Historický

V době, která už byla už uvnitř zralá šířit osvětu a humanismus , se vrátil znovu překonaný středověk a nejprimitivnějším způsobem uvedl znovu do chodu hrozný mechanismus demagogie, dogmat, patologických skutků a vzkřísil právo argumentu odvozeného z temného mýtu. Ponurý snímek rekonstruuje jeden z několika procesů proti čarodějnicím, které se v letech 1678-1695 konaly na velkolosinském panství. Nevinní a zcela bezúhonní lidé byli zastrašováním, vydíráním a mučením přivedeni k ,,dobrovolnému“ přiznání a skončili potupnou smrtí na hranici.

21. prosince 1988. Blíží se Vánoce a nad skotským maloměstem dojde k explozi. V Lockerbie nastává panika, šok a zmatek. Poslechněte si zprávy z první ruky, jak je formulují očití svědkové, příbuzní, lidé přítomní na místě a členové záchranných týmů, jejichž úkolem bylo obnovit pořádek po nejsmrtelnější katastrofě Velké Británie.

V dávných dobách bylo římské vojsko považováno za naprosto neporazitelné. Velkolepé úspěchy na bitevních polích byly triumfálně vybojovány díky úsilí výjimečně silné římské armády. K nejlepším jejím jednotkám jednoznačně patřila těžká pěchota. Legionáři, jak se těmto jednotkám říkalo, byli nesmírně schopní, disciplinovaní a naprosto neohrožení – takřka jako mytičtí hrdinové. Přesto šlo o obyčejné muže z masa a kostí. Jaký byl jejich život? Jaký typ muže se stával legionářem? Jakým způsobem legionáři žili a o čem snili? Co je spojovalo tak nerozlučně, že byli ochotni riskovat život pro ostatní vojáky? Díky objevům starověkých římských vojenských táborů v různých koutech Evropy dnes odhalujeme nové poznatky o životech jejich obyvatel. Nevyčíslitelně cenné historické artefakty, jako jsou staré zbraně, útržky oblečení, nebo dokonce…

Rokem 1492 začalo téměř sto let trvající brutální španělské dobývání Ameriky a začátek tzv. dobyvatelské éry, bezohledné a násilné. Ovládnutí obrovských částí Nového světa muži jako Kolumbus a Cortés znamenalo pád mocných civilizací Aztéků a Inků a smrt milionů původních obyvatel v důsledku útlaku, zotročování a smrtelných nemocí. Konkvistadoři jsou v populární kultuře vykreslováni jako stateční křesťanští průkopníci, ale za jejich vzestupem a pádem se skrývá daleko temnější příběh, plný nepředstavitelných zvěrstev a neukojitelnou a zaslepenou touhou po zlatě, moci a slávě.

Profesorka Bettany Hughesová nachází inspiraci napříč historií, zkoumá slavné poklady i nové nálezy z minulosti. V rámci úkolu, jehož cílem bylo najít pozitiva v době pandemie Covid-19, zavolala Bettany svým přátelům a kontaktům po celém světě, aby zjistila, na čem pracují a o co se chtějí podělit. Mnozí ji pozvali k průzkumu nových objevů a umožnili přístup na významná místa, např. k právě probíhajícím vykopávkám, kde byly odkryty – dokonce v přímém přenosu na kameru – některé z největších nálezů posledních let. Mezi pozoruhodné zajímavosti patří rajský ostrov královny Alžběty II. na Maltě, překvapivě nedávná neandrtálská minulost Gibraltaru, aktuální vykopávky paláce Alexandra Velikého v Řecku a překvapivé italské romantické úkryty.

Jeruzalém je město, kde dodnes panuje napětí. Příliš mnoho náboženských skupin si na něj klade nárok. Příčiny jsou ukryté až hluboko v dějinách, v čase krále Davida… Historický dokumentární seriál Jeruzalém: Město víry a sváru vypráví příběh jednoho z nejrozporuplnějších a nejkontroverznějších míst v dějinách lidstva. Ohlíží se za šesti rozhodujícími konflikty za dobu jeho existence a s nimi spojenými, nesmiřitelnými sváry mezi několika různými stranami, které ho postupně formovaly a definovaly. Fascinující a strhující příběh začíná v biblických časech a pokračuje přes období rozkvětu římské říše, až po studenou válku. Nejen, že je „svaté město“ Jeruzalém jeho hlavním hrdinou, navíc díky tomuto seriálu ožívá jako nikdy předtím.

Dosud nezveřejněné svědectví ze soudního procesu odhaluje šokující podrobnosti o 2. světové válce a vnitřním fungování nacistické mašinerie. Uslyšíme výpovědi Hitlerových nohsledů, mimo jiné Hermanna Göringa, Wilhelma Keitela, Alberta Speera a Rudolfa Hesse, i jejich obětí a očitých svědků.

Poznejte, jak probíhaly oslavy konce 2. světové války ve světě, a hlavně v Londýně, a to 8. května 1945 od půlnoci do půlnoci…

Těžištěm dokumentu je především líčení posledních dnů Vlasovovy armády, které se odehrávaly na našem území. Zaměřuje se na účinkování Vlasovců na Pražském povstání v květnu 1945, jejich ústup od Prahy a tragické finále. Zaměří se také na hořký osud samotného generála Vlasova – jeho dramatické zajetí, inscenovaný soud a popravu. Film hodlá konfrontovat tvrzení, která byla v minulosti předkládána oficiální ideologií, se skutečností a se zjištěnými fakty. Rozbíjí obvyklá černobílá klišé o druhé světové válce a snaží se o objektivní zhodnocení podílu Vlasovců na válečném dění i na záchraně Prahy za květnového povstání.

Kitty, imaginární kamarádka, které Anne Franková psala svůj slavný deník, ožije v dnešním Amsterdamu. Kitty, která si neuvědomuje, že od té doby uběhlo 75 let, je přesvědčená, že když je naživu ona, musí být i Anne. Vydává se na cestu do časů Anny Frankové, aby svou milovanou přítelkyni našla. Vyzbrojena vzácným deníkem s pomocí jejího kamaráda Petra, který provozuje tajný úkryt pro uprchlíky bez dokladů, sleduje stopy Anny od úkrytu až po její tragický konec během holokaustu. Kitty, ztracena v současném světě a znechucená nespravedlností, kterou musí snášet dětští uprchlíci, chce naplnit Annin odkaz. Svou upřímností předkládá poselství naděje a štědrosti adresované budoucím generacím.