Historický

Počátkem patnáctého století krvácí Francie pod nemilosrdnými údery anglických dobyvatelů. Křehká sedmnáctiletá venkovanka Johanka (Milla Jovovichová), do jejíhož dětství krutě zasáhla válka, přichází za budoucím králem Karlem VII (John Malkovich) a žádá ho o armádu. Je skutečně poslem boží vůle, jak o sobě tvrdí? Když charismatická dívka prokáže u dvora jisté nadpřirozené schopnosti, získá skutečně velení nad zbytky francouzské armády, která marně obléhá Orleans. Zoufalým útokem ignorujícím základy válečné taktiky se jí podaří Angličany překvapit a za cenu velkých ztrát nakonec zvítězit. Johanka je šokovaná krutostí války, ale věrna svému božskému poslání spěchá s nejvěrnějšími bojovníky k hradbám Paříže, aby dokončila osvobození Francie. Král vrcholně spokojený s pozvolným obratem ve válce Johanku záměrně nepodpoří. Z prosté dívky se stává nepohodlná…

Druhá světová válka, 7. duben 1944. Pro tisíce vězňů z celé Evropy ve špinavých barácích a s jídlem na příděl den jako kterýkoliv jiný. Zatímco ostatní chtějí jen přežít, skupinka vězňů připravuje útěk. Když se spoluvězni shromažďují na večerní přepočítávaní, jsou už šestadvacetiletý Fredy a o šest let mladší Valér ukryti v jámě pod hromadou trámů. Nevyzrazení potřebují vydržet tři dny. Tak dlouho Němci hledají ty, kteří se pokusí o útěk z koncentračního tábora v Osvětimi. Když zvuk sirén ohlásí konec hledání, dva vyhladovělé a zmrzlé mladíky čeká sto kilometrů přes hory a nepřátelské hlídky na cestě do rodné země, na území Československa. Pokud to zvládnou, sepíšou zprávu o osvětimském pekle. Ten nejtěžší okamžik je však teprve čeká – přesvědčit svět, aby uvěřil. Film zachycuje skutečný…

Paříž, 1887. Duel je sice oficiálně zakázanou, ale stále běžnou praxí. A pro mnohé také jediným způsobem, jak si udržet svou čest. Clément Lacaze, mistr šermu, se marně snaží odradit svého synovce od nerovného souboje se zkušeným plukovníkem Berchèrem. Marie-Rose Astié de Valsayre, feministka, která bojuje za rovnoprávnost žen, se snaží dokázat, že čest není pouze mužskou záležitostí. Historický snímek herce a režiséra Vincenta Pereze efektně využívá jednotlivé varianty duelů – s kordy, pistolemi nebo s šavlemi na koních.

Římský generál Maximus (Russell Crowe) opět dovedl své legie k vítězství na bitevním poli. Válka je vyhrána a Maximus sní o domově. Nepřeje si nic jiného, než se vrátit k ženě a svému synovi. Umírající vládce Marcus Aurelius (Richard Harris) pro něj nicméně má ještě jeden úkol. Žádá, aby se generál ujal vlády. Commodus (Joaquin Phoenix), dědic trůnu, žárlí na vládcovu přízeň Maximovi a nařizuje Maximovu popravu, včetně jeho rodiny. Maximus sice o vlásek unikne smrti, ale těžce zraněného ho „zachrání“ otrokáři. Maximus se tak dostane do gladiátorské školy a v aréně jeho sláva den ode dne roste. Nyní přichází do Říma, aby pomstil vraždu ženy a svého syna, aby zabil nového císaře – Commoda. Poznal, že jediná moc, silnější…

Stejně jako v západních zemích, i v někdejších republikách Sovětského svazu podporovala rozvoj automobilového průmyslu řada nadšených inženýrů zapálených pro věc. V SSSR ovšem – na rozdíl od svých západních kolegů – neustále naráželi na překážky a omezení, a proto byli nuceni při konstrukci nových aut uzavírat kompromisy, v jejichž pozadí se skrývaly politické nebo prestižní důvody. Sovětský režim byl každopádně pro zvyšování kupní síly obyvatel a dělal vše pro to, aby různé druhy zboží, mezi nimi i nové dopravní prostředky, byly pro lidi dostupné. Východoevropští konstruktéři, kteří nebyli o nic méně kreativní než jejich západní kolegové, přišli s mnoha nápady, ale mnoho vysněných aut se dostalo nanejvýš do fáze prototypu. A co bylo vyvinuto, zůstalo za hranicemi úplně neznámé….

Seneca byl učitelem nechvalně proslulého císaře Nerona, který ho obvinil ze zosnování jeho vraždy.

Dramatický příběh na motivy skutečných událostí. Rok 1961, severní Atlantik. První sovětská jaderná ponorka s označením K-19 se vydala na svojí první ostrou plavbu. Ještě před vypuštěním na otevřené moře si kvůli sérii nešťastných nehod vysloužila přezdívku výrobce vdov. Už zanedlouho po vyplutí tato přezdívka získá další opodstatnění, protože vedená dvěma veliteli-rivaly, se ponorka opět dostane do velkých problémů. V lepším případě jen rozšíří dlouhou sérii velkých neštěstí 20.století, v tom horším se může stát příčinou nukleární exploze, která přivede obě supervelmoci studené války ke zničujícímu nukleárnímu konfliktu. Osud světa nyní leží v rukách vystrašených námořníků, a bude záležet na schopnostech obou velitelů, zda překonajít osobní neshody tváří v tvář hrozící katastrofě.

Postavy čtyř hrdinů bez bázně a hany, kteří se bijí ve jménu francouzského krále a snaží se překazit intriky pletichářského kardinála, zrádného vévody z Buckinghamu a dvojité agentky Milady de Winter, snad netřeba představovat. Z původní románové epopeje Alexandra Dumase staršího, četných převyprávění i nespočtu filmových převedení je všechny důkladně známe. Paul W. S. Anderson ve své moderní interpretaci ctí reálie příběhu a své novodobé ztvárnění hodlá přiblížit výpravnosti původního literárního díla.

Velkolepá historická sága mapuje život i legendu jedné z nejvýraznějších postav světové historie, odvážného a neúprosného dobyvatele, Alexandra Velikého, který ve věku 32 let vytvořil největší impérium všech dob. Minulost a přítomnost se střetává v mozaice triumfů i porážek, ve kterých se promítají vzpomínky z dětství i Alexandrův vzestup k moci. Historický velkofilm ukazuje celý Alexandrův život. Od dospívání, které bylo naplněno sny o slávě a dobrodružství, až po jeho osamělou a mystickou smrt. Od bouřlivého vztahu s rodiči – mocný král a královny předurčili svého syna jako následníka trůnu za každou cenu, až po chvíle, kdy vyburcoval své společníky i vedl obrovskou armádu přes vyprahlá válečná pole v Persii i přes zasněžené vrcholky indických hor. Film je kronikou Alexandra…

Rakouská princezna Marie Antoinette byla téměř ještě v dětském věku, když se stala manželkou mladého francouzského krále Ludvíka XVI., aby tak byly uspokojeny politické zájmy francouzské i rakouské vládnoucí dynastie. Ale ani Versailles se svou příslovečnou nádherou nemůže zastřít skutečnost, že se Marie Antoinette ve dvorské atmosféře skandálů a intrik cítí velmi osamocená. Další rána ji stihne v okamžiku, kdy zjistí, že je jí král nevěrný s jednou z dvorních dam. Frustrovaná královna hledá útěchu v nekonečných bezuzdných výstřelcích, čímž ovšem na svou hlavu přivolá hněv šlechty i lidu. A to nakonec zpečetí její osud.