Komedie

Pod heslem parodie najdete v encyklopedii tuto definici: „Parodie je přetvoření původního obsahu do směšného charakteru. Imituje originální dílo, na něco naráží, zdůrazňuje chyby nebo naopak záměrně dělá vše dokonale.“ Zparodovat se dá prakticky všechno, některé situace nebo postavy se přímo nabízejí. Oblíbené bývají parodie hudební, známe velmi zdařilé parodie filmové a občas si autoři vezmou na mušku i některý z televizních pořadů. Pokud se toho ujmou opravdoví mistři v tomto oboru, slibuje to vždy skvělou zábavu.

Svérázný smolař z Chvojkovic František Koudelka, jehož život je plný náhod, přehmatů a omylů, opouští zaměstnání v JZD a vydává se do Prahy, kde nastupuje do moderního autoservisu, vedeného svérázným vedoucím Karfíkem. Ten ho s podnikovým psychologem Kláskem varuje před braním úplatků s tím, že každého čtvrt roku opouští závod nedobrovolně některý ze zaměstnanců, aby kvůli potížím s úplatky skončil na psychiatrické klinice docenta Chocholouška. Koudelku však navíc čeká v Praze i láska. V automatu, kam se občas chodí najíst, totiž prodává topinky sympatická Blanka, do které se zamiluje. Chtěl by ji požádat o schůzku, proti sobě však má nejen vlastní nesmělost, ale také ráznou tetičku, která má dohlédnout, aby v Praze nezvlčil, a také nerudného a značně násilnického výčepního…

Úspěšný muž po padesátce – Václav (E. Cupák), vzplane láskou ke své půvabné mladinké sekretářce Milušce (I. Svobodová) a odchází od manželky Milady (V. Galatíková), dospělé dcery i vnuků. Věří totiž, že nový vztah mu přinese to, co mu již stereotyp dlouhého manželství nepřinášel… Nové manželství je však od prvopočátku poznamenané nejen věkovým rozdílem, ale i rozdílnými pohledy na život a povinnosti s ním spojenými…

Hrdinou neradostného i když převážně humorného pohledu na vojenský život v roce 1953 je rotný Dany Smiřický (s autobiografickými rysy J. Škvoreckého), potýkající se společně se svými kamarády s tupostí a „buzerací“ důstojnického sboru. Popisuje Danyho milostnou avantýru s manželkou jednoho z důstojníků, Janinkou Pinkasovou, jeho vzpomínky na nepřístupnou pražskou dívku Lizetku, a především to, jak s přehledem vzdoruje důstojnické blbosti, útočící ze všech stran.

Pan Novák (Jindřich Plachta), úředník v pojišťovně, se stará jen o svou práci, nic víc ho nezajímá. Dokonce i společenské změny v únoru roku 1948 ho nechávají lhostejným. Uvědomí si je teprve, když je pojišťovna zrušena. Musí se rozhodnout: buď odejde do důchodu a nebo půjde pracovat do továrny. Ani jedna z těchto možností se panu Novákovi nezamlouvá…

Řina Weberová, dcera penzionovaného plukovníka, je majitelkou nevalně prosperujícího fotoateliéru. Její postarší přítel, bankéř Václav Novák, ji tajně finančně podporuje, neboť je do ní zamilován. Řina se jednoho dne setká s kamarádem z dětství, Vincencem Špačkem, který v Praze nastoupil vojenskou službu. Podnikavý Vincenc s nerozlučným spolubojovníkem Vendelínem Křídlem udělají Řininu ateliéru velkou reklamu ve vojenské posádce, takže vojáci se k Řině jen hrnou, aby je vyfotografovala. Jednou se tam objeví i nadporučík Novák a okamžitě se do Řiny zamiluje. Řinin otec zjistí, že dceru navštěvuje bankéř Novák, a chce, aby se s ní oženil…

James Bataille uprchne z vězení, aby našel svoji snoubenku Concii. Ale když už je skoro u cíle, objeví se mimozemšťané podobní chobotnicím a slibný vývoj událostí překazí. Po boji se šťastným koncem James a Concia unikají do paralelního světa.