Pronásledován vzpomínkami a pocitem viny se snaží pomocí prestižních zápasů proti boxerským legendám, jako je Rocky Marciano, znovu najít svou první lásku.

Před čtvrtstoletím se hrstka dobrodruhů pustila do odvážného úkolu: postavit repliku středověkého opevněného hradu pouze za použití technik a metod středověku. V Guédelonu, v srdci burgundského lesa, začal ze země vyrůstat hrad, který se staví dodnes. Cílem je využít experimentální archeologii k obohacení našich znalostí o středověku. Teorie 21. století jsou podrobeny zkoušce zkušeností ze 13. století. Staveniště v Guédelonu je fantastickou branou do tajemství středověkých stavitelů.